Nakladatelství Jota přináší do českých luhů a hájů kultovní ruský román, který Sergej Kuzněcov sepsal teprve roku 2003. Rázem se z něj mezi mladými stal hit. Marketingoví pracovníci ho nazývají „ruským Mlčením jehňátek“, ale já vidím jeho sílu někde jinde…
Sergej Kuzněcov je ruský spisovatel, novinář a kulturolog. Sepsal 5 románů, mimo jiné i Motýlí kůži a Ne (spoluautorka Linor Goralik). Patří mezi průkopníky ruské online žurnalistiky.
V Moskvě řádí sériový brutální vrah žen a mladá a ambiciózní novinářka Xenie, ve snaze si vydělat a zviditelnit se, otevře internetový portál, který se jeho běsnění věnuje. Hledá se tedy masový vrah, ale řeší se i osobní problémy a životy Xenie a lidí z jejího okolí – její kamarádky a úspěšné manažerky Olgy, nymfomanické samoživitelky Mariny, kolegy sukničkáře Alexeje a dalších.
Mnozí v románu jistě vidí jen brutalitu a explicitní násilí. Ale pod tím, co má čtenáře nalákat a šokovat, se skrývá daleko víc. Nemůžu se zbavit pocitu, že se tento příběh skládá prakticky ze tří linií: v jedné zavítáme do sociální studie života sériových vrahů, v druhé řešíme surové krvavé představy a pocity vraha a ve třetí, té hlavní a nejtíživější linii, se podíváme pod pokličku moderní ruské společnosti. A to, co vidíme, není pěkný pohled.
Velmi kladně hodnotím fakt, že autor mistrně ovládl hrátky s formou. Nejen že využívá tradiční vyprávění, ale experimentuje i s proudem vědomí či s dalšími literárními útvary, a tím celý příběh ozvláštňuje…
15:21 Xenia A bolest? Proč je tak důležitá bolest?
15:22 alien Protože bolest je jazyk, kterým tragičnost mluví. Jazyk, kterým mluví život. A pro mě je ze všeho nejdůležitější vědět, že jsem zapojen do koloběhu bolesti. Že my jsme zapojeni.
Surová autenticita a propracovaná psychologie postav je až hrůzu nahánějící a na knihu nepřestanete myslet dlouho po jejím přečtení. Není to však kvůli nechutnostem, jež se ani popsat nedají; ty jsou jen prostředkem k cíli. Ale kvůli tomu tíživému existencionálnímu pocitu samoty a prázdnoty.
Někdy mě děsí pomyšlení, že to, co chci sdělit, všichni už dávno ví. Lidé, které potkávám na ulici, ví stejně dobře jako já, že žijí v pekle, ale už si na tu myšlenku zvykli, naučili se s ní žít. Každý z nich je ovinutý stejným zámotkem zoufalství a smutku. Já jsem loser, černá ovce ve stádě, idiot, který přináší odhalení ze včerejších novin, špatnou zprávu, kterou nikdo nepotřebuje, protože ji každý zná.
Motýlí kůže rozhodně není pro každého čtenáře. Rozhodně se nejedná o lehké čtení. Musíte mít pevné nervy a silný žaludek a nesmíte se nechat snadno vykolejit. Ale i tak na vás tato kniha silně a dlouhodobě zapůsobí.
Název: Motýlí kůže
Autor: Sergej Kuzněcov
Žánr: psychothriller
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2014, vázané
Počet stran: 352
Hodnocení: 90 % a víc
| < Předchozí | Další > |
|---|
Tento vzkaz nám předává Christofer Johnsson ze švédské metalové skupiny Therion. Ta je headlinerem festivalu Made of Metal, který se koná 15. až 17. srpna v Hodoníně. Přivezou si novou zpěvačku...
Fantasy příběh Sedmý syn již obšťastňuje návštěvníky českých kin, ale zároveň se vrací i na literární trh. První dva díly z řady od Josepha Delaneyho opětovně vycházejí pod nakladatelstvím Brána.
Zlínské divadlo Malá scéna uvedlo poslední zářijový den pohádku z pera Ondřeje Sekory Ferda Mravenec aneb Škola jízdy na kolečkových bruslích. Tu si otevřel Ferda Mravenec, sympatick...
Příběhy s motivem cestování v čase jsou velmi atraktivní a oblíbené. V některých z nich tvůrci rozvíjejí etickou otázku zásahů do minulosti, jež mohou mít v budoucnosti nedozírné následky. Je tomu tak i ve filmu Frekvenc...