Ladislav Zibura alias „Princ Ládík“ není autor, jehož bychom si museli dlouze představovat. Ale kdyby přece - je to sympatický mladý kluk, který rád chodí pěšky po cizích zemích a pak o tom s humorem vypráví. Jeho třetí (a prozatím poslední) kniha dorazila na knižní pulty loni v prosinci. A ještě stále tam je, takže kdybyste si ji chtěli omrknout, směle do toho! Hledejte obálku s babkou v šátku a nápis Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii.
Na úvod nutno říci, že třetím cestopisem autor své fanoušky dozajista nezklamal. Podobně jako v předchozích dvou knihách, také zde popisuje, jaké to je bezcílně putovat po cizích zemích (tentokrát po Arménii a Gruzii), líčí peprné interakce s místními obyvateli, servíruje nám neotřelé postřehy… a to vše s dávkou inteligentního humoru, na který jsme u Ládíka zvyklí. Jen místo čaje tentokrát popíjí alkohol a v určitém bodě ze zdravotních důvodů vyměňuje chůzi za bicykl (mimochodem - odtud ten zdánlivě nihilistický název).
Stejně jako u předchozích knih Ladislava Zibury musím dále pochválit grafické zpracování knihy. Líbivé ilustrace doplňující text jsou zkrátka v žánru cestopisu čímsi originálním a možná, že čtenářovu představivost nakonec rozproudí lépe, než by to kdy dokázaly fotografie.
Kdybych měla říct, čím se tato kniha od předchozích dvou naopak liší, určitě bych měla zmínit větší množství ryze poučných pasáží. Na rozdíl od autorova předchozího textu Pěšky mezi buddhisty a komunisty můžete navíc očekávat zasvěcenější vhled do místní kultury - v končinách zemí bývalého Sovětského svazu byl totiž Láďa jazykově o poznání vybavenější, než tomu bylo třeba v Číně… Takže se toho více dozvěděl. Obecně sice zastávám názor, že na to, aby člověk jakoukoli zemi opravdu poznal, chození od jednoho domu ke druhému nestačí. Ale Láďova kniha vlastně takový cíl ani nemá. Není o zemích. Je o cestě po nich.
To je možná nakonec jedním z důvodů, proč určitým lidem autorův styl nesedne. V takovém případě může převládnout pocit zklamání, protože Ládík zkrátka jenom „šel, šel a šel…“ Nebudu lhát, i takový může být pohled na Ziburovy knihy. Nicméně žádný strach - mnohem početnější se zdá být základna nadšených čtenářů, které Ládíkovy texty prostě baví. Přidáte se k nim?
Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Autor: Ladislav Zibura
Žánr: cestopis / humor
Grafické zpracování obálky: Tomski&Polanski
Ilustrace: Tomski&Polanski
Nakladatelství: BizBooks v Brně
Rok vydání: 2017
Počet stran: 312
ISBN: 978-80-265-0701-7
| < Předchozí | Další > |
|---|
Zatímco televizní publikum ji zná coby rosničku z Dobrého rána ostravské televize, pro publikum, které chodí Moravského divadla v Olomouci, se zavedla jako herečka mnoho proměn. Zatímco na začátku svého olomouckého angažmá vytvoři...
V Nakladatelství HOST vyšla už devátá kniha s detekivem Joonou Linnou. Tentokrát má název Pavouk a opět přináší velmi zajímavou zápletku.
Petr Kolečko (Okresní přebor) napsal divadelní hru přímo na míru čtyřem absolventkám, čtvrtého ročníku Katedry herectví činoherního divadla pražské DAMU, Nikol Kouklové, Evě Josefíkové, Marii Poulové
Přeceňovaný dramatik Martin McDonagh, jenž se u nás proslavil pokrokářským požadavkem, že postavu černocha nesmí hrát nikdo jiný než černoch, se dopustil i několika filmů, které opíral o morbidní humor a různě vyšinuté postavy (V Bruggách, Sedm psychopatů, Tři...