Už dlouho jsem nečetla knihu, ve které by bylo tolik syrového násilí. Násilí, které mi místy přišlo naprosto zbytečné, nedávající smysl a naservírováno čtenáři jen proto, že to prostě napsat jde. Také mnoho smutku, zoufalství a samoty. Tak na mě působí obsah knihy. Ale co chcete, když je hlavní hrdina telepat, který aniž by chtěl, slyší všechny vaše myšlenky, co nosíte v hlavě. Většina jich je temných. Protože nevyslovené věci jsou často neřesti.
Jeremy Bremen je telepat a jeho manželka je jediný člověk na světě, kterého potkal a disponuje stejnými schopnostmi. Spolu mnohem lépe čelí návalu myšlenek lidí v jejich blízkosti. Nicméně Gail umírá a zemře. Jeremy to nesnese a v návalu zoufalství odjede s trochou peněz neznámo kam. To, co zažívá, je smršť násilí, hororu a zoufalství. Některé kapitoly se opravdu mohou pyšnit solidním hororovým puncem. Oproti tomu dobrá polovina kapitol se nám snaží vysvětlit jakousi analýzu fraktálů a chaosu. To jde naprosto mimo mě, tyto strany pro mě byly v podstatě prázdné listy. Ale z filozofického, metafyzického, matematického hlediska, nebo kam to vlastně zařadit, se jedná o teorii, jež se nám snaží vysvětlit možnost existence paralelních světů. A to bych řekla, že slovo paralelní je v tomto kontextu naprosto fádní a nudný výraz.
Jeremy Bremen se nám snaží ukázat, že náš svět, který žijeme, není ten jediný. Teoreticky bychom mohli surfovat na mnoha vlnoplochách, které by nám otevřely světy další a úplně odlišné. A to vše jen díky naší mysli.
A co mě zaujalo úplně nejvíce? Názvy kapitol. Ty jsou pro mě tak nepolapitelné jako polovina knihy. Rozhodně doporučuji přečíst obsah.
O autorovi:
Dan Simmons je americký autor. Má za sebou již několik děl, nejvíce jsem slyšela o eposu Hyperion. Já ale nic jiného než Pustou duši nečetla. Čtenáři na něj mají mnoho názorů, někteří jej hltají a nedají dopustit na jeho vypravěčský talent, jiné moc neoslovil. Ani mě tento román nestrhl k hltavému čtení, ale zajisté najde své čtenáře.
Ukázka z knihy:
Přál si - naprosto věcně a klidně, bez nejistoty či výčitek - být mrtvý. Ticho. Mír. Dokonalý klid. Namísto toho zatím zůstával uvězněný v tomhle těle a této zmučené mysli a vnímal jen řev a nelítostnost, s jakou myšlenky ostatních znásilňovaly jeho vlastní mysl.
Název: Pustá duše
Autor: Dan Simmons
Překlad: Alžběta Lexová
Žánr: román, thriller
Vydáno: 17. 4. 2019
Stran: 304
Vydalo nakladatelství: Mystery Press
| < Předchozí | Další > |
|---|
Spisovatel Jiří Syrovátka (*1959), představitel vedlejších a spodních literárních proudů je zpátky na scéně. Po několikaleté pauze o sobě dává vědět černou groteskou Hypochondr z periferie. Kniha plná seb...
Společnost v Británií blízké budoucnosti je rozdělená na dvě skupiny – Čisté, kteří mají všechna práva a privilegia a Dreky, podřadné lidi. Poté, co zničili cirkus Silvia Sabatiniho, jsou Drekyně Hošiko a Ben, který patří k Čis...
V odlehlém hotelu se rozhodne strávit zimní víkend skupinka lidí, kteří nemají nic společného. Tak se zde sejdou bohatí snoubenci Matthew a Dana, zamilovaný mladý pár Lauren a Ian, kamarádky Gwen a Riley, manželé Beverly a Henry,...
Třetí ročník mezinárodního festivalu taneční a divadelní improvizace ImproEvents Prague proběhne od 28. května – 8. června 2012 ve Studiu ALTA v Praze. Hosty letošního ročníku jsou americký tanečník, choreograf a improvi...
Když se na televizní obrazovce izolovaně vynoří nějaký film, zpravidla bývá pro nezasvěceného diváka obtížné zařadit si ho do přiměřeného kontextu, vnímat jej jako určitý korálek umístěný na dlouhé vývojové škále. Týká se to rovněž kolektivizačního drama...