Je progressive-metalová skupina, která vznikla již před deseti lety v norském Nottodenu. Věkovým složením je ale velmi mladá - všem jejím současným členům je mezi 20 a 26 lety. Netuším, proč si pro svou skupinu vybrali právě tohle jméno, vypadají všichni velice zdravě.
Skupina vydala dvě dema (Silent Waters v roce 2004 a Aeolia v roce 2006), která se bohužel velmi špatně shánějí, proto jsem z nich slyšela jen několik ukázek. Ale už na nich bylo jasně znát, co je tahle kapela zač. Následovala dvě studiová alba - Tall Poppy Syndrome (Sensory Records) počátkem roku 2009, a Bilateral (Inside Out Music/Century Media Group) v roce 2011. Nevím, co napsat k jednotlivým písním, protože přiblížit byť jen jednu z nich někomu, kdo od nich nic neslyšel, je úkol na několik hodně dlouhých odstavců. Zkuste si poslechnout třeba jednu z mých nejoblíbenějších - Phantom Pain z alba Tall Poppy Syndrome - je to jakýsi vzorník, malá ukázka toho, co všechno tahle banda dokáže do necelých sedmi minut namixovat.

S fascinující lehkostí si ve svých písních hrají s hudebními motivy i styly, s vokály i se zvuky jednotlivých nástrojů. Uslyšíme čistý, i vícehlasý zpěv, scream i blackmetalový growl. Něžné kytarové vybrnkávačky se náhle a nečekaně rozburácí do rock-metalové pumelenice, až mi drnčí sluchátka v uších, aby burácející kytary vzápětí vystřídala jemná melodie kláves a tichý zpěv, připomínající ukolébavku. V jedné jediné písni se tu vystřídá tolik nápadů, motivů a nálad, že by to jiné skupině vystačilo na celé album a ještě by zbylo. Nemůže snad překvapit ani přítomnost tak nemetalového nástroje, jakým je trumpeta - můžeme ji slyšet v písni Thorn z alba Bilateral, na které také zpívá host kapely, věhlasný norský blackmetalový vokalista Ihsahn. (Také s ním, mimo jiné, jela skupina turné v roce vydání svého prvního alba.)
Leprous rozhodně není kapela, se kterou si při druhém poslechu můžeme pobrukovat refrén - už proto, že v jejich písních se klasická konstrukce sloka - refrén - sloka… téměř nevyskytuje. Ona taky málokterá jejich píseň trvá míň než pět minut. Hlavní vokalista Einar k jejich stylu uvádí: Termín progresivní metal je v současné době hodně všeobecný - stačí, aby kapela zařadila do písně pár neobvyklých změn v rytmu a nějaké zvláštní sólo a hned se hlásí k prog-metalu. Ale aby kapela byla opravdu progresivní, nesmí se bát překračovat hranice a porušovat zažité konvence. A já jsem spokojený, že my právě tohle dokážeme.
Leprous se skvěle poslouchají za dlouhých zimních večerů, kdy má člověk relativně spoustu času, při ruce něco dobrého k pití a třeba u toho plete šálu - luštění křížovek ale nedoporučuju, je to hudba, která vyžaduje jisté soustředění, aby si posluchač vychutnal všechny jejich hudební lahůdky.
Jsem teď opravdu zvědavá na jejich živé vystoupení - od podzimu 2011 až do půlky ledna jedou turné jako předkapela finské skupiny Amorphis a procestovali už spolu pěkný kus Evropy. V Praze zahrají ve středu 11.1.2012 v Retro Music Hall, Francouzská 75/4, 120 00 Praha 2-Vinohrady. Mimochodem, pro ty, kdo mají zájem přečíst si jejich občas docela vtipné příhody a zážitky z turné, je k dispozici jejich blog http://leprousband.blogspot.com/ a webové stránky www.leprous.net
Leprous hrají v sestavě:
• Einar Solberg (klávesy, zpěv)
• Tor Oddmund Suhrke (kytara)
• Rein Blomquist (baskytara)
• Øystein Landsverk (kytara)
• Tobias Ørnes Andersen (bicí)
Foto: http://www.leprous.net
| < Předchozí | Další > |
|---|





Ivana Peroutková je spisovatelka a překladatelka, absolventka divadelní a filmové vědy na FF UK. Debutovala románem Na vahách života (1992). Od té doby má na svém autorském kontě přes čtyři desítky titulů pro malé čtenáře, teenage...

Úspěšnou knihu zlínského spisovatele Josefa Holcmana Osobní poplach oživí na jevišti Městské divadlo Zlín.
Vydavatelská a distribuční společnost Magic Box přináší na DVD pokračování oblíbené Disneyho klasiky Lady a Tramp z roku 1955, jímž je film Lady a Tramp II: Scampovo dobrodružství, který v roce 2001 natočil režisér <...