Kniha o vývoji klimatu v zemích Koruny české

Pondělí, 13 Listopad 2023 13:20 Jan Jaroš

Kniha o klimatu Už drahně let probíhají líté boje, zda člověk svým znečišťováním životního prostředí včetně špatného hospodaření (případně skot svým prděním) doopravdy zavinil neodvratné změny, nyní tedy oteplování planety – nebo spíše nárůst extrémů. Na jedné straně přibývají vedra a zvláště zničující sucha, na druhé straně řádí větrné či záplavové pohromy. Apokalyptické vyhlídky ovšem pokaždé odpovídají dobovému „vědeckému“ zaujetí, takže se šíří i zvěsti, že se blíží nová doba ledová…

Výkyvy podnebí vždy určovaly dění na Zemi, lze vypozorovat období oteplování i ochlazování, která měla civilizační dopady – ostatně název Grónsko (Groenland) odkazuje k zelené zemi, kde se před tisíciletím dokonce mohly pěstovat zemědělské plodiny. Úloze i příčinám podnebních změn se věnovaly mnohé knihy, připomenu aspoň Acotův spis Historie a změny klimatu (česky 2005) či z domácí literatury např. Svobodovy Utajené dějiny podnebí (2002). Nyní se na knihkupeckých pultech objevila ve svém již druhém vydání KNIHA O KLIMATU ZEMÍ KORUNY ČESKÉ (přichystalo ji nakladatelství Leda).

Podnebí se odjakživa měnilo

Trojice autorů – Zdeněk Vašků, Jiří Svoboda a Václav Cílek – poskytla zasvěcenou četbu, která osvětluje věčně proměnlivé klima. Nejprve ukazuje, jaký dopad má mořské proudění, co obnáší takzvaný skleníkový jev, jak se na nežádoucích změnách může podílet sám člověk (třeba odlesňováním krajiny nebo nezodpovědným zemědělstvím). A poslední kapitola rozebírá vyhlídky do budoucna, aniž by skrývala, že naznačované varianty bývají zpravidla notně hypotetické. Vždyť stačí, aby nepředvídaně vybuchla nějaká islandská sopka – a ovlivní to poměry na celém světě, jak prokazuje nedávno vydaná publikace Ostrov v plamenech.

Kniha o klimatu 3

Autoři. Zleva: ředitel nakladatelství Leda Rudolf Červenka, dále Jiří Svoboda a Václav Cílek

Každopádně lze za zcestnou považovat představu, že by ekologické či přímo „greendealové“ snahy západního civilizačního okruhu cokoli změnily, jestliže miliardy lidí živořící v Asii, Africe a Jižní Americe je okázale přehlížejí. Masová migrace z nejméně rozvinutých oblastí, které už neuživí své obyvatelstvo, zpravidla vybavené naprosto odlišnou mentalitou, návyky a zejména skálopevným náboženským přesvědčením středověkého ražení, představuje existenční hrozbu, která se zatím nijak neřeší.

Nejcennější je prostřední – a také nejrozsáhlejší – část knihy, kde nalezneme chronologicky seřazené údaje o podnebních změnách v průběhu uplynulého tisíciletí, jak se uchovaly se starých kronikách, hospodářských zápisech a listinách všeho druhu. Autoři tu postupují skutečně rok po roku (zprvu svá zjištění ovšem shlukují do víceletých období, která se vyznačovala obdobným počasím). Záznamy jsou vedeny až k roku 1771: tehdy se začaly v pražském Klementinu pravidelně měřit teploty.

Jak lidé prožívali změny a čeho si na nich všímali

Obrovské množství shromážděných informací, v pozdějším období – řekněme od 15. století – je provázejí citace dobových pramenů. Všímají si neobvyklých jevů: roku 1415 prý byla tak mírná zima, že v prosinci rozkvetly stromy, naopak roku 1492 zamrzlo i moře u Benátek; jindy padaly takzvané krvavé deště, které musely mít zničující dopad na psychiku pověrečného obyvatelstva, které všude vidělo trest Boží (jejich vědecké vysvětlení je rovněž připojeno). Vyskytnou se zmínky o krutých, dlouhotrvajících zimách či naopak smrtonosném suchu, o válečném zmaru a hladomorech, kdy život člověka ztrácel jakoukoli hodnotu.

Kniha o klimatu 2

Povodeň 1890 protrhla Karlův most

Jenže jistotu nepřinášelo ani období hojnosti. Poslechněme si, co si zapsal rozhořčený pamětník k roku 1499: „Téhož roku dal Bůh hojnost obilí, ovoce a vína a staří lidé nepamatují takovou úrodu vína, že ho lidé ani neměli do čeho nalévat, a to nejen v Čechách, ale i v okolních zemích. Avšak z této hojnosti darů božích vzešlo málo dobrého mezi lidmi, jen samá pýcha, ožralství, spory a nepřátelství. Málokdo za ty dary děkoval Bohu.“ (s.401) Možná by nebylo od věci, kdybychom se i my uskrovnili a snížili spotřebu, neplýtvali třeba potravinami, když už si musíme ustavičně pořizovat nová vozidla, elektroniku a vůbec máme potřebu žít „na úrovni“ a všem dokazovat, co vše si můžeme dovolit. Vytváříme tak i jiné dluhy než jen ty peněžní…

Kniha o klimatu 1