Už dlouho jsem nečetla knihu, ve které by bylo tolik syrového násilí. Násilí, které mi místy přišlo naprosto zbytečné, nedávající smysl a naservírováno čtenáři jen proto, že to prostě napsat jde. Také mnoho smutku, zoufalství a samoty. Tak na mě působí obsah knihy. Ale co chcete, když je hlavní hrdina telepat, který aniž by chtěl, slyší všechny vaše myšlenky, co nosíte v hlavě. Většina jich je temných. Protože nevyslovené věci jsou často neřesti.
Jeremy Bremen je telepat a jeho manželka je jediný člověk na světě, kterého potkal a disponuje stejnými schopnostmi. Spolu mnohem lépe čelí návalu myšlenek lidí v jejich blízkosti. Nicméně Gail umírá a zemře. Jeremy to nesnese a v návalu zoufalství odjede s trochou peněz neznámo kam. To, co zažívá, je smršť násilí, hororu a zoufalství. Některé kapitoly se opravdu mohou pyšnit solidním hororovým puncem. Oproti tomu dobrá polovina kapitol se nám snaží vysvětlit jakousi analýzu fraktálů a chaosu. To jde naprosto mimo mě, tyto strany pro mě byly v podstatě prázdné listy. Ale z filozofického, metafyzického, matematického hlediska, nebo kam to vlastně zařadit, se jedná o teorii, jež se nám snaží vysvětlit možnost existence paralelních světů. A to bych řekla, že slovo paralelní je v tomto kontextu naprosto fádní a nudný výraz.
Jeremy Bremen se nám snaží ukázat, že náš svět, který žijeme, není ten jediný. Teoreticky bychom mohli surfovat na mnoha vlnoplochách, které by nám otevřely světy další a úplně odlišné. A to vše jen díky naší mysli.
A co mě zaujalo úplně nejvíce? Názvy kapitol. Ty jsou pro mě tak nepolapitelné jako polovina knihy. Rozhodně doporučuji přečíst obsah.
O autorovi:
Dan Simmons je americký autor. Má za sebou již několik děl, nejvíce jsem slyšela o eposu Hyperion. Já ale nic jiného než Pustou duši nečetla. Čtenáři na něj mají mnoho názorů, někteří jej hltají a nedají dopustit na jeho vypravěčský talent, jiné moc neoslovil. Ani mě tento román nestrhl k hltavému čtení, ale zajisté najde své čtenáře.
Ukázka z knihy:
Přál si - naprosto věcně a klidně, bez nejistoty či výčitek - být mrtvý. Ticho. Mír. Dokonalý klid. Namísto toho zatím zůstával uvězněný v tomhle těle a této zmučené mysli a vnímal jen řev a nelítostnost, s jakou myšlenky ostatních znásilňovaly jeho vlastní mysl.
Název: Pustá duše
Autor: Dan Simmons
Překlad: Alžběta Lexová
Žánr: román, thriller
Vydáno: 17. 4. 2019
Stran: 304
Vydalo nakladatelství: Mystery Press
| < Předchozí | Další > |
|---|
Hynka Tomma zná veřejnost jako romantického tenora s láskou k hudbě a zpěvu. Teď ale nosí v srdci bolest z odchodu milované maminky. Slávu utlumila ztráta, ale život musí jít dál. Hynek se rozhodl pomáhat lidem, kteří trpí nemocí, která mu sebrala ...
Dostali jsme se do roku, který končí osmičkou a nakladatelství BizBooks toho využilo a nejen pro ty, kteří letos oslaví 60 let, připravilo knihu Můj rok 1958. Pokračují tak v zajímavém nápadu, totiž Série Můj rok a musím uznat, že se jim to poved...
Německý spisovatel a kněz Wilhelm Hünermann patřil k nejplodnějším autorů hagiografických románů ve 20. století. Jeho dílo Mnich mezi vlky lze zařadit k jeho pozdní tvorbě a vypráví životní příběh Jana Kapistrána...
Moje první návštěva pražského Divadla Na zábradlí po rekonstrukci mě zavedla na hru Dobří chlapci. Pod názvem je možné si představit mnoho variací o tom, o jaké dobré chlapce jde. Realita je ovšem taková, že si divadlo vzalo na paškál samotné mafi...
Další litevské drama na programu Severského filmového podzimu. Jubilejní ročník filmového festivalu určený fanouškům severské kinematografie letos představuje i litevské filmy. V předchozím článku jsme diváky seznámili s dějem dramatu Byl tady Saša ...