V nakladatelství Academia vyšlo několik knih, které se zabývají velice aktuálním problémem - hrozbou civilizačního kolapsu. Že to není laciný strašák, dokazují početné příklady z minulosti: mnohé velké říše i drobné komunity obývající odlehlé výspy světa (třeba Velikonoční ostrov, proslulý zástupy obrovitých kamenných soch) se rozpadly, ba doslova zmizely. Autoři se všímají širokého vějíře možných příčin: byly to nejen člověkem neovlivnitelné jevy (třeba změny podnebí), ale zejména prohřešky, které si zavinil sám - zejména zničením svého životního prostředí.
Jakési souborné shrnutí látky předkládá Jared Diamond v objemném svazku příznačně nazvaném Kolaps. Zabývá se jak vzdálenými událostmi (zánik středoamerických indiánských civilizací, ale třeba také vymizení vikingského osídlení Grónska), tak současnými poměry v některých ohrožených oblastech, mezi které řadí například Čínu nebo Austrálii.
Avšak zajímavé jsou třeba i úvahy o tragickém dopadu přelidnění v oblastech s omezenými přírodními zdroji. Diamond má dar vyprávět poutavě a jeho líčení dávných i nynějších událostí leckdy nabývá rozměru historické detektivky - to když vypráví o vzbouřencích z lodi Bounty, kteří se uchýlili na neobývaný polynéský ostrov Pitcairn a nalezli tam pozůstatky vyhynulé domorodé populace.
Cenné jsou dvě publikace sepsané českými autory, obě editované Miroslavem Bártou a Martinem Kovářem. První z nich, Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur, přináší třicátku původních studií, jejich autoři na základě mýlo známých skutečností objasňují průběh a příčiny rozličných civilizačních pádů, ať již k nim docházelo v pravěku na území našeho státu a namísto písemných dokladů se badatelé musí spoléhat jedině na to, co se vykope ze země. Archeologie tak může cennými poznatky přispět k celkovému obrazu dějinných proměn.
Několik studií se věnuje starověkým dějinám a zkoumá, zda rozvrat stávajících poměrů označuje zároveň počátek něčeho nového. Jako dokladový materiál posloužila sumerská společnost, faraonský Egypt za vlády kacířského Achnatona, případně rozpad velkých říší, ať již to byla čínská nebo římská. A opět důležité roli zaujímá archeologie, která přináší údaje z oblastí, o nichž se nezachovaly žádné písemné zprávy.
Období středověku a raného novověku pokrývají texty opět psané z pozice, zda příznaky kolapsu neoznačují zároveň příchod kvalitativně odlišného stavu. Autoři to zjišťují na příkladu raně přemyslovského státu na sklonku 10. století, který se ocitl pod vlivem Poláků, zamýšlejí se, zda husitství nebo prohraná bělohorská bitva znamenaly společenskou katastrofu nebo naopak nabídly východisko z vleklé krize. Z éry novověku a nedávných dějin je probrán vznik i zánik meziválečného Československa, stejně jako jeho finální rozdělení před dvěma desetiletími. Dočteme se však také o soumraku říší zahraničních koloniálních říší (španělské, anglické...).
Posledních šest textů se věnuje závislosti člověka na přírodním rámci, v němž žije. Přibližují dopad přírodních katastrof v celoplanetárním měřítku, avšak soustředí se rovněž na domácí prostředí. Ukáží třeba, co všechno lze vyčíst z pylové analýzy. Dotýkají se pražských povodní a dokonce hledají kolapsy skryté pod povrchem krajiny. Opět vznášejí dotaz, zda zánik nepředznamenává počátek něčeho nového aneb - jak praví název knihy - zda od kolapsu se nepřechází k regeneraci. A zamyšlení jsou to podnětná i provokativní, skládají i známá fakta do dosud netušených významových souvislostí.
Druhá kniha Civilizace a dějiny pokračuje v nastoleném pojetí, byť zúžená na zhruba dvacet příspěvků. První oddíl obsahuje povětšinou přehledové kapitoly z dějin lidstva. Zpravidla shrnují výsledky dosavadních zkoumání, ale jsou příliš stručné, než aby mohly nabídnout podrobnější vhledy. Přesto poskytují výstižné obeznámení s důležitými rysy jednotlivých vývojových etap, od pravěku přes vznikání prvních státních útvarů až k počátkům moderního světa, k existenci civilizací, které se navzájem ani nemusely znát. Všímají si rovněž dopadu násilných revolučních zvratů, ať již se jedná o rok 1798 ve Francii nebo 1917 v Rusku.
Druhý oddíl označuje za předmět svého zájmu člověka a jeho svět. Texty zde zastoupení probírají v co nejširším průřezu dějiny světového hospodářství, dějiny přírodních zdrojů a technologií, dějiny lesa, dějiny válek. Ale také si všímají "vyššího" odrazu lidské společnosti v náboženství, v umění, v demokratickém uspořádání. Celkově však nezbývá než konstatovat, že Civilizace a dějiny nedosahují úrovně té předchozí. Ovšem přečtení všech tří publikací určitě rozšíří duchovní obzory, zanesené lecjakými nepodloženými mýty a zjednodušenými fámami.
Jared Diamond: Kolaps
Přeložil Zdeněk Urban
Vydalo nakladatelství Academia 2008, 752 stran.
Hodnocení: 90%
Miroslav Bárta, Martin Kovář a kolektiv autorů: Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur
Vydalo nakladatelství Academia 2011 a 2013, 815 stran.
Hodnocení: 100%
Miroslav Bárta, Martin Kovář a kolektiv autorů: Civilizace a dějiny
Vydalo nakladatelství Academia 2013, 559 stran.
Hodnocení: 70%
Foto: Academia
| < Předchozí | Další > |
|---|
Kdo nebyl na Vítání, jakoby nikdy nestudoval! To nyní musí pochopit všichni čtenáři tohoto rozhovoru s party manažerkou letošního Vítání prváků charismatickou Sebi Hájkovou. Ta na sebe práskla...
Pokud se čtenáři dostala do rukou knížka Případ Pegasus od Regga Loomise, určitě sáhne i po Aktech Julian, která právě vychází.
Olina Franco je česká výtvarnice, která se již léta zabývá tematikou vztahů mezilidských i genderových. Ve svém novém cyklu „Takové byly“ se zaměřila na osudy českých žen, narozených v 19. století.
Populární zpěvák Gabriel Král (Jan Mansfeld) nemá špatný život. Bydlí na státní ubytovně a snaží se naplno plnit své závazky vůči vlasti, publiku a hudbě. Po nocích ale sní o dokonalé a zářící show plné kostýmů pošitých flitry a krás...
Kdo by neznal obrázek měsíční tváře se zabodnutým projektilem v oku? Který z kluků nečetl román Julese Verna a kdo by neznal díla H. G. Wellse? A kdo by neslyšel o slavném ztraceném, zničen...