Miloslava Erika Veselá: „Ten, kdo pro mě točí sny, je docela profík.“

Miloslava Erika Veselá: „Ten, kdo pro mě točí sny, je docela profík.“

Tisk

erika 200Jako dítě chtěla být literární nebo výtvarný kritik, spisovatel, psychoanalytik nebo diplomat. Kritika jí rodiče zakázali s tím, že se má živit slušně. Neposlechla a v současnosti pracuje jako zahraničně-politický analytik. V lednu vychází její fantasy novela „Strůjce snů“ a buďte si jistí, že to není jen tak obyčejné čtení.

Je to zhruba rok, co jste vyhrála literární soutěž Pana Nakladatele. V lednu vychází vaše první kniha. Napadlo by vás, když jste zasílala soutěžní povídku, že po roce budete profesionální autorkou?
Poslat Panu Nakladateli rukopis byl momentální nápad a tak trochu chucpe: „Povídka se líbila? Dobře vám tak, posílám novelu.“ Zajímalo mě, co mi na to řeknou. Byla jsem připravená téměř na všechno od „nečitelné a nepublikovatelné“ až po „změňte těchto sto padesát věcí, a pak si o tom promluvíme“. Odpověděli to jediné, co jsem nečekala – „líbilo se, bereme to“. V tu chvíli u mě propukla panika. Nevěděla jsem, jestli to chci vůbec vydat.

Jak dlouhá je cesta k vydání knižní prvotiny pro českého autora?
Jeden e-mail. (smích) Bylo by super, kdybych mohla s klidným svědomím čtenářům vzkázat: „Běžte si to okamžitě koupit, je to tak skvělá kniha, že mi ji vydali na první dobrou.“ Ale tak jednoduché to není, výraznou roli v tom hraje štěstí, načasování i to, na koho narazíte. Prvoautor musí překonat dvě hlavní těžkosti. Zaprvé musí umět věnovat spoustu času a energie projektu, který je s největší pravděpodobností odsouzen k záhubě. A pak musí donutit nakladatele, aby si to přečetl. Pokud možno bez použití násilí.

O čem je vaše chystaná novela „Strůjce snů“?
Je to příběh o snech, který začíná a končí nezvyklým telefonátem ve čtyři hodiny ráno. Hlavní hrdina, okouzlující cynik Dingo, mluví o událostech tak, jako by se životní zvraty týkaly lidí kolem něj, nikoliv jeho samotného. Chce zůstat nad věcí, zaseklý v poklidných hédonistických vodách, kde se nic neděje. Noční telefonát a jedno neuvážlivé rozhodnutí spustí spirálu událostí, na jejichž konci dojde i Dingovi, že středobodem příběhu byl po celou dobu on sám a všechno to, co měl o sobě dávno vědět, ale nikdy po tom nehodlal pátrat.

Jak vznikl nápad, o čem budete psát?
Pamatuju si na první impuls, když jsem ráno v posteli přemítala nad doznívajícím snem. Šlo o poměrně komplikované rodinné drama. Spíš než příběh mě zaujala forma: použití symbolů, stupňování napětí, práce s pomyslnou „kamerou“ i to, jak se jednotlivé obrazy řadily za sebou. V duchu jsem si řekla: „Ten, kdo pro mě točí sny, je docela profík.“

erika text1

Jak se na váš literární úspěch dívá vaše rodina a přátelé?
Neřeší to. Po pravdě řečeno, já to taky moc neřeším. Necítím se jako spisovatelka. S takovou nálepkou bych se musela začít brát vážně, a to se mi nechce.

Proč myslíte, že nakladatelé tak málo vydávají knihy českých autorů? Je podle vás zahraniční produkce kvalitnější?
Český čtenář českého autora ze zásady nečte. Proč trávit víkend na Slapech, když můžete vyrazit až na konec světa? Nakladatelé to vědí, a proto předkládají čtenářům radši zahraniční produkci, čímž uzavírají začarovaný kruh. Jako všechno i tohle podléhá módě. Podle mě je jen otázkou času, kdy se to otočí, český čtenář se nasytí severských mordů, americké romantiky i obskurní japonské mystiky, podívá se domů a zjistí, že na Slapech je taky hezky, a navíc mu tam rozumí.

Koho vy sama nejraději čtete?
Ráda experimentuju a objevuju. Jakmile mám pocit, že už si s nějakým autorem rozumím, zrádně ho opouštím. Jednoznačně u mě vede temná, těžká, propracovaná próza se společenským přesahem – Faulkner, Steinbeck, Styron, Dostojevskij. Všechno to, co spadá do kategorie „Veselá, proboha, nečti to, budeš depresivní“. V zahraničí s oblibou přepadám obsluhu knihkupectví s žádostí o tipy. Ještě se mi nestalo, že by mi nevyšli vstříc nebo že by se vyloženě netrefili. Většinou je potěší, že potkali někoho, s kým můžou o knihách diskutovat, a já se dostanu k autorům, kteří u nás ani nevyšli nebo po kterých by mě nenapadlo sáhnout. Z toho, co jsem četla v poslední době, mě zaujaly Hovory se spodinou od Liao I-Wu nebo provokatér Michel Houellebecq. Jak se na ten seznam dívám, tak ani já jsem dosud neobjevila krásu českých literárních luhů a hájů.

Na počátku roku se bude vyhlašovat již třetí ročník literární soutěže Pana Nakladatele. Co byste poradila těm, kteří přemýšlejí, zda se přihlásit?
Až si přečtete téma, zahoďte první nápad, který dostanete. Vážně! Je totiž pravděpodobné, že vaši konkurenci napadne to samé. A je jedno, jak hezky to napíšete, když to bude jen jeden z třiceti dalších podobných příběhů.

Knihu Strůjce snů můžete zakoupit již v předprodeji.

Zdroj foto: archiv Miloslava Erika Veselá


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

2. díl seriálu Březen, za kamna vlezem – nejlépe s knihou (tištenou, elektronickou, audio)

BMC perex2Březen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům pís...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Renata Horová: „Vyrůstala jsem v rodině se psy…“

horova 200Občas potkáme na ulici pejska v pěkném oděvu, zjistíme, že jde o bezsrsté plemeno, o naháče. Renata Horová má hned dvě takové holky – Tao a Sofii. Jsou to američtí bezsrstí teriéři. Díky nim začala pátrat po historii plemene, které zatím není oficiál...


Literatura

Kniha dvou cest. Kterou z nich se vydat?

big kniha-dvou-cest-K0A-462265

Zkuste si představit, že máte svůj život zcela pod kontrolou. Máte životního partnera, dítě a práci. Najednou někam letíte v letadle, to letadlo se zřítí a vidíte přitom umír...

Divadlo

Sněhurka a já: Pohádkový muzikál pro celou rodinu

Snehurka a ja 200Daisy je na prahu dospívání. Miluje pohádky, jejich srozumitelnost, daný řád, šťastné konce. Věří, že to podobně může fungovat i v opravdovém životě. Setkává se ale s nepochopením, znejistěním… Když se podívá do zrcadla, neví, koho v...

Film

Můj týden s Marilyn: na chvíli se dotknout hvězdy
ImageJedna z největších hollywoodských ikon všech dob Marilyn Monroe právě prožívá vrchol své slávy, když poprvé vstupuje na britskou půdu, aby zde natočila film Princ a tanečnice. Jeho režisérem i hlavním představitele...