Velikonoce ve zlínských muzejních sbírkách

Velikonoce ve zlínských muzejních sbírkách

Tisk

vajicka muzeum 200V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně jsou v rámci velikonoční výstavky VAJÍČKO MALOVANĚ, Z LÁSKY DAROVANÉ k vidění desítky kraslic zdobených různými technikami. Lidové zvyky a obyčeje starého Zlína připomínají panely výstavy i doprovodný program pro děti i dospělé, jímž je tradiční ZELENÝ ČTVRTEK V MUZEU 28. března s pletením tatarů, pečením jidášků, zdobením perníčků a dalšími aktivitami. U vitrín s kraslicemi se ale zastaví každý návštěvník.

 

„V početných sbírkách zlínského muzea se nachází mimo jiné soubor více než dvou tisíc kraslic, zdobených velikonočních vajíček. Nejstarší vznikla v roce 1903, velká část pochází z 20. a 30. let, zastoupeny jsou i kraslice poválečné a současné,“ vysvětluje Blanka Petráková z Muzea luhačovického Zálesí. „Mezi regiony původu se nejčastěji objevuje Slovácko, Valašsko a Haná, ale své zastoupení tu mají i Jižní Čechy a Chodsko. Sbírka obsahuje vejce slepičí, kachní a husí, najdete tady i vajíčka křepelčí či pštrosí.“

vajicka muzeum1

Dnes už z původního barvení přírodními barvivy (kůra olše, jabloně či dubu, oves, osení, kopřivy, fryžulka aj.) zůstala v povědomí veřejnosti jen cibulová slupka, ale do konce 19. století byla příroda jediným zdrojem barev pro výzdobu kraslic. Také styly jejich zdobení se značně proměňovaly v čase. Pro region jihovýchodní Moravy bylo charakteristické zejména negativní vykrývání dekoru voskem, ale také rezervování pomocí rostlin (patronování), vyškrabování dekoru (gravírování či rýsování) a aplikace textilem, slámou anebo dalšími přírodními materiály, např. tzv. bezovou duší či jezerní sítinou (sítinování). Zajímavou raritou jsou kraslice s drobnými vzory leptanými šťávou z kyselého zelí. Součástí výzdoby batikovaných a gravírovaných kraslic byly často krátké texty a veršíky, které se různě obměňovaly. K oblíbeným patřilo například Vajíčko malé, láska veliká či Koho ráda mám, tom vajíčko dám. Nechyběly ale ani verše rozverné, jako Kůlaj sa vajíčko podle vody, enem sa nestavuj do hospody, případně Ty si synek jako pták, pomiluješ, necháš tak.

vajicka muzeum2

Díky kraslicím ve sbírce zlínského muzea máme také dochovány jejich nejrůznější podoby z éry socialismu – od vysloveně budovatelských, zdobených obrázky továren, holubic míru, srpů a kladiv, až po politickou satiru v říkadlech jako Radujme se, veselme se, houby máme, podělme se či Závěry 17. sjezdu plníme i do přinesených nádob. Vzácným odrazem doby s hlubším poselstvím je pak sbírková kraslice autorky Anežky Beňkové připomínající válečnou tragédii nápisem Nezapomeňme obětí Ploštiny a Již nikdy válku..

vajicka muzeum plostina

„Soudobí tvůrci dnes doplňují sbírku o kraslice zdobené drátováním, plastickým voskem, perforací či pozitivní malbou,“ doplňuje Blanka Petráková. „V současnosti spolu s rozšiřováním sbírky provádíme i její postupnou digitalizaci, aby tento mimořádný doklad lidové tvořivosti zůstal uchován i do budoucnosti.“

Více informací: www.muzeum-zlin.cz


 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Fotím moc ráda a téměř všechno. Je to pro mě relax a koníček zároveň, říká Jana Zaorálková

jana200Aktuální výstava fotografky Jany Zaorálkové nese název PRÁZDNINOVÝ PEL-MEL a můžete ji v těchto dnech vidět ve foyer Domu kultury v Kroměříži. Prostějovská autorka představuje barevné fotografie z poslední doby, přičemž se prezentuje snímky z přírody neb...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Čtěte také...

Z pranýře na popraviště aneb Chrudim vzpomíná na kata Mydláře

katyMydlar perexNejznámějším českým katem je bezesporu Jan Mydlář, který se „proslavil“ popravou 27 českých pánů dne 21.června 1621 na Staroměstském náměstí a jehož život a skutky do povědomí českého národa pronikly díky románu ...

Z archivu...


Literatura

Pomalý konec Transmetropolitanu?

transmetropolitan 200Hubatý Spider Jerusalem spolu s krásnými „ohavnými asistentkami“ Shannon a Yelenou jdou stále proti zkorumpovanému americkému prezidentovi Garymu Callahanovi v osmé části série s podtitulem Žalozpěv, který je ...

Divadlo

Kdo miluje, nespí

bratr spanku perexMožná byl talentovanější než Mozart. Narodil se ale na špatném míste. Johanes Elias Alder (Jacob Erftemeijer) je obdařený fenomenálním hudebním sluchem. Naneštěstí pro něj ale žije v zapadlé alpské vesnici mezi...

Film

Valerian a město tisíce planet

valerianValerian (Dane DeHaan) a Laureline (Cara Delevingne) jsou zvláštní vládní agenti, kteří mají na starost udržovat pořádek v lidských vesmírních teritoriích. Valerian má se svou kolegzní víc než jen profesionální záměry a neustále jí dává milostní návrhy....