Kultura21.cz

Zvídavé lidi odedávna - po celá tisíciletí - přitahovala živá i neživá příroda, pokoušeli se ji popisovat (dokonce i nakreslit či vymalovat!), hledali, jak by si ji mohli uspořádat do nějakého přehledného systému. Nejlepší starověcí myslitelé zanechali pro budoucí časy svá pojednání – Pliniovy Kapitoly o přírodě, po dlouhá staletí až do dob renesance základní zdroj informací, vyšly i česky.

Zájem o rostlinnou říši nebyl diktován jen pouhou zvídavosti: první badatele zajímaly zejména léčivé účinky a jejich herbáře obsahovaly především takové byliny, které se mohly uplatnit v lékařství (a samozřejmě stranou pozornosti nezůstaly ani ty jedovaté, vždyť odstranit někoho nepohodlného bylo vždy žádaným, přiměřeně výnosným obchodem). Tak bylo vypozorováno, že některé rostliny mohou v malých dávkách pomáhat od různých neduhů, zatímco ve velkém množství zabíjejí.

V průběhu věků mnozí učenci dosáhli obdivuhodných znalostí, avšak přehledné utřídění rostlin a živočichů zavádí až švédský přírodovědec Carl Linné v 18. století. Tehdy začaly i pro laickou vznikat první „klíče k rozpoznání a určení“ nejrůznějších (nejen) přírodopisných objektů. Asi překvapí, že první „klíče“ psaném v českém jazyce se vztahují k náboženství: pomáhají vybírat vhodné modlitby, aby se duše křesťanské dostaly do nebeského ráje. V první půli předminulého století vyšly desítky takových publikací (jedna se velice malebně zove Auplný zlatý nebe kljč).

Přírodopisné klíče (ale také jazykové, hospodářské, mincovní apod.) ovládly knižní trh až od 40. let 19. století. Nejprve se specializovaly na dílčí oblasti, ale roku 1876 již vychází všeobecný Analytický klíč botanický. Český čtenář tak poprvé dostává ucelený výklad rostlinopisu, záhy uzpůsobený i školským potřebám. Poté následovala další zpracování, vedená snahou dospět k co největší úplnosti, ale také přehlednosti a názornosti. Nejnovější položkou je Klíč ke květeně České republiky (sepsaný více než padesátičlenným autorským kolektivem), jehož druhé rozšířené vydání nyní předkládá nakladatelství Academia.

Více než tisícistránková kniha, která může vhodně doplňovat a rozšiřovat nedávno vydané Rostliny naší přírody (recenzovali jsme ji ZDE, obsahuje cenný slovníček odborných výrazů a do oboru nezasvěcený čtenář jistě s povděkem přijme vysvětlení jistě libozvučného, ale na první poslech zcela bezobsažného slova „lichopřeslen“ – a přidat lze další výrazy, z nichž dýchá obrozenecké nadšenectví: šroubel, vijan, strboul, jařmo, lata, nažka… Autoři vysvětlují, jak bychom se měli orientovat v rozpoznání jednotlivých rostlinných čeledí – a poté se již vnoříme mezi plavuně, přesličky a kapradiny, seznámíme se s jehličnany (a tušili jste, že sem patří i cypřiše, tis a jalovec?). A pak již následují krytosemenné rostliny, jednak jednoděložné (tam třeba nalezneme konvalinku nebo různé druhy obilí), jednak dvouděložné. Dvojděložných je nejvíce – zaplní zhruba dvě třetiny publikace. Mezi ně patří většina rostlin, které důvěrně známe – od lučních porostů (jetel) přes jahodník a borůvčí až třeba k ovocnému (i jinému) stromoví.

U všech zařazených rostlin je podrobně popsán jejich vzhled, uspořádání listů, květů i plodů rostoucích na stonku. A připojeny jsou názorné perokresby listoví, květenství i plodů, občas padne zmínka o jedovatosti či jiných pozoruhodnostech. Vedle českých názvů jsou připojeny rovněž latinské – cenný je pak jejich rejstřík, sestavený v obou řečech. Uživatel znalý abecedy si tak v něm může snadno vyhledat, co jej zajímá, a nalistovat si příslušné stránky. Takže tu objevíme i houževnatý plevel donedávna se v tuzemsku téměř nevyskytující, jmenovitě bolševník, kdysi vnímaný jako okrasný (na snímku). Může dorůst až k výši pěti metrů. Pokud se jej dotkneme nechráněnou pokožkou (a za souběžného oslunění), mohou na ní vzniknout obtížně se hojící puchýře nebo ekzémy.

Zdeněk Kaplan (ed.): Klíč ke květeně České republiky
Ilustrovaly Anna Skoumalová a Eva Smrčinová
Vydala Academia, Praha 2019, 2. Vydání.1168 stran
Hodnocení: 100 %
www.academia.cz/klic-ke-kvetene-ceske-republiky--kaplan-zdenek--academia--2019
Foto: Academia, numbersia.com