Slave to Metamphetamine
Banner

Slave to Metamphetamine

Tisk

Tomáš Zavadil, který tvoří svojí hudbu pod přezdívkou Hermafrodit, se po roce ukazuje s dalším albem, tentokráte s názvem Slave to Metamphetamine. Pojďme si ho blíže prohlédnout v následujícím článku. Upozorňuji, že tento článek obsahuje sprostá slova a je jen pro otrlé.

 

 

Historie tohoto hudebního projektu začíná již v revolučních letech, kdy se ještě jmenoval Satanchrist, hrál brutal grind death a byl složen ze tří členů – Tomáš 'Thomas Torguemada' Zavadil, Pavel a Stanley, který se k nim přes inzerát přidal. Pavel se však v kapele moc dlouho neohřál, i když natočili společně několik demosnímků, přesto odešel. Po dlouhém hledání místo něj nastoupil za bicí soupravu Jirka „Zombie“ Hampl, který s sebou přivedl kytaristu Pavla Řezníka. S nově příchozím kytaristou natočili dva demosnímky a pak odešel na sólovou dráhu pod vlastním projektem Řezník. Z odchodu prvního člena se však ponaučili a hned jim byl při ruce nový člen Petr 'Drtič řitních věnců' Hampl.

V roce 1989 vznikl neveřejný brutalblackový demosnímek „Smrtelná hrozba náboženství“ řešící problém inkvizičního terroru a brutality armády spásy. Po 17. listopadu 1989 přišel na svět další neveřejný grindcorový projekt „Svět v hovnech aneb v demokracii“ a byl namířen, jak píší na svých stránkách, proti mladičké, prohnilé demokracii. O rok později, léta páně 1990, nahráli další neveřejné demo, které obsahovalo 666 skladeb s názvem „Hovenná devastace v Hondurasu“ a jak zmiňují: „Jeho cílem bylo popsat utrpení lidí, kteří se nemohou v klidu vysrat." Ten samý rok vyšly další dva neveřejné snímky „Svět je na bázi hoven“ a „Digression Gott“.

První veřejné demo bylo natočeno až o dva roky později a na podzim se rozhodli přejmenovat se na Hermaphrodit, z důvodu pomalu se vytrácejících protináboženských a politických aspektů. Tato témata byla nahrazena různými chorobnostmi. Jak sama skupina tvrdí na svých stránkách: "V našich textech se v žádném případě neobjevují stupidní fláky o mrtvolách. Kde jinde by se mělo pracovat s podobnou a morbidní extravagancí než právě v hudbě grind death? Nekopírujeme, snažíme se hrát vlastní styl a kritizujeme tzv. životaznalé spoluobčany, celou tuhle úchylnou společnost, která spěje k zániku. My jsme slušní kluci a naše hudba včetně textů je jakousi metaforou na prohnilou společnost."

alt

„Fekalgrindová“ kapela již pod jménem Hermaphrodit vydává první demo „Drtiči kacířských pohlaví“ a hrají jak můžou až do roku 1996. Toho roku Hermaphrodit klesá až na samé dno a snaží se všemi silami vyhrabat opět do svých starých, dobře zajetých kolejí. Naděje přichází v radikální změně, kterou provedl leader kapely Tomáš Zavadil. Změnil název na Hermafrodit a pouští se do nových nezajetých stylů, v tomto případě acid-trance-industrial-jazz. V roce 1997 vychází debut „Architektura ostrých hran“. Více informací o kapele na stránkách http://hermalive.webnode.cz/

Když jsem kývnul na to, že napíšu recenzi o této kapele, konkrétně o sólovém projektu Tomáše Zavadila Hermafrodit a jeho novém albu Slave to Metamphetamine, netušil jsem, jaký těžký oříšek (spíše pořádný ořech) mi přistál do rukou. Velmi obtížně jsem se snažil rozlousknout tu tvrdou slupku, abych ochutnal, co se pod ní skrývá. Jak jsem ovšem psal ve svém předchozím článku: „Nebraňme se prozkoumat i jiné než vyšlapané cesty…“

Nebudu vám zde rozsáhle vyprávět, že jsem nečekal, že budu někdy psát recenzi na hudební styl harsh/grind/breakbeat. Je sice pravda, že mě zde zaujal breakbeat, kterého jsem se i v některých písničkách dočkal. Co se týče bookletu, působí na mne dojmem přesně takovým, co bych mohl od tohoto alba očekávat. Je sice oproti předchozímu dílu Planet of Sexual Originality méně kontroverzní a odvážné, ale i tak má něco do sebe. Konkrétně z něho vyzařuje takové tajemno, lehce i deprese, což bylo cílem v názvu alba (v překladu: Otrokem metamphetaminu). Prostě přesně vystižený stav po této látce – deprese a přemýšlení o sebevraždě (nic proti). Text, jakým je psaný název a jméno autora už jen podtrhuje tu tajemnost a drsnost.

Deska je sama o sobě velice rozsáhlá, obsahuje 18 písniček, za kterými se podepisuje jeden jediný člen a tvůrce Tomáš Zavadil, což mne velice ohromilo. Zastavil bych se hned u první skladby Ying Yang Stinks, ve které je hodně prvků breakbeatů, ze začátku velmi propracovaným beatem, který se ale po půl minutě přemění na monotónní údery, které ovšem v tvrdých kytarových riffech zanikají. Ve třetí písni One Time One Place (Harsh Metal Mix 1) jsou junglové prvky, což se nejspíše odráží od předchozích Tomášových projektů. Sedmá stopa The Illusion of Social Society is Auto-Destructive ze začátku zní jako System of a Down, ovšem poté přechází v originální styl Hermafrodit, ale linky, které zazněly na začátku, se prolínají po celou dobu.

Poslední skladby v albu mne ovšem velmi překvapily, jelikož se odlišovaly od těch ostatních. V písni Responsibility jsem si připadal jako v brzkých začátcích kapely Prodigy, velmi zajímavě zpracovaný lámaný beat s rappem přecházejícím do „chrlení krve“ a chvíle ženského vokálu. Považoval bych ji za „tahouna“ této placky, společně s velmi zajímavou písní Hologram Holocaust.

Na závěr bych zmínil opravdu depresivní a chvílemi i strašidelné outro Emotional Imbalance, kde mi přišlo, jako by chtěl autor ztvárnit hudebně stav po požití metamphetaminu.

Když bych to měl shrnout, byla to pro mne zajímavá zkušenost okusit něco jiného, než na co jsem byl dosud zvyklý. Kapela si prošla mnohými nástrahami, i když se už velice změnila, i po tolika letech se stále drží v hudebním průmyslu a za to já jim tleskám. Poslední album je oproti předchozímu více experimentální a elektroničtější, což tomu neubírá na kvalitě. Takže pokud se chcete pořádně rozproudit nebo objevit něco nového, zkuste Hermafrodit – Slave to Metamphetamine.

alt

Slave to Metamphetamine
Interpret: Hermafrodit
Žánr: harsh/grind/breakbeat
Skladby: 1/ Yin Yang Stinks, 2/ Forget You Were Ever Human, 3/ One Time One Place (Harsh Metal Mix 1), 4/ Revival Of Yog Sothoth, 5/ Ignorance (Original), 6/ One Time One Place (Break Core – Mix 2), 7/ The Ilusion Of Society is Auto-Destructive, 8/ Ignorance (Old School – Mix), 9/ Emotional Ruminants, 10/ Hologram Holocaust, 11/ Won’t You Just Forot You Were Ever Human!, 12/ People Are Not Equal, 13/ Astral Backdoor, 14/ Slave to Metamphetamine, 15/ Free Fall To Nubiru (Punk Core – Mix), 16/ Responsibility, 17/ Not A Single Note Without Metamphetamine, 18/ Emotional Imbalance (Outro)
Stopáž: 68:33
Vydavatelství: Tomáš Zavadil + Vintage
Hodnocení: 70%

Zdroj foto/obálka: http://hermalive.webnode.cz




 
Rozhovor s Tublatankou na Československém plese 2026

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Zbyňka Šolcová: „Mám ráda pestrost a změny.“

zbynka solcova200Lidé si myslí, že harfenistky jsou romantičky ze starých časů. U Zbyňky Šolcové to neplatí. Nevyhýbá se uměleckým experimentům a fúzím s jinými žánry. Také se věnuje poezii a fotografování. Před nedávnem nahrála se so...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.


Výtvarné umění

Vernisáž v Galerii GOAP – rozšíření expozice Andyho Warhola

DSC 0930Ve čtvrtek 22.3.2018 v Galerii GOAP na Staroměstském náměstí v Praze proběhla vernisáž , která rozšiřuje stálou expozici s tvorbou Andyho Warhola o unikátní exponáty.

...

Divadlo

Vršovické divadlo MANA uvádí Dva na houpačce, příběh lásky, který baví a dojímá

Dva na houpacce200Vršovické divadlo MANA přináší na své jeviště slavnou americkou hru Dva na houpačce Williama Gibsona – příběh dvou osamělých lidí, kteří se náhodou potkají uprostřed rušného New Yorku. Režie se ujala Viktorie Čermáková, premiéra se us...

Film

Loutkový James Bond míří do kin

Velky pan200Už za měsíc vstoupí do českých kin dobrodružný rodinný film Velký Pán. Jedná se o volné pokračování filmu Malý Pán z roku 2015. Snímek navazuje na tradici českého a slovenského loutkářství. Loutky od výtvarníka Františka Antonína Skály dal do pohyb...