Alfons Mucha - Slovanská epopej
Banner

Alfons Mucha - Slovanská epopej

Tisk

altGalerie hlavního města Prahy, spolu s kurátorem Karlem Srpem, připravila ve Velké dvoraně Veletržního paláce výstavu Slovanské epopeje, díla Alfonse Muchy.

 

 

Po 84 letech je opět v Praze, po tahanicích mezi hlavním městem Prahou a Moravským Krumlovem, kde byla epopej vystavena od roku 1963. Není však dosud vyřešeno definitivní umístění Slovanské epopeje, pro kterou Praha kdysi slíbila postavit nový pavilon, ale hlavní město na vybudování nových prostor pro epopej peníze nemá. Příprava výstavy stála zhruba 36 milionů korun. Alfons Mucha (1860 - 1939), světově nejproslulejší český moderní umělec, pracoval na souboru dvaceti monumentálních obrazů v letech 1912 až 1926 (rozměry čtyři metry až osm metrů). Popudem k namalování Slovanské epopeje mu bylo dílo Aloise Jiráska - Proti všem a Má vlast od Bedřicha Smetany. Dokončený cyklus byl jako celek poprvé představen pražské veřejnosti na podzim roku 1928 u příležitosti oslav 10 let samostatnosti československého státu ve velké dvoraně tehdy právě dobudovaného Veletržního paláce. Současná instalace vychází z Muchova původního obsahového rozvržení Slovanské epopeje, z časového sledu jednotlivých témat. Odkrývá vnitřní vazby mezi obrazy, podtrhuje rytmus cyklu a vyzdvihuje hlavní záměr rozsáhlého díla, do něhož Mucha po léta vkládal své nejlepší schopnosti. Ještě předtím, než Mucha začal Slovanskou epopej malovat, rozhodl se ji věnovat městu Praze, jehož představitelům postupně dokončené obrazy předával.

alt

Tematické rozpětí Slovanské epopeje sahá od působivých představ slovanského dávnověku a uctívání pohanských božstev, přes znázornění historicky doložených událostí, důležitých především z myšlenkového a kulturního hlediska, až po závěrečnou vizi duchovního významu Slovanstva pro celé lidstvo. Na deseti plátnech se Mucha zabýval českými dějinami (husitství, Jednota bratrská). Neměl však v úmyslu historii ilustrovat. Druhá desítka pláten je věnována ostatním Slovanům a všeslovanským výjevům. Protože by z vlastních prostředků neuhradil náklady na materiál, modely a studijní cesty, získal pro svůj projekt Slovanské epopeje podporu u amerického milionáře, slovanofila Charlese Richarda Cranea, jenž byl mnohaletým přítelem T. G. Masaryka a prezidenta T. W. Wilsona.

alt

Veletržní palác
170 00 Praha 7
Dukelských hrdinů 47
Otevřeno denně kromě pondělí 10.00 – 18.00

 

Fotogalerie

 

Popisky:

1/ Slované v pravlasti
1912, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

2/ Slavnost Svantovitova na Rujaně
1912, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

3/ Zavedení slovanské liturgie
1912, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

4/ Car bulharský Symeon
1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

5/ Král Přemysl Otakar II.
1924, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

6/ Korunovace cara srbského Štěpána Dušana na cara východořímského
1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

7/ Milíč z Kroměříže
1916, vaječná tempera, olej, plátno, 620 x 405 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

8/ Po bitvě u Grunwaldu
1924, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 610 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

9/ Kázání Husovo v kapli Betlémské
1916, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

10/ Schůzka na Křížkách
1916, vaječná tempera, olej, plátno, 620 x 405 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

11/ Po bitvě na Vítkově
1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

12/ Petr Chelčický
1918, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 610 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

13/ Husitský král Jiří z Poděbrad
1923, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 610 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

14/ Hájení Sigetu Mikulášem Zrinským
1914, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

15/ Bratrská škola v Ivančicích
1914, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

16/ Jan Amos Komenský
1918, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 620 cm, značeno vlevo dole, Galerie hlavního města Prahy

17/ Mont Athos
1926, vaječná tempera, olej, plátno, 405 x 480 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

18/ Přísaha omladiny u slovanské lípy 1926
(nedokončeno), vaječná tempera, olej, plátno, 390 x 590 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy

19/ Zrušení nevolnictví na Rusi
1914, vaječná tempera, olej, plátno, 610 x 810 cm, neznačeno, Galerie hlavního města
Prahy

20/ Apoteóza Slovanstvo pro lidstvo!
 1926, vaječná tempera, olej, plátno, 480 x 405 cm, neznačeno, Galerie hlavního města Prahy


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Režisérka Eva Toulová: „Tvorba filmu je vždycky risk.“

Toulova 200Eva Toulová je mladá česká režisérka, spisovatelka a výtvarnice, která se dnes věnuje převáženě režii. Má na kontě několik knížek, za sebou celovečerní film Šťastná, dokument Camino na kolečkách a jejím posledním počinem je film Jak se moří reviz...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Nový přírůstek do sbírek Národní galerie v Praze

200vytNově zakoupený obraz Karla Škréty zachycuje Humprechta Jana hraběte Černína z Chudenic (1628-1682), jednu z nejznámějších osobností českého baroka.

...

Výtvarné umění

Galerie města Pardubic představuje dosud nevystavované dílo Pavla Nešlehy

pavel nesleha fotografie pardubiceNedávno nově otevřená Galerie města Pardubic, která se nachází v historických prostorách Příhrádku, připravila pro své návštěvníky soubor dosud nevystavovaných fotografií malíře, fotografa a vysokoš...

Divadlo

Zlínské divadlo hlásí Osobní poplach

osobni poplach 200Úspěšnou knihu zlínského spisovatele Josefa Holcmana Osobní poplach oživí na jevišti Městské divadlo Zlín.

...

Film

Kultovní horor Vřískot 7 slaví výročí

Vriskot 7 200Vřískot je jednou z nejikoničtějších hororových sérií všech dob, známou kombinací napětí a krvavých vražd, která začala v roce 1996. Tento rok slaví Vřískot 30. výročí, což dělá sedmý díl zvlášť symbolickým. Návrat originální hrdinky Sidney Presc...