Guillaume Musso (*1974) je úspěšný francouzský spisovatel, který má na svém kontě již sedmnáct románů (některé z nich byly dokonce zfilmovány) a překládán je do více než čtyřiceti jazyků. Ani u nás se s ním nesetkáváme poprvé. Byt v Paříži je jeho třetí (do češtiny přeloženou) knihou a snad neprozradím příliš, když zmíním, že touto publikací Musso v českém prostředí zdaleka nekončí - v edičním plánu nakladatelství Motto totiž můžeme již nyní zaznamenat brzké vydání autorovy Dívky z Brooklynu. Nicméně, nepředbíhejme a vraťme se ke knize, na jejíž obálce tyčí se věž Eiffelova.
Příběh začíná tím, že si bývalá policistka Madelaine a nevrlý dramatik Gaspard nedopatřením pronajmou v Paříži společný byt. Oba jsou ze vzniknuvší situace podráždění a každý z nich se domnívá, že právě on by měl mít výsadní právo setrvat. A to sám. Záhy se však ukazuje, že toto jinak nádherné místo (kdežto před svou smrtí pobýval známý malíř Sean Lorenz) ukrývá temnou a skličující minulost. Mimo to se dozvídáme, že by snad měly existovat tři dosud nenalezené Lorenzovy obrazy. Nesourodá dvojice nájemníků se tedy rozhodne po těchto záhadných uměleckých artefaktech pátrat. A pozor - společně.
Musím přiznat, že v této iniciační fázi kniha nijak převratně zábavná není. Zápletka typu „teď budeme hledat tři tajemné ztracené obrazy“ totiž připomíná spíše legendu pro dětskou táborovou hru (bez barevných fáborků a kompasu ovšem). Zívající čtenář zkrátka váhá, zda v téhle bezmála čtyřsetstránkové bichli vůbec pokračovat. Nenechte se však mýlit. Někde za první třetinou přichází zvrat, vyšetřování nabírá nový směr a musím uznat, že tam už to začíná být relativně nápadité. Románová struktura Guillauma Musso totiž funguje jako sněhová koule. Nenápadná hádanka je indicií k hádance mnohem zajímavější, události se nabalují jedna na druhou a téma těžkne. V poslední části knihy se pak dokonce dostavuje i onen pocit strhujícího napětí, který od detektivního žánru primárně očekáváme. Řádky odsýpají. Stránky sviští. Má to spád. A snad se bude líbit i lidsky pojatý závěr celého tohoto depresivně laděného honu za pravdou.
Z hlediska stylového je Guillaume Musso typický „spisovatel-konstruktér“ usilující o postmoderně mnohovrstevný text - kromě ústřední dějové linie například nechává čtenáře nahlédnout do pošramocených životů Madelaine a Gasparda, kteří si procházejí každý svou vlastní (specifickou) existenciální krizí. Na můj vkus sice autor nezachází dostatečně do hloubky, ale připouštím, že v tomto ohledu asi spíše záleží na konkrétních čtenářských preferencích. Dále pak Musso ozvláštňuje text změnami vypravěčských perspektiv, což příběhu dodává psychologickou plasticitu. Příjemným zpestřením by byla rovněž úvodní mini-kapitolka psaná originální du-formou. A když už jsme u výčtu obohacujících prvků, neopomeňme zmínit fiktivní úryvky z novin, citáty velkých mistrů, intertextuální odkazy k autorovým předchozím knihám a v neposlední řadě též zakomponování působivých reálií (z nichž zřejmě nejvíce zaujme pasáž o vzácných malířských pigmentech).
Ačkoli se tedy může Byt v Paříži zpočátku jevit prvoplánově, nedá se říct, že by tomu tak skutečně bylo. Naopak – když se zaměříme na detaily, zjistíme, že tento román bezpochyby obsahuje něco navíc. Není to sice kniha, pro kterou by bylo nutné okamžitě pádit do knihkupectví, nicméně jako oddechová polo-detektivní záležitost to vlastně vůbec není špatné.
Byt v Paříži / Un appartement à Paris
Autor: Guillaume Musso
Překlad: Andrea a Daniela Marešovy
Žánr: detektivní / mystery
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2019
Počet stran: 392
ISBN: 978-80-267-1450-7
Hodnocení: 72 %
https://www.albatrosmedia.cz/tituly/45678257/byt-v-parizi/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Zatímco televizní publikum ji zná coby rosničku z Dobrého rána ostravské televize, pro publikum, které chodí Moravského divadla v Olomouci, se zavedla jako herečka mnoho proměn. Zatímco na začátku svého olomouckého angažmá vytvoři...
Fantasy příběh Sedmý syn již obšťastňuje návštěvníky českých kin, ale zároveň se vrací i na literární trh. První dva díly z řady od Josepha Delaneyho opětovně vycházejí pod nakladatelstvím Brána.
Hana Mikulenková na výstavě představuje především obrazy z posledního roku z cyklu pojmenovaného příznačně FLOW. Abstrahovanou exotickou krajinu na těchto plátnech protínají proudy energie a světla. Vzniká tak obsah přítomnosti s odkazem na...
Od úterý 14. května až do soboty 18. května ve Zlíně nabídnou výběr toho nejlepšího, co v poslední době nabízí česko-slovenská divadelní scéna, a to v rámci 28. ročníku festivalu Setkání Stretnutie.
Loni v září se po dvojnásobném odložení způsobeném pandemií koronaviru do kin konečně dostala pětadvacátá bondovka s názvem Není čas zemřít, v níž se s rolí agenta 007 rozloučil Daniel Craig, který ikonickou postavu ztvárňoval od roku 2006. O tom...
