Kultura21.cz

Těžký historický film Statečné srdce (1995) ztvárňuje něco, co je v období každé krize velmi aktuální. I když zabíjet není právě nejlepší řešení, můžeme se podívat, jak se daly řešit podobné problémy kdysi dávno.

Je 13. století a William Wallace zažívá už jako kluk jedno neštěstí za druhým. Majetničtí panovníci, msta a další lidské choutky mu vraždí rodiče a ocitá se sám jako sirotek. Svůj čas však netráví jako chudinka, učí se jazyky, boji s mečem a když má volno, tak se s někým pere.

Život byl tehdy prostý, ale protkaný podobnými konflikty, jaké jsou mezi námi dodnes. I když jak se to vezme. Aby si král Anglie zajistil pořádek ve své skotské provincii, vyhlásil právo první noci. Místní šlechta si může vzít do postele každou čerstvě vdanou pannu. Tím si u panovníků svou dominantní pozici vylepšil a přichází vysněný řád.

William už je tou dobou statný mládenec. Protože se stará především o svoje, rozmary vlády se jej příliš netýkají. Krásnou Murron si však bere tajně, protože je její otec proti. Nechce se angažovat v problémech osady a takového zetě tedy nechce. Jenže nic z toho není nakonec důležité. Vojáci začínají vnímat vesničany jako svůj majetek a na krásné Murron se chtějí jednoho dne vystřídat.

On je William velmi obratný a dokáže ji vysvobodit. Jenže postavit se vojákovi je jako postavit se samotnému králi. Jde o bandu znuděných týpků s kontrolou ve svých rukách, a tak dívce Murron pro výstrahu jeden z nich podřezává hrdlo, a to před zraky všech vesničanů.

William Wallace se bez své družky začíná bouřit. Ihned útočí na vojáky a naštvaní vesničani se k němu přidávají. Čeho je moc, toho je příliš a osobně motivovaný příběh dělá z osudu jednoho chudého rváče záležitost, která má změnit celý chod společnosti. Proč je vlastně k něčemu takovému potřeba podobný impuls, proč se lidé nestaví proti bezpráví víc samozřejmě?

O malém povstání ve Wallaceho vesnici se pomalu dozvídají i další osady. Stateční mužové se chtějí přidat a skoncovat se svým utrpením jednou provždy. Je trochu škoda, že hlavní hrdina k tomu vlastně nemá co říct. Bojovat umí a chytrý je dost, jeho pocit zodpovědnosti za ostatní jej ale nutí k tomu nelákat na svou stranu raději nikoho. V celém filmu to dělají za něj všichni ostatní, bez toho by k žádnému velkému příběhu asi ani nedošlo.

Panovníci Williamovo jméno ale vnímají jinak. Každý otřes půdy pod nohama odjakživa dobře cítí. Takový rebel je sice opovrženíhodný, ale když se kolem něj houfují davy a likvidují jeden regiment vojáků za druhým, už to něco znamená.

„Přímočaří lidé odjakživa vzbuzovali obdiv,“ vysvětluje si jeden z nich.
V polovině filmu přijíždí Wallace do boje, kde je několik tisíc Skotů a právě se chystají vzdát. Jeho jméno už působí velkým dojmem a po srdceryvném proslovu jsou všichni najednou nažhavenější než domácí stadion po výhře titulu. Vypadá to dost drsně a ocitnout se v jeho kůži může mít v sobě něco magického. Opět ale skoro nic neudělal, jenom se ukázal ve správnou chvíli na správném místě.

Po epochálním boji plném krve a autentických efektů Skotové nad přesilou vítězí. Těžké jízdy se zbavují chytrým trikem a pěchotu vyřídili svým elánem a obratností. Když jsou však později postaveni před čistý stůl, místo oslav a kompromisů se tvrdě hádají, co bude komu patřit. Williamovi je z toho zle.

„Porazili jsme je, ale vrátí se, protože nestojíte při sobě.“
Po hodině a půl by už příběh mohl klidně skončit. Ale autoři si možná uvědomili, že kdyby se Williamův osud vyprávěl tímhle způsobem, nemohl by se film jmenovat „Statečné srdce“. Možná spíš „Je pro každou špatnost.“ Zapojit se do sociální skupiny a sem tam se předvést není totiž nic výjimečného.

William tak plánuje invazi do Anglie. Co se kolem královské koruny děje se může opakovat. Je tedy třeba králi dokázat, že Skotové vážně chtějí svobodný národ. Velká země jako Anglie spotřebuje spousty vojáků. Bývají ve větším množství pohromadě jenom výjimečně a Skotům se tak daří porážet jedno město za druhým. Nakonec za Williamem přijíždí francouzská princezna a nabízí mu příměří. Scéna má něco do sebe, protože si o barbarovi párkrát šuškala se služebnou.

Ke konci však Wallace dostává stejně na kolena stará dobrá zrada od všech, kterým věřil. Při tom všem povzbuzování má totiž plnou hubu vznešených ideálů, ale ani trochu nemyslí na základní lidské potřeby. Neslibuje plodný lán půdy, ale svobodu a pokoj od krále. Přitom skotská šlechta jde za ním hlavně proto, že v očích krále už dlouho nic neznamená. Statečnost a odvaha jsou vysoce ceněné a vzácné vlastnosti. Nicméně když jdou proti vynalézavosti těch, kteří drží v rukou otěže společnosti, nemusí ve výsledku nic znamenat.

Statečné srdce / Braveheart
USA, 1995, 177 minut
Žánr: Drama / Historický / Romantický / Akční
Režie: Mel Gibson
Scénář: Randall Wallace
Kamera: John Toll
Hudba: James Horner
Hrají: Mel Gibson (William Wallace), James Cosmo (Campbell), Sean McGinley (MacClannough), Brian Cox (Argyle Wallace), Patrick McGoohan (Edward I.), Sophie Marceau (princezna Isabelle), Angus MacFadyen (Robert Bruce), Alun Armstrong (Mornay), Catherine McCormack (Murron), Brendan Gleeson (Hamish), James Robinson (malý William Wallace), David O'Hara (Stephen), Michael Byrne (Smythe), Ian Bannen (Robert Bruce Sr.), Peter Mullan (veterán)
Titulky: čeština, angličtina, polština, turečtina
Zvuk: 2.0 čeština, 2.0 turečtina, 5.1 angličtina, 5.1 polština
Distributor: Bontonfilm
Hodnocení: 80%

Zdroj foto: imdb.com