Ladislav Zibura alias „Princ Ládík“ není autor, jehož bychom si museli dlouze představovat. Ale kdyby přece - je to sympatický mladý kluk, který rád chodí pěšky po cizích zemích a pak o tom s humorem vypráví. Jeho třetí (a prozatím poslední) kniha dorazila na knižní pulty loni v prosinci. A ještě stále tam je, takže kdybyste si ji chtěli omrknout, směle do toho! Hledejte obálku s babkou v šátku a nápis Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii.
Na úvod nutno říci, že třetím cestopisem autor své fanoušky dozajista nezklamal. Podobně jako v předchozích dvou knihách, také zde popisuje, jaké to je bezcílně putovat po cizích zemích (tentokrát po Arménii a Gruzii), líčí peprné interakce s místními obyvateli, servíruje nám neotřelé postřehy… a to vše s dávkou inteligentního humoru, na který jsme u Ládíka zvyklí. Jen místo čaje tentokrát popíjí alkohol a v určitém bodě ze zdravotních důvodů vyměňuje chůzi za bicykl (mimochodem - odtud ten zdánlivě nihilistický název).
Stejně jako u předchozích knih Ladislava Zibury musím dále pochválit grafické zpracování knihy. Líbivé ilustrace doplňující text jsou zkrátka v žánru cestopisu čímsi originálním a možná, že čtenářovu představivost nakonec rozproudí lépe, než by to kdy dokázaly fotografie.
Kdybych měla říct, čím se tato kniha od předchozích dvou naopak liší, určitě bych měla zmínit větší množství ryze poučných pasáží. Na rozdíl od autorova předchozího textu Pěšky mezi buddhisty a komunisty můžete navíc očekávat zasvěcenější vhled do místní kultury - v končinách zemí bývalého Sovětského svazu byl totiž Láďa jazykově o poznání vybavenější, než tomu bylo třeba v Číně… Takže se toho více dozvěděl. Obecně sice zastávám názor, že na to, aby člověk jakoukoli zemi opravdu poznal, chození od jednoho domu ke druhému nestačí. Ale Láďova kniha vlastně takový cíl ani nemá. Není o zemích. Je o cestě po nich.
To je možná nakonec jedním z důvodů, proč určitým lidem autorův styl nesedne. V takovém případě může převládnout pocit zklamání, protože Ládík zkrátka jenom „šel, šel a šel…“ Nebudu lhát, i takový může být pohled na Ziburovy knihy. Nicméně žádný strach - mnohem početnější se zdá být základna nadšených čtenářů, které Ládíkovy texty prostě baví. Přidáte se k nim?
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Autor: Ladislav Zibura
Žánr: cestopis / humor
Grafické zpracování obálky: Tomski&Polanski
Ilustrace: Tomski&Polanski
Nakladatelství: BizBooks v Brně
Rok vydání: 2017
Počet stran: 312
ISBN: 978-80-265-0701-7
| < Předchozí | Další > |
|---|
Média se většinou zajímají o známé a slavné umělce či celebrity. Málokdy se najde prostor pro ty, kteří jsou teprve na začátku cesty. I to byl důvod, proč jsme požádali o rozhovor Michaelu Stehlíkovou, violoncellistku, kter...
Debut spisovatele T. R. Richmonda s názvem Co po ní zůstalo je zařazen do kategorie psychologický thriller. Možná bych byl s tímto škatulkováním opatrnější. Nejsem si jist, jestli bych tento román zařadil zrovna k thrilleru. Ale ...
Od poloviny června až do devátého září probíhá v prostorách Nákladového nádraží Žižkov a v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze Landscape festival, který je zaměřen na oblast krajinářské architektury. Máte tak možnost prohlédnout si náv...
Neděje se tak běžně, ale stává se to, když tvůrce, který dokáže číst autora s porozuměním jeho doby a zároveň se na něj podívat současnými očima. Myslím tím režiséra Zdeňka Duška, který pro velkou scénu Městského divadla Zlín připravil inscenaci slavného Hen...
Film Transformers: Zánik (2014) je pokračováním úspěšné série filmů a seriálů na téma robotů měnících se na auta, kteří se mezi námi ukrývají a chrání nás proti zlu. I když se může leckomu zdát, že další pokračování ničím nepřekvapí, nové herecké obsaz...