V nakladatelství HOST vyšly nedávno hned dvě brněnské knihy – povídkový Krvavý Bronx a humoristická Šalina do stanice touha. Vydejte se na jízdu spisovatelky Ivy Hadj Moussa i vy.
V prvé řadě musím pochválit obálku, která je decentní, ale především nápaditá. Vychází z Instagramového příspěvku – nahoře je jméno autorky, poté obrázek odkazující právě k šalinám v různých barevných tónech (obdoba filtrů používaných na této sociální síti) a dole lišta s ikonkami. Ty odkazují jak k Instagramu a nakladatelství, tak k ději knihy. Autorem je dvorní grafický designér nakladatelství Andrej Nechaj.
Hlavní hrdinkou knihy jsou partneři Sandra a Mirek. Sandra je redaktorkou lifestylového magazínu a jejím cílem je být úspěšná na Instagramu. Mirek zase neustále střídá zaměstnaní, zkouší různé byznysy a tím pádem má spoustu dluhů a peníze jsou u nich nedostatkovým zbožím. Oba mají pocit, že si luxus zaslouží a v jejich hlavách se tak vyrýsuje nápad, jak ho dosáhnout. Roli v tom hraje slavný a neduživý skladatel Johannes, se kterým se Sandra účelově dává dohromady…
V mnoha okamžicích jsou protagonisté na zabití. Místy za to může jednoduchost, jindy omezené vidění a hon jen za bohatstvím. Čtenář si na ně zkrátka musí zvyknout a brát je takové, jací jsou, stejně jako to funguje v normálním životě. Někdy se také děj knihy ubírá zvláštními směry, což platí hlavně o konci. Ten mi přišel hodně nadsazený, ale k takhle laděné knize se i hodil.
Moc se mi líbilo, jak autorka dokázala s nadhledem ukázat paradoxy a svět Instagramu. „Fotka se líbí osmi lidem. Srdíčka naskakují líně jako ve zpomaleném filmu. Přidá ještě několik dalších hashtagů, například starý dobrý #mood. Za hodinu přibudou jen dva lajky. Čekala mnohem víc. Jsou snad ti lidi slepí? Miliardy dalších fotek, které ukazují totéž, mají stovky, i tisíce lajků. Tak proč ne ona? Napadá ji, že by si snad mohla pořídit psa. Psi se na sociálních sítích těší velké oblibě. Nejvíc trendy jsou momentálně aljašští malamuti, samojedi a samozřejmě nadčasoví zlatí retrívři.“ (str. 29)
Šalinu do stanice touha jsem vnímala jako odpočinkové čtení a nebyla jsem vůbec zklamaná. Překvapila mě její modernost a smála jsem se zakomponování spousty „slov z pekla“ v podobě kapúča a podobně. Iva Hadj Moussa se podle mě nesnažila stvořit nějakou vážnou sondu do brněnské mladé generace, ale chtěla přinést humornou knihu, což se jí rozhodně povedlo.
Iva Hadj Moussa se narodila v roce 1979 a pochází z Písku. Vystudovala psychologii na Masarykově Univerzitě v Brně, krátce pracovala v psychologické poradně v Bruntálu a potom v brněnském Centru dopravního výzkumu. Po celkem deseti letech strávených v Brně se rozhodla přestěhovat do Prahy a zkusit nový obor — reklamní textařinu, kterou se živí dodnes. Je autorkou scénářů večerníčku Nejmenší slon na světě. Román Šalina do stanice touha je její prozaickou prvotinou. Má ráda black metal a zlaté retrívry. Je vdaná za Čecha s alžírskou krví a má jednoho syna. Ráda by se jednou zase vrátila do Brna.
Šalina do stanice touha
Autor: Iva Hadj Moussa
Žánr: beletrie
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2020
Počet stran: 293
Hodnocení: 85 %
https://www.hostbrno.cz/salina-do-stanice-touha/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...
Nenechte se zmýlit českým názvem prvotiny Jesse Q. Sutantové, rozhodně nečekejte detektivku, ve které roli amatérského detektiva sehrají čtyři tetičky. Právě naopak – hlavní hrdinka Meddelin nešťastnou náhodou zabije násilníka a ...
Jonas Karlsson je všestranný umělec. Ve svém rodném Švédsku hraje ve filmech, divadelních hrách, které i píše a k tomu se věnuje povídkové tvorbě. Letos jsme ho mohli během května potkat v Praze na Severském literárním večeru nebo veletrhu Svět knihy, kde p...
Falešní proroci hlásali konec světa už sice bezpočtukrát, zatím to chválabohu nikdy nevyšlo, na druhé straně nemusí být takováto představa totálního zániku planety Země pouhopouhou utopií. Naplnit ji mohou, ač se to na první pohled může zdát nereálné, i 
Konečně se mi podařilo zhlédnout Hastrmana Ondřeje Havelky, který byl natočen podle předlohy knihy Miloše Urbana. Snímek je to vskutku povedený. I když často naráží na nepochopení a těší se ob...