„Typická Freida“ – krátké kapitoly, několik vypravěčů a svižné tempo především ve druhé polovině dělají z této knihy ideální čtení na pár volných večerů (a pokud čtete rychle, můžete „pár“ brát doslova, protože autorčiny knihy se dají zvládnout za dva prodloužené večery). Freidu McFadden mám načtenou, kromě aktuální novinky jsem přečetla všechno, co u nás vydala, a můžu říct, že ačkoliv u mě pořád vedou první dvě vydané (Pomocnice a Za zamčenými dveřmi), zatím mě absolutně žádná nezklamala. A spokojená jsem i s Profesorkou, ačkoliv konec mě dost zaskočil, připadal mi přitažený za vlasy a měla jsem potřebu o něm mluvit s každým, kdo si to přečte. Ale nepředbíhejme…
Na začátku máme (jak už je u autorky zvykem) několik různých vypravěčů. Jako jediný sympatický se ze začátku jeví Nate, středoškolský učitel, který je oblíbený u studentů i kolegů. Jeho žena Eve, též učitelka, už tak oblíbená není. Třetím vypravěčem je Addie, studentka, kterou aktuálně nemá rád snad nikdo. Její údajný poměr s učitelem ji postavil do role záporačky, která zničila slibnou kariéru dobrého učitele. Stejně jako většina ostatních si i Eve myslí, že tou špatnou je tady Addie. Když se pak Nate stane novým učitelem v Adiině třídě, začne se Eve obávat, aby nezničila kariéru i jemu.
Postupně ale vyplouvá na povrch spousta důležitých informací. Ukazuje se, že Evin strach z nevěry je celkem ironický, že Nate možná nebude úplný svatoušek a že Addie toho možná tají mnohem víc, než jen skutečnou podstatu svého vztahu s bývalým učitelem. Dostanete tu přesně to, na co jste u autorky zvyklí, ale tentokrát ještě něco navíc – otázku „Jak si sakra mohla za celou tu dobu nevšimnout?!“.

Autor: Freida McFadden
Název: Profesorka
Originální název: The Teacher
Překlad: Naděžda Funioková
Nakladatelství: Kalibr
Počet stran: 312
Rok vydání: 2026
Hodnocení: 78 %
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/profesorka-803007939
| Další > |
|---|







Je 15 hodin odpoledne. Sedím u baru Staré arény a čekám na Pavla Gejguše, který je režisérem, scénáristou a scénografem divadelní inscenace s názvem Hřeby v hlavě, která nás zavádí do prostředí, ve kterém jsou lidé znaveni po dvou evropsko-islámských válk...
Ne, tento příspěvek se nebude týkat hravého Nohavicova popěvku, nýbrž dvou knížek, které se snaží mapovat, kam se arabský, či šířeji muslimský, svět v posledních letech vlastně pohnul, kam až se vyostřil konflikt nikoli jen protikladných, ale hlavně...
Hana Mikulenková na výstavě představuje především obrazy z posledního roku z cyklu pojmenovaného příznačně FLOW. Abstrahovanou exotickou krajinu na těchto plátnech protínají proudy energie a světla. Vzniká tak obsah přítomnosti s odkazem na...
Šest hereckých párů tančících na jevišti Velkého sálu za doprovodu živé kapely. Nekonečný taneční maraton, při kterém by člověk vypustil duši. Ale právě tento tanec možná pomůže přežít čas hospodářské krize. ...
Parta vrtařů z aljašské ropné rafinérie se po několikatýdenní šichtě vrací letadlem zpátky domů. Cestou je ale zasáhne sněhová bouře a těch pár, co mělo to štěstí a havárii přežilo, se pokouší přežít ještě jednou, tentokrát mezi vlky...