Podpora, pochopení, pomoc. To zoufale potřebovala. Nelze ji upřít snahu to zvládnout. Překonat veškeré překážky, které jsou kladeny a vyžadovány. Dělat očekávané. Nepřekážet, nežádat, nechtít. Nejlépe nebýt vidět. Být viděna jen na společenských, obvyklých místech. Touží se schovat, ale zároveň touží být nalezená. Chybí přijetí i objetí. Neuvěřitelně moc. Stačilo by pár vlídných slov a nabídka. Jen nikdo s nabídkou nepřichází. Zůstává často sama a osamělá. To vede k nepřijatelným činům. Stačí málo a může litovat. Musí zůstat bdělá. V pozoru a čekat.
Vede monolog. Zpovídá se sama sobě i svému synovi. V tom pro ženu nejzranitelnějším období. Od jeho narození až do jeho tří let. Svěřuje se svými pocity, emocemi, pro ni důležitými událostmi. Nebojí se ukázat temnou stránku. Popisuje svůj každodenní „boj“ se zdánlivě obyčejnými starostmi běžného chodu domácnosti. Vše se odehrává okolo její nukleární rodiny a blízkého okolí. Jen ona, její malý syn, vzdálený otec, dětské hřiště, kamarád z mládí a jeho děti, obchod s potravinami a nábytkem, skupina maminek se svými dětmi. Nic víc a přece je v tom mnoho.
Musela jsem si dát pár dní oddych a získat odstup. Moc dobře vím a chápu, o čem tato irská spisovatelka píše. Až příliš se mě to dotklo na to, abych byla objektivní. To nelze. První dramatickou část příběhu jsem probrečela. Popisovaná událost mě příliš zasáhla a přitáhla. Dále jsem se už jen vezla. K hlavní postavě jsem cítila střídavě sympatie i nelibost. Často jsem se při čtení cítila, jako bych se velmi hluboko bořila do bahna smutku a beznaděje, abych se po chvíli procházela bezcílně nehostinnou pouští a v dohledné vzdálenosti nebyla žádná oáza, která by přinášela kapku naděje. Bylo to smutné a temné. Samý zmar. Světlých chvilek jen nepatrně. Věřím, že román „Pozor! Pohov!“ může při jeho čtení vyvolat ve spoustě žen, hlavně matek mnoho hlubokých pocitů různého charakteru. A u mužů? Podle mého by se málokterý dokázal vcítit do niterného prožívání raného mateřství hlavní hrdinky. Ovšem může se stát a já nic nevylučuji. Nebudu zabíhat do detailů. Vcelku pěkně to funguje jako celek. Sice přibližně za polovinou lehce ztrácí dech a místy jede jen na setrvačnost, ale to je život. Často jen opakující se rutina, když si nedáme pozor nebo spíše pohov.
Jen dodatek. Obálka je jako obrázek. Ta mě přitáhla.
Doporučuji.
Název: Pozor! Pohov!
Autor: Claire Kilroyová
Nakladatelství: Prostor
Počet stran: 265
Rok vydání: 2025
Hodnocení: 85 %
https://www.eprostor.com/kniha/soldier-sailor
| < Předchozí | Další > |
|---|
K rozhovoru jsme si přizvali skupinu BU-FU, která nedávno vydala nové CD s názvem Buy Us Fuck You. Dozvíte se spoustu zákulisních informací o vzniku tohoto počinu, ale také o tom, jaké je mít v dnešní době kapelu a co...
Proces, při kterém vzniká film, je postaven na dvou hlavních pilířích. Těmi jsou producent a režisér. Když se však tento opěrný a podpůrný systém sloučí v jeden blok, stává se architektonickým oř...
Ve čtvrtek 22.3.2018 v Galerii GOAP na Staroměstském náměstí v Praze proběhla vernisáž , která rozšiřuje stálou expozici s tvorbou Andyho Warhola o unikátní exponáty.
Městské divadlo Zlín na začátku své 73. sezóny přišlo s komedií polského autora Andrzeje Saramonowicze Testosteron, která má velké ambice stát se velmi oblíbeným titulem.
Jako pětidílná je zamýšlená sada sborníků souhrnně nazvaných Kultura a totalita. Každý díl se bude věnovat některému z důležitých aspektů, které s tímto tématem úzce souvisejí. Vedle náčrtu každodennosti, jejíž průzkum zajisté vyžaduje časový odstup, jsou to ...
