Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Objevme nově objevené obrazy i kresby nesoukromých sbírek, dosud nezvěstných! Národní galerie v Praze připravila rozsáhlou výstavu Jakub Schikaneder (1855 – 1924)  ve Valdštejnské jízdárně, která potrvá do 21. října 2012. Autory výstavy jsou historici umění Veronika Hulíková a profesor Tomáš Vlček, kurátorkou je Veronika Hulíková. Architektonické řešení expozice je dílem architektonického ateliéru Roháč Stratil.

Výběr z umělcova díla nabízí na 140 obrazů a kreseb, z toho kolem padesátky dosud neznámých nebo zapomenutých děl, která se v posledních letech podařilo objevit v soukromých sbírkách.

Od poslední přehlídky díla Jakuba Schikanedera (do té doby neprávem opomíjeného malíře z přelomu 19. a 20. století), kterou uspořádala Národní galerie v Praze ve Valdštejnské jízdárně v letech 1998-1999, uplynulo již čtrnáct let. Během této doby se objevila početná řada obrazů i kreseb ze soukromých sbírek, které byly dříve považovány za nezvěstné. Jeho dílo proniklo do obecného povědomí až v 80. letech minulého století spolu s renesancí zájmu o výtvarné umění konce 19. století. Dnes je Schikaneder nejdražším autorem z umělců 19. století, byť jeho tvorba zasahuje i za přelom století.

Současná výstava tedy přináší dosud největší přehlídku umělcovy tvorby s velkým počtem děl veřejnosti neznámým i nové informace o umělcově životě. Více než polovina děl, která tvoří novou expozici, jsou nově objevené obrazy. Nynější výstava připravila také další překvapení, protože právě po poslední retrospektivě se našla další díla. Podařilo se například odhalit, že na některých obrazech je portrétována jeho manželka. Zdálo by se to jako maličkost, ale kupodivu se z osobního života malíře dochovalo jen velmi málo dokumentů.

Nově objevené obrazy

Po více než sto třiceti letech zhlédneme na výstavě k vidění například obrazy Meditace (1877) a Příšerná společnost (1878), které Schikaneder vystavil ještě jako žák pražské Akademie. Dosud prakticky neznámá díla se však netýkají jenom Schikanederových studentských let. Na začátku dlouhé řady městských uliček a zákoutí v podvečerním šeru, které Schikaneder vytvořil v prvních dvaceti letech nového století, stojí nově objevený obraz Soumrak, vystavený v roce 1896 na výroční výstavě Krasoumné jednoty v Praze. Pražská nokturna představují asi nejznámější složku Schikanederovy tvorby. Za čtrnáct let od poslední velké výstavy Schikanederova díla se podařilo objevit také řadu z nich, a tak můžeme poprvé spatřit mimo jiné výjevy Na zámeckých schodech, Staropražské nokturno, Ulice s drožkou v zimním podvečeru a Tramvaj v pražské ulici.  

Z tajemného života českého malíře

Jakub Schikaneder se narodil v Praze 27. února 1855. V letech 1870-1878 studoval na pražské Akademii. Pocházel z rodiny celního úředníka, byl umělecky velmi nadaný; rodinné zázemí, i když mírně nuzné, mu poskytlo možnost studia. Toto pochopení pro Jakubovo umělecké zaměření vycházelo z divadelně-kulturní tradice rodiny, jejímž příslušníkem byl i Emanuel Schikaneder (konec 18. století), proslavený jako libretista Mozartovy Kouzelné flétny. Jakub Schikaneder studoval v Praze a Mnichově. Byl součástí tzv. "generace Národního divadla". Působil i jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Zemřel 15. listopadu 1924.

Co maloval rád?

• Silné sociální cítění a znalosti soudobého evropského malířství Schikaneder osobitě propojil v řadě obrazů, často melancholicky laděných, s postavami žen, zobrazených v těžkých životních situacích, stáří a bídě.  Ve své tvorbě se tedy zprvu soustředil na obrazy ze života chudých a vyvržených lidí. Pozoruhodná je i série zabývající se životem a smrtí.

• Dalším oblíbeným malířovým námětem byl podzim.

• Melancholické obrazy Prahy Jakuba Schikanedera nechybějí snad v žádné větší publikaci o Praze. Podle charakteristického způsobu malby okamžitě poznáme jeho série lyrických pražských motivů, zachycujících tajemná zákoutí a jejich náladu zejména v zimní podvečer. Nejznámější část Schikanederova díla tvoří pražská nokturna, v nichž dosáhl harmonického spojení tématu životního osudu a struktury obrazu.  V pozdním stáří rád maloval Karlův most a nábřeží na Vltavě.

• Věnoval se i tvorbě portrétní a krajinářské.

• Po roce 1910 se malíř stáhl do ústraní a své obrazy již veřejně nevystavoval. V té době také vznikly záznamy opuštěných a dobových interiérů se specifickou světelnou atmosférou.

• Cesta na severní pobřeží Německa a ostrov Helgoland v roce 1922 inspirovala Schikanedera k pohledům na rozhraní moře a země, mola s majáky a přístavní uličky, které jsou poslední etapou jeho díla (přímořské motivy).

Vražda v domě?

Pražané si mohou na výstavě vyzkoušet své znalosti Prahy. Už dopředu lze prozradit, že budou mít hodně těžký úkol. Historici umění například teprve nedávno odhalili, že slavný obraz Vražda v domě je situován do míst dnes už zmizelého ghetta. „Karlův most sice poznáte, máte pocit, že i Schikanederovy uličky dobře znáte, ale nakonec zjistíte, že nevíte, kde to je,“ řekl profesor Vlček. „Schikaneder nevytvářel dokument, ale maloval skutečně duši města,“ upozornil profesor Vlček.

 Malíř oblíbený padělateli

Náladová díla Jakuba Schikanedera rádi kopírovali jeho žáci a nakonec byl i velmi často padělán. „Ale padělky, i když pocházejí i od velmi zručných padělatelů, lze dobře odhalit, protože autor zvláště v zobrazování světel a stínů měl velmi specifickou techniku,“ upozornil profesor Tomáš Vlček. „Používal například pozoruhodné vrstvení barev, ale i jiné materiály jako podklad,“ poodhalil roušku tajemství. Ostatně na výstavě při bližším zkoumání obrazů uvidíte, že Schikanederův malířský projev není zrovna technicky jednoduchý.

K výstavě vyšla monografie, kterou připravil Tomáš Vlček, jeden z autorů výstavy. Vychází i průvodce výstavou a Deník Jakuba S., publikace pro děti, kterou si budou moci samy dotvářet. Kromě webové stránky www.schikaneder.cz vznikla také počítačová hra pro děti Případ kocoura Kuby.

Vedle audioprůvodců, které již NG používá, budou mít nově návštěvníci k dispozici elektronické průvodce v české znakové řeči pro neslyšící. Galerie připravila také velké množství doprovodných programů.

Valdštejnská jízdárna
Valdštejnská 3, Praha 1
Tel.: 257 073 136

Otevírací doba: denně mimo pondělí
Od 10 do 18 hodin
Bezbariérový vstup

Vstupné:
základní 150 Kč
snížené: 80 Kč
rodinné: 200 Kč
školní skupina: 20 Kč/1 student

Doprava:
Metro A- Malostranská
tram 12, 18, 20, 22 – Malostranská

Zdroj foto: schikaneder.cz