3Kino nám zpřístupní středoevropské filmy, které bychom jinak sotva spatřili
Banner

3Kino nám zpřístupní středoevropské filmy, které bychom jinak sotva spatřili

Tisk

3Kino perexKaždoročně se v listopadu pořádává rozsáhlá přehlídka 3KINO a ani letošek není výjimkou. Zájemci, kteří si musí vyčlenit volný čas na období mezi 3. až 12. listopadem, se mohou těšit na filmy vzniklé na teritoriu střední Evropy, kromě Česka také Slovenska (a řada filmů vznikl v koprodukci obou států, takže je lze označit za československé), dále Maďarska a Polska. Promítat se bude v pražských kinech Atlas a Městská knihovna, každý film bude uveden zpravidla dvakrát, v některých případech je však vyhrazeno jen jediné představení.

 


Přehlídka, konaná již po osmé, se honosí označením „festival“, protože do programu má zařazenou soutěž (v ní nalezneme neuvěřitelné množství 22 titulů). Soutěž shrnuje nejnovější snímky, které se sice vyznačují širokým rozptylem žánrovým i tematickým, vedle četných psychologických průhledů (někdy takový průhled jen předstírající) nalezneme řadu životopisných výpovědí. Tuzemskou tvorbu z tohoto hlediska zastupují dobře známý a divácky úspěšný Zátopek, dále pak Zpráva, která rekonstruuje útěk dvou vězňů osvětimského vyhlazovacího tábora, jejichž svědectví jsou přijímána s nedůvěrou. Také v Polsku vznikly ambiciózní životopisné projekty, které s důrazem na brutální mocenskou zvůli přibližují osudy skutečných lidí, kteří se ocitli v ohrožení života po justičním omylu (25 let neviny), kteří se stali obětí komunistického násilí ještě několik let po vyhlášení výjimečného stavu (Nezanechat stopy) nebo kteří prošli nacistickými koncentráky (Mistr pojednává o člověku, nuceném i v tomto prostředí podstupovat desítky boxerských zápasů).

3Kino

Návrat polského klasika sci-fi Stanisława Lema
Velký prostor je poskytnut filmovým přepisům (nejen) sci-fi předloh slavného polského spisovatele Stanisława Lema, který se narodil před rovným stoletím – a zemřel v roce 2006. Svými příběhy o vesmírném cestování, setkávání s mimozemskými civilizacemi či potýkání s umělou inteligencí ponoukal představivost filmařů, a to nejen polských, ale také ruských, německých, maďarských a dokonce amerických, jak je tomu u několikerého zpracování Solaris. 3Kino nabídne asi nejslavnější z nich, a sice Tarkovského Solaris. Organizátoři zařadili adaptace, které vznikaly ještě časech komunistické nadvlády a byly jí ovlivněny (Mlčící hvězda, Slepenec, Zkouška pilota Pirxe), ale nalezneme také spíše experimentálně pojednané tituly vzniklé až po roce 2000 (Futurologický kongres, Pánův hlas).

3Kino2

Stanislaw Lem

Z domácí tvorby spatříme proslulou Ikarii XB 1, která si počátkem 60. let získala docela velký divácký ohlas (spatřilo ji více než půl milionu divák) a která si podobně jako Mlčící hvězda všímá letu k podezřelým planetám či hvězdám. Vychází přitom z předpokladu, že v této budoucnosti již existuje bezkonfliktní, harmonická celosvětová společnost, zjevně již komunistická. Ve vesmíru se kosmonauti dokonce setkají s vrakem kosmické lodi ještě z dob politicky znepřátelených sil. Je přitom zajímavé, že inspirace Lemem je tu zcela zamlčena. Druhý český příspěvek nazvaný Věrný robot pochází z televize (celkem tam vznikly čtyři adaptace – zbývající se nazývají Přítel, Měsíční noc a Skrznaskrz, které ovšem zařazeny nejsou) a rovněž pochází ze 60. let – řeší ještě dosti naivně problém s emancipující se umělou inteligencí, jak se projevuje u umělého humanoida, k nerozeznání podobného člověku.

3Kino3

Ikariie XB 1

Připomínka Lemových předloh zohlední i málo známou skutečnost, že spisovatel psal jiná díla, související s druhou světovou válkou. Podle jedné takovéto prózy vznikl snímek Podivná nemocnice, která se odehrává v ústavu pro choromyslné. Zabývá různými léčebnými (i osobními) přístupy, rozkresluje různé možnosti jak přistupovat k pacientům, avšak teprve nacistická okupace vnese zásadní obrat – blázni zbytečně zatěžují společnost a mají být zlikvidováni. Snímek patří mezi expresivně laděné výpovědi, které si v mnohdy šokujícím zevnějšku vracely k hrůzám druhé světové války a zločinům, kterých se nacisté dopouštěli na bezmocných obětech.

Všechny vynikající filmy už vznikly?
V programu nalezneme i několik děl, která připomínají tzv. polskou filmovou školu. Ta v druhé půli 50. let zaujala novátorsky pojatými díly, která se vzepřela dosavadním schematickým konvencím i závazné žánrové jednoznačnosti. Bylo příznačné, že do českých tehdy pronikla až s mnohaletým zpožděním, neboť byla považována za politicky pochybná, ba podvratná.

Spatříme jak slavný snímek Eroica, skládající se ze dvou příběhů, které natočil Andrzej Munk (škoda, že není připojena ještě třetí, tehdy vyřazená povídka), tak několik snímků Andrzeje Wajdy (vedle legendárních titulů Kanály, Popel a démant uvidíme i výše zmíněný lemovský, v televizní produkci natočený počin Slepenec, natočený v televizní produkci, kterým se Wajda ojediněle vydal do hájemství sci-fi).

Je jisté, že 3Kino opět zpřístupní filmy, které bývají pomíjeny i na velkém festivalu jakým je karlovarský, které se s největší pravděpodobností do tuzemských kin nedostanou (v nejlepším případě a jen v několika případech snad do televize). Zdá se, že některé z nich dosahují mimořádné úrovně či spíše naléhavosti – a spíše se jedná o polské než maďarské tituly.

3Kino – 3. až 12. listopad 2021
Foto: 3Kino
Program 2021 - 3Kino MFF - Praha


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Můj luxusní koníček

r„Kdyby mi někdo před pár lety vylíčil, kam všude se s fotoaparátem podívám, že budu kvůli focení vstávat před svítáním a dobrovolně vláčet batoh plný objektivů, vysměju se mu. Proč podstupovat takové nepohodlí, když je tolik jiných, kteří mi krásy světa zpros...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Režisér Radim Špaček dokončuje film o kapele Už jsme doma

uz jsme doma200Držitel Českého lva Radim Špaček dokončuje filmový dvojportrét lídra alternativní kapely Už jsme doma Miroslava Waneka a jejího dvorního výtvarníka, malíře Martina Velíška. Na celovečerním dokumentárním filmu Rozsviť světlo, ať je vidět pův...


Výtvarné umění

Alfons Mucha - Slovanská epopej

altGalerie hlavního města Prahy, spolu s kurátorem Karlem Srpem, připravila ve Velké dvoraně Veletržního paláce výstavu Slovanské epopeje, díla Alfonse Muchy.

 

...

Divadlo

Mariina volba. Dramatik Milan Uhde představil svou verzi biblického příběhu

Mariina volba foto perexVážený náš dramatik, kdysi zakázán režimem, pak vyzdvižen na politický piedestal, jenž s pochopením všech, kteří ho znají, opustil, aby se dál věnoval tomu, co umí a miluje. Dramatické tvorbě. Takového ho známe, tak...

Film

Platívalo, že životaschopná je jen naplánovaná kinematografie

naplanovana kinematografie academiaPo Hulíkově knize Kinematografie zapomnění, která mapovala dění na úsvitu normalizace, vydává nakladatelství Academia další obdobnou publikaci Naplánovan...