Tom Kenyon, Judi Sion: Arkturiáni

Tom Kenyon, Judi Sion: Arkturiáni

Tisk

arkuriani 200Při pohledu na hvězdné nebe každého občas napadá, jsme-li tu sami. Každého občas ovane ta obrovská nekonečnost vesmíru, ta naše vlastní malichernost. Stačí se pocitově vzdálit od běžných starostí a už jen pohled na naši modrou planetu dává jednoznačný pocit – jak směšné jsou naše starosti, jak vzácná je naše planeta. A je to opravdu náhoda, že zrovna na ní vznikl život v tak pestré a nádherné podobě?

 

Tom Kenyon a Judi Sion tvrdí, že to náhoda není. Jsme pečlivě promyšleným experimentem mimozemských civilizací. Ne, že by něčím takovým byl autor postižen od ranného dětství, ale k informacím tohoto typu přišel až mnohem později a vlastně nevyžádaně. Tvrdí, že tohle je kniha, která zásadně změní vaše myšlení. Ano – souhlasím s tím, protože tu najdete spoustu informací, jež lze brát jako nadčasové, vhodné k dalšímu prozkoumání a… a některé z nich už jsou zcela zřejmé, jiné jsou logické, ale nepředstavitelné, protože kolem nich je postaveno dogma obecně známé. Nejvíce mi v tomto ohledu přišlo typické pojednání o Ježíšovi a Magdaleně – víme vůbec, jak ten příběh doopravdy byl?  Jak strašně bylo nepochopeno jejich poselství a co oni vlastně byli za osoby, postavy, bytosti?

Najednou se vám otvírá obrovský a zcela jiný svět, ve kterém jste nad těmito řádky nuceni přemýšlet úplně jinak. Snad ani ne tak přemýšlet, jako vnímat text, vnímat to, co kolem něj cítíte. Jako kdybyste otevřeli nějakou sci-fi schránku, která ale není fantastickým příběhem, ale jakýmsi odrazem reality, která je skrytá?

„Je mi naprosto jasné, že pro některé z vás, kteří budou tuto zprávu číst, bude velmi obtížné uvěřit, že biblické postavy mohou mít mimozemský původ. Ale ubezpečuji vás, že spousta biblických postav má svůj původ v jiných světech, ba dokonce i bohové, již jsou tam popsáni, byli pokročilými mimozemskými inteligencemi, lidé je jen mylně vnímali,“ říká ve své kapitole Marie Magdalena. To souhlasí i s teoriemi o mimozemském původu bohů ve starém Egyptě.

V této knize najdete dvě hlavní témata: potenciál a historii

Dozvíte se mnohé o historii lidstva a také o jeho nakročení do budoucnosti, dozvíte se ještě víc o svém vlastním potenciálu, který nemáme náhodou. Jen je stále velmi nevyužitý. Tomuto tématu se ještě více věnuje další kniha Tomy Kenyona Velký experiment, ale Arkturiáni jsou více zaměřeni na tu mimozemskou komunikaci a na telepaticky získané informace, ke kterým má údajně přístup každý, kdo se naučí na ně naladit. O tomto tu je mnoho kapitol a možná vám v tom všem pomůže i přiložené CD, které vám doslova vezme vědomí na úlevnou procházku do jiných dimenzí. Příjemná, táhlá relaxační hudba je přímým odvedením stresových myšlenek někam, kde budou vypadat tak nepodstatné. A možná to opravdu všechno je nějak takhle:

„Sdílíte svoji DNA s nesčetnými intergalaktickými civilizacemi. V tomto okamžiku jste takříkajíc na předbíhajícím dálničním pásu k vašemu vyššímu evolučnímu potenciálu. Žijete v přítomnosti, osvobozujete se od minulosti a tvoříte si úžasnou budoucnost – pokud si to zvolíte. Jestliže se nerozhodnete pro vyšší frekvence svého potenciálu, stane se minulost vaším prokletím a budete žít v budoucnosti, která za žití nestojí.“ Frephios

 

 arkuriani 200 

Název: Arkturiáni, strážci mléčné dráhy (originální název neuveden)
Autor:
Tom Kenyon, Judi Sion

Překladatel: Lenka Heczková
Žánr: beletrie, ezoterika, sci-fi
Nakladatelství: Anch Books

Počet stran: 285
Hodnocení: 80 %                                      


 

Přihlášení



Anketa

Která je vaše nejoblíbenější česká vánoční pohádka?
 

Příběh muže, který přežil tři koncentrační tábory a na konci války unikl z hořícího pekla lodě Cap Arcona

Wim prožil dětství v chudé amsterodamské rodině. Když Nizozemsko obsadili nacisté, musel odjet na nucené práce do Německa. Poté, co se situace v jeho práci zhoršila, uprchl zpátky do Nizozemska a nějakou dobu se ukrýval.

Ignis Fatuus je kniha prosycena mytologií a hororovou atmosférou. Na Šumavu už nejspíše chtít jet nebudete

Na Šumavu asi v životě nepojedu. Autorce Petře Klabouchové se vydařil mistrný mysteriózní thriller, místy až horor, který umně vtáhne čtenáře do děje a už ho nepustí. Paní spisovatelka si šikovně pohrává se čtenářem do poslední chvíle jako kočka s myší, takže čtenář do poslední chvíle neví na čem je, vše však má promyšleno do posledního detailu, každá myšlenka má svou perfektně dotaženou pointu.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Fotograf Ondřej Prosický: „Nebaví mě zpracovávat fotografie, nejraději bych byl pořád venku a fotografoval.“

prosicky 200Tentokrát nám k rozhovoru kývl fotograf Ondřej Prosický, jehož fotografie můžete znát například z časopisu Koktejl či Příroda. Jaká zvířata rád fotí, kolik si bere s sebou vybavení a co se děje na jeho workshopech?

...

Dvojalbum Evergreeny Heleny Vondráčkové přináší žánrové vlny a hudební skvosty

V letošním roce, kdy slaví Helena Vondráčková šedesát let pěvecké kariéry a kdy zaznamenala několik nemalých úspěchů, vychází i dvojalbum Evegreeny, jehož podtitul zní 60 let na scéně. Člověk by řekl, že jde o „bestovku“, ale ono je to trošku jinak. I když jde o 160 minut hudby, tentokrát nezní velké Heleniny hity, nýbrž písně, které jste už možná někdy někde slyšeli, ale na nosičích nikdy nevyšly.

Z archivu...

Čtěte také...

Cestopis životem Miroslava Zikmunda

ziky 200Přiznávám se bez mučení - žádnou z knih dvojice H+Z nebo Z+H jsem nikdy nečetla. I když byly v knihovně u babičky a stále na dosah. Přesto mě osobnost obou cestovatelů k sobě neustále volala a jejich kouzlu jsem propadla po zhlédnutí filmového dokument...


Divadlo

Třeskutá komedie podle hry Carla Goldoniho Sluha dvou pánů s písněmi Granta Oldinga

Sam na dva sefy200Když v roce 2011 umělecký ředitel londýnského National Theatre Nicholas Hytner zvažoval, že jeho divadlo mezi záplavou vážných dramat potřebuje nasadit výrazný komediální titul, navrhl jeden z jeho dramaturgů prověřenou klasik...

Film

24. Festival francouzského filmu přilétá

FFF perexPořádání FESTIVALU FRANCOUZSKÉHO FILMU (letos ve dnech 18. až 24. listopadu) se u nás stalo letitou tradicí, letos je chystán už po čtyřiadvacáté. Svou základnu bude mít v Praze, ale jeho ozvěny proniknou i do dalších měst: do Brna, Českých Budě...