Na umění lze nahlížet z různých úhlů pohledu. Z pohledu technického, politického, historického, aktivizačního a terapeutického. Autoři knihy Umění jako terapie se zaměřili na ten poslední z nich, jejž důkladně a čtivě rozebírají. Nabízí se nám tedy možnost nahlížet náš život i život společnosti skrze umění, skrze jednotlivá umělecká díla.
Kniha je členěna do pěti kapitol – Metodologie, Láska, Příroda, Peníze a Politika. Autoři nahlížejí na umění jako na terapii, respektive na jednu z možností, jak lze umění chápat, jak ho lze pojímat a především, jak ho lze plně využít v našem osobním životě.
Metodologie nás provází sedmi funkcemi – zapamatování, nalezení naděje, prožitek utrpení, kompenzace, sebepoznání, růst a docenění. To vše je něco, co nás provází celý náš život – potřebujeme si věci uchovávat v paměti; potřebujeme být šťastní, optimističtí a naplnění nadějí; život ovšem nejsou jen radosti ale i strasti; nejsme dokonalí ani naprosto vyrovnaní, a proto to potřebujeme nějak vykompenzovat; potřebujeme více poznávat sebe sama a nechat i ostatním nahlédnout do nás samých; přijímat i to odpudivé a nepříjemné, protože i to pro nás může být přínosem; v neposlední řadě pak oceňovat i drobné a zdánlivě obyčejné detaily všedního života. To vše nám umění nabízí a autoři knihy nám to demonstrují na konkrétních uměleckých dílech, na příkladech v podobě ilustrací, které nám tak pomáhají si vše, co v knize zmiňují, lépe představit.
V první kapitole autoři také uvádějí zajímavé odpovědi na otázky, jaké umění by se mělo tvořit, jak by se s ním mělo obchodovat, jak bychom ho měli studovat a jak by se mělo vystavovat.
Další čtyři kapitoly jsou strukturované podobně jako ta první. Jsou složeny z jakýchsi podkapitol a zamýšlí se nad různými otázkami. Shrňme si je.
Láska – tato kapitola je uvozena větou, že láska by měla patřit k těm příjemnějším aspektům života, ovšem vždy tomu tak není a tuto příjemnou stránku provází i řada nepříjemností. Autoři nám zde proto předkládají, jak lépe milovat, co dělat pro udržení vztahu, jak lépe se v partnerském životě chovat apod.
Příroda – byla tady dříve než my, dennodenně nás obklopuje, uchvacuje nás svou krásou, skýtá nám uklidnění a nezapomenutelné okamžiky, ale může nás i donutit k zamýšlení se nad vlastní existencí. Probouzí v nás myšlení pozitivní i negativní. Pro ilustraci tohoto nekonečného kontrastu autoři uvádějí příklad jihu a podzimu.
Peníze – podíl peněz v umění jakožto dělicí čára mezi kvalitou a kýčem. Ukázka toho, co peníze dokáží vytvořit a co dokáží naopak zničit. Umění jakožto výsledek kapitalismu, potažmo dobrého či špatného vkusu spotřebitelů. Otázka co je správná investice do umění a co ne, otázka kultivace vkusu, otázka úpadku vkusu apod. Za tím vším stojí jen a jen peníze. Peníze jakožto přínos i zhouba zároveň.
Politika – možnosti angažovaného umění, umění jako výpověď o stavu společnosti, jako způsob boje za lepší zítřky, jako ilustrace toho, co je na světě špatné a na co naopak můžeme být hrdí. Umění jako idea (či ideologie?) daného národa, dané kultury vypovídající o jejích hodnotách, o ní samé. Je zde ovšem zmíněna i cenzura a to, že občas není od věci ji aplikovat.
Kniha jako celek ukazuje nový pohled na umění. Pro mě existují mnohá umělecká díla, která mi zhola nic neříkají a naopak ta, co mě oslovují. Proto příště, až navštívím nějakou výstavu a nebudu vědět, co si o kterém díle myslet (pokud pominu popisky), vzpomenu si na tuto knihu, která mi tak otevřela skvělou možnost toho, jak si z oné výstavy odnést víc, než bych si třeba odnesla kdykoliv předtím. Jak poznat sebe sama, jak umělecká díla využít pro svůj vlastní život, jak skrze ně nahlížet na minulost, současnost i budoucnost, jak vnímat či chápat onen pestrobarevný a neustále se měnící svět plný krás i ošklivostí. Je to zkrátka možnost navíc, kterou určitě stojí za to prozkoumat.
Název: Umění jako terapie
Autor: Alain de Botton, John Armstrong
Žánr: odborný
Nakladatelství: Kniha Zlín, s. r. o.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 239
Hodnocení: 75%
< Předchozí | Další > |
---|