Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Když jsem se před časem dozvěděl, že rocker Petr Janda chystá ke svému letošnímu výročí novinkové sólové album, byl jsem notně zvědavý. A když jsem si pak desku nazvanou Asi se mi nebude chtít zaposlouchal, bylo to velké a krásné překvapení. Už při psaní písniček i nahrávání se totiž hitmaker odpoutal od skupiny Olympic, pozval si jiné hudebníky i řadu výtečných hostů.

Zároveň se dotkl i žánrů pro jeho tvorbu ne tak typických. Je jiné, překvapivě pestré a proměnlivé. Tohle album je bezesporu velkou událostí k jeho osmdesátinám: právě pro ten účel byly složeny songy, napsány texty, sestavena studiová skupina a přizváni četní hosté, což dokresluje mimořádnou atmosféru. Zkrátka všechno je nové a jiné a všechno má svůj styl.

Supraphonské album Asi se mi nebude chtít má skvělou předehru, vlastní bohaté jádro i nádherný závěr, kdy je ale jasné, že není konec ani náhodou. Je jasné, že melodické nápady nezapřou autora zhruba tisícovky povětšinou olympických písní, a přece se tahle muzika v mnohém odlišuje. Hlavně je toto album žánrově bohatší, rozmanitější. Rocková podstata, šansonová překvapení nebo swingová libůstka, jubilejní extrovka pro všechny fandy Petra Jandy a úspěšného nalézání hudebních proměn. Jedna z událostí roku.

Samozřejmě, když má člověk osmdesátku, může to být je určité bilancování, ohlížení a vzpomínání, ale rozhodně nikoli odcházení, neboť zpěvák, kytarista, skladatel má energie na rozdávání. Dvanáct vinylových nahrávek s dramaturgickou logikou pořadí, na CD přidané dva bonusy (Žádnej Happy End, Zvláštní film) podtrhují výjimečnost akce. K Jandovi se jen pro tentokrát přidali "mlaďasové" Lukáš Pavlík (bicí, spoluproducent), Adam Stivín (baskytara), Ondřej Fencl (klávesy, vokály, texty) a Lukáš Koranda (doprovodné vokály, texty).

K této základní partě přibyli přátelé včetně hudebních spolupamětníků Jiřího Stivína, Emila Viklického, Antonína Gondolána nebo Jiřího George Kozla. Nechybí ani housle Pavla Šporcla, foukací harmonika Matěje Ptaszeka, piano Petra Vondráčka, akordeon Karla Maříka, rázné dechy a vokální Dobrý večer Quintet. A ovšem také muzikální Marta Jandová, třeba v baladickém duetu s otcem (Tomu dala).

Vedle nápaditých a moderních písniček nutno ocenit i obal a booklet se spoustou fotek, ateliérových i pracovních z nahrávacího studia, stejně jako otištění všech písňových textů. Že jsou přímočaré, a přitom chytré je jasná zpráva. Ale to je celý Petr Janda. 

Zdroj foto: Supraphon