Kultura21.cz

V letošním roce si připomínáme 100 let od vypuknutí první světové války. Tento konflikt měl klíčový význam pro naše země, protože na jeho konci se zrodilo samostatné Československo. Při příležitosti tak významného jubilea se ke spolupráci sešlo hned několik významných paměťových institucí. Vznikl tak unikátní projekt nazvaný Velká válka. V jeho rámci budou probíhat výstavy, semináře a další doprovodné akce. Do projektu věnovaného výročí Velké války se zapojilo mnoho institucí z celé ČR (Vojenský historický ústav, Národní technické muzeum v Praze, Poštovní muzeum, Národní památkový ústav a další instituce).  

Historie první světové války bývá v dnešní době neoprávněně přehlížena. Přitom to byla právě válka našich pradědečků, v níž se zrodilo moderní válečnictví. Do tohoto velkého světového konfliktu bylo zapojeno množství vojáků, kteří bojovali na obou válčících stranách. Do nového století se přitom naši předkové dívali se značným optimismem. Přineslo nové vynálezy, které měly posloužit celému lidstvu: rychlejší a větší lodě, automobily se spalovacími motory i úžasné létající stroje. Všechny novinky techniky měly ale záhy posloužit válečné mašinérii.  Nikdo si nedokázal představit intenzivní vývoj zbraní a zbraňových systémů, rozvoj a využití nových válečných prostředků, masivní využívání nové techniky.

S první světovou válkou jsou již trvale spojeny pojmy jako zákopová válka, masivní použití kulometů, mohutná a dlouhou dobu trvající dělostřelecká palba, první použití otravných plynů a průkopnické nasazení tanků. I přes utrpení vojáků na všech frontách přinesla válka nové prvky do bojových činností, zapříčinila obrovský rozvoj technického pokroku a přinesla nové technické prostředky do oblasti vojenství.

 V průběhu první světové války bylo mobilizováno 70 156 000 mužů. Dohodové státy mobilizovaly 44 558 00 mužů. Centrální mocnosti, mezi něž patřilo také Rakousko-Uhersko, mobilizovalo 25 598 000 mužů. Na straně Dohody padlo 5 413 000 mužů, na straně centrálních mocností 4 029 000 mužů.  

Tak nám zabili Ferdinanda  

Sarajevský atentát na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este, dědice trůnu Rakousko-Uherské říše, se stal záminkou pro první světovou válku. 28. června od něj uplyne sto let.

Zámek Konopiště byl hlavním a posledním sídlem rakouského arcivévody a jeho choti Žofie, rozené Chotkové. Zámek má ve svých sbírkách osobní předměty arcivévody a jeho rodiny, přímo spojené se sarajevským atentátem. Návštěvníci je uvidí od 1. dubna do 31. října na výstavě Spojeni svazkem manželským, spojeni stejným osudem. S osobností Žofie Chotkové je svázáno i Velké Březno, kde budoucí vévodkyně z Hohenbergu vyrůstala a kam ji František Ferdinand jezdil navštěvovat.

Císařské rodině patřil také zámek Zákupy, místo konání svatby připomínaného páru. Obě památky ve správě NPÚ připomenou výročí speciálními akcemi. Státní zámek Buchlovice pak upozorní výstavou na osobnost Leopolda hraběte Berchtolda z Uherčic, tehdejšího majitele a elitníhodiplomata habsburské monarchie a autora ultimáta Srbsku, po jehož nenaplnění se rozpoutala světová válka.  

Století změn  Atentát v Sarajevu však neznamenal pouze smrt nástupníka trůnu. Symbolicky jím končí „dlouhé“ 19. století, v jehož průběhu došlo k největším změnám v historii; jak v oblasti životního stylu, tak z pohledu struktury měst, v přehodnocení vzdálenosti (železnice, telefon, telegraf, rádio), tak z hlediska vztahu věci a jejího zachycení a uchování v historii.  

Ctibor Čejpa, podle podkladů Národního památkového ústavu a zámku Konopiště, ilustrační foto autor, foto z výstavy: stránky zámku Konopiště

www.npu.cz

www.zamek-konopiste.cz

  

    

    
1
    
2
    
3
    
4
    
5
  

  ( 1 hlas )