Kniha amerického akademika a investičního poradce Nassima Nicholase Taleba klade, jak je u autora zvykem, řadu provokativních otázek, především ale opět dochází k závěrům, které mohou bez nadsázky změnit náš život. Těmito slovy je představen objemný počin plný duchaplných úvah s názvem Antifragilita. A jak tedy může do našich životů zasáhnout?
Už jenom tím, že se rozhodnete si tuto „bichli“ pořídit, stavíte se do pozice odhodlaného jedince, který, přestože se obává příliš hlubokých myšlenek, zároveň se těší na to, jak po jejich přečtení vzroste i jeho uvědomění, získá spoustu inspirace a on sám se posune někam dál…
Dobrá, ponořme se tedy do četby. Nejprve snad, abychom si představili, co je to takový pojem antifragilita. Snad každý se již někdy setkal se symbolem skleničky a nápisem fragile na samolepce, která tak byla výstrahou, že obsah příslušné zásilky je křehký. S takovým balíčkem se nesmí zacházet neopatrně, protože hrozí, že jakmile s ním trochu víc zatřesete, obsah se roztříští, rupne, rozsype. I někteří lidé se řadí mezi takzvané křehké nádoby, jež rozhodí sebemenší nepřízeň osudu nebo trocha toho nepohodlí. Na druhé straně jsou mezi námi jedinci, které zocelila léta odříkání, trocha stresu a třeba fyzické námahy.
Řekněme, že ten první typ člověka je fragilní, druhý antifragilní. A podobně se tento příměr dá napasovat i na situace a události kolem nás. Podstata myšlenky tkví pravděpodobně v tom, že zbaví-li nás společnost samostatnosti a osobní odpovědnosti, učiní nás mnohem křehčími, než když nás nechá trochu v něčem vymáchat a donutí nás, abychom se z toho vlastními silami a za použití rozumu či kreativity vyhrabali.
Idea prostá a jasná, chtělo by se podotknout. Proč tedy tolik stránek v Talebově Antifragilitě? Protože Pan Nassim Nicholas se zjevně velice rád poslouchá a kochá vlastními myšlenkovými pochody. Podobný dojem jsem měla před časem z knihy Milana Uhdeho Rozpomínky/ Co na sebe vím. Ano, nelze popřít vysokou intelektuální úroveň obou autorů, nicméně z každého řádku čiší vědomí vlastní důležitosti a výjimečnosti. „Tohle jsem vymyslel já! A beze mě byste to nevěděli.“
Podstatnou roli hrají prý v našem životě nepředvídatelné události, nahodilost a štěstí…aha, a co je na tomto poznatku převratného? Já měla vždycky dojem, že takhle to chodí, co svět světem stojí a lidé to tak přirozeně vnímají. Jenže tady to máme černé na bílém a jsou tu uvedeny i konkrétní příklady. Sice by mohly být napsané tak, aby to bylo snadno srozumitelné i prostému člověku, ale zde to máme učeně a šroubovaně. Asi, aby to vypadalo věrohodněji a zaujalo to pár bláhových duší, které zadoufají, že vzroste i jejich uvědomění, získají spoustu inspirace a ony samy se posunou někam dál…Ale to už se opakuji – konečně, stejně, jako pan Taleb ve své knize.
Už je to tak, že se někdy necháme obalamutit jakýmsi pozlátkem, aurou výjimečnosti, kterou kdosi, kolem kohosi či čehosi, vytvořil. A i to nás může poučit, pokud přelud prohlédneme a začneme-li naslouchat svému vnitřímu vedení, použijeme-li zdravý selský rozum a nenecháme-li se neustále opíjet rohlíkem.
Podaří-li se vám přečíst Antifragilitu stránku po stránce od začátku až do konce, vězte, že jste naprosto antifragilní, houževnatí a máte můj obdiv!
Antifragilita
Jak těžit z nahodilosti, neurčitosti a chaosu
Taleb Nassim Nicholas
Z angličtiny přeložili Jan Hořínek a Pavel Kovář
Datum vydání: 3.11.2014
Formát: 170 x 240
Počet stran: 552
Vazba: vázaná
Hodnocení: 50 %
www.paseka.cz
www.paseka.cz/taleb-nassim-nicholas-antifragilita-jak-tezit-z-nahodilosti-neurcitosti-a-chaosu/produkt-4025/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Jednou z českých kapel vystupujících na festivalu Made of Metal jsou brněnští Arch of Hell. Vystoupí zde v sobotu od půl čtvrté odpoledne. Jak se těší a na co se můžete těšit, to prozradila Tereza Nesvatbová.
Tenčí než vlákno pavučiny je název povídkové knihy Jiřího Raichla, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít.
Antoine de Saint-Exupéry byl nejen světoznámý francouzský spisovatel, ale i pilot. Poprvé usedl do letadla ve dvanácti letech a již tenkrát se rozhodl, že se chce věnovat tomuto povolání.
Záměrem alegorických děl bylo odjakživa nastavovat společnosti zrcadlo a pomocí jinotajů přesně, i když převážně skrytě, poukazovat na palčivé problémy, které jsou ve většině případů přehlíženy. Ve Zlaté kapličce se ale tvů...
Když se na televizní obrazovce izolovaně vynoří nějaký film, zpravidla bývá pro nezasvěceného diváka obtížné zařadit si ho do přiměřeného kontextu, vnímat jej jako určitý korálek umístěný na dlouhé vývojové škále. Týká se to rovněž kolektivizačního drama...