Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Na pozadí novodobých čínských dějin se odehrávají osudy jedné rodiny, vyprávěné pohledy tří žen – babičkou, matkou a její dcerou, což je autorka knihy Jung Chang. Knihu Divoké labutě vydalo nakladatelství Euromedia Group. 

Příběh začíná líčením osudů babičky narozené roku 1909. Už od malička byla velice půvabná a vyrostla v krásnou ženu. Tak krásnou, že svou krásou na malém městě přímo vynikala a její otec se rozhodl ji „ provdat“ jako konkubínu. V té doby byla standardní praxe, že muž měl kromě manželky i několik konkubín, pokud si je mohl dovolit. Její mládí provází ještě jedna tradice – ta velmi bolestivá - podvazování chodidel. Její malá chodidla byla další věcí, kterou okouzlila svého budoucího manžela generála Süe.

Žila však zavřená ve velkém domě, jelikož nikam nesměla a také jí to moc nedovolovala její svázaná chodidla. Po šesti letech porodila dceru Pao Čchin, na kterou si dělala nároky generálova bezdětná žena. Oznámila jí to nedlouho poté, kdy přijela za generálem dcerku mu ukázat. Rozhodla se tedy od jeho rodiny uprchnout. Po smrti generála veškeré nároky ustaly. Po nějaké době se pak provdala za doktora Sia, který přijal její dcerku za svou a přes všechny nesnáze co je potkaly, měli šťastné manželství.

Jung Chang, zdroj foto: newindianexpress.com

V období dospívání její dcery - autorčiny matky , pomalu přichází k moci komunisté v čele s vůdcem Mao Ce- tungem. Spousta lidí je ideologií komunismu naprosto nadšená a věří, že se jim konečně podaří vrátit klid do rozvrácené země a zbavit ji japonské nadvlády. Komunismus zpočátku vypadá skvěle a organizovaně – do měst a vesnic se vrací práce a jídlo. Opět funguje veřejná doprava, vlaky a školství. Když se Pak Čchin chtěla přidat ke komunistickému odboji, poznala mladíka, který se měl poté stát jejím manželem. Okouzlil ji svým sečtělým vystupováním a oddaností komunistické myšlence. Už v té době začala strana dost zasahovat do životů lidí. Lidé se nemohli scházet a uzavírat manželství, dokud jim to strana nedovolila. Ideologií Mao Ce-Tunga bylo, že všichni musí konat a myslet společně a dělat vše pro blaho strany. Individualita se nepřipouštěla. Za nějakou dobu se Čchin narodila dcera Jung.

Prostřednictvím jejího dětství jsou popisovaný další události, které se v Číně po nástupu komunismu udály – hladomor, Velká kulturní revoluce nebo řádění Rudých gard. Kniha nezaujatě vyobrazuje vládu Mao Ce-Tunga, jeho ovládání mas, dopad jeho činů na život obyčejných lidí. Postupně si nikdo nemohl být ničím jistý, co jeden den platilo, na druhý den bylo zrušeno. Ten, co byl jeden den na výsluní, mohl být druhý den označen za nepřítele státu.

Díky autorčinu vyprávění odhalujeme nejenom krutost komunistického režimu, ale také sílu lidského odhodlání, lásky a odvahy. Pro tyto věci na první pohled v režimu není místo, přesto úplně nevymizely.

O autorce:

Jung Chang je autorkou nejprodávanějších knih Divoké labutě: Tři dcery Číny (1991), které asijský Wall Street Journal nazval nejčtenější knihou o Číně; Mao: Neznámý příběh (2005, s Jonem Hallidayem), který časopis Time popsal jako „atomovou bombu knihy“; a vdova císařovny Cixi: Konkubína, která zahájila moderní Čínu (2013), „pozoruhodná kniha“ New York Times. Její nejnovější kniha Big Sister, Little Sister, Red Sister: Three Women at the Heart of Twentieth-Century China (2019) je považována za „další triumf“ ( Evening Standard London). Její knihy byly přeloženy do více než 40 jazyků a celosvětově se prodalo více než 15 milionů výtisků. Získala řadu ocenění, včetně The NCR Book Award (UK, 1992, předchůdce ceny Samuela Johnsona), UK Writers 'Guild Best Non-Fiction (1992), Fawcett Society Book Award (UK, 1992), Book of Year (UK, 1993).

Získala řadu čestných doktorátů na univerzitách ve Velké Británii a USA (Buckingham, York, Warwick, Dundee, Open University a Bowdoin College, USA). Je čestnou členkou SOAS University of London. Jung Chang se narodila v čínské provincii S'-čchuan v roce 1952. Během kulturní revoluce (1966–1976) pracovala jako rolnice, „bosá“ lékařka, ocelářka a elektrikářka, než se stala studentkou angličtiny na univerzitě v S'-čchuanu. . V roce 1978 odešla z Číny do Británie a v roce 1982 získala doktorát z lingvistiky na University of York - jako první z komunistické Číny získala doktorát na britské univerzitě.

Ukázka z knihy:

Otec měl jako všichni ostatní nárok na omezený příděl potravin. Protože však byl významný funkcionář, těšil se určitým výsadám. V našem areálu byly dvě stravovny, jedna malá pro vedoucí provinční správy, jejich ženy a děti, jedna velká pro ostatní, mezi něž patřila babička, teta Ťün-jing a naše služebná. Většinou jsme si jídlo ve stravovně vyzvedávali a odnášeli si je domů. Provinční správa měla vlastní statek a také přicházely „dary“ od krajské zprávy. Tyhle cenné dodávky se rozdělovaly do stravoven, z nich malá měla přednost. Moji rodiče měli jako straničtí funkcionáři i zvláštní poukázky na potraviny. Chodívala jsem s babičkou do speciálního obchodu mimo náš areál, kde jsme za ně nakupovaly. Matčiny poukázky byly modré. Měla nárok na pět vajec, necelého půl kilogramu sójových bobů a stejného množství cukru na měsíc. Otcovy poukázky byly žluté. Měl dvojnásobek toho co matka, protože zastával vyšší funkci. Rodina dávala jídlo že stravoven a dalších zdrojů dohromady a jedli jsme společně doma. Dospělí vždy dávali dětem více, a tak jsem nehladověla. Všichni dospělí však trpěli podvýživou a u babičky se objevil mírný otok.

Název: Divoké labutě
Autor: Jung Cangová
Překlad: Kateřina Brabcová a Michaela Ponocná
Žánr: beletrie, autobiografie
Vydáno: 2020
Stran: 511
Vydalo nakladatelství: Euromedia Group a.s.
Hodnocení: 95 %

https://www.knizniklub.cz/