Metamorfózy ruské kultury

Metamorfózy ruské kultury


Pochopit duši ruského obra, tu současnou i tu minulou, to znamená stálou výzvu, snad již nenarušovanou odmítavými postoji ke všemu ruskému, jak to vypěstovala desetiletí komunistického režimu. Výtečnou příležitostí jsou průzkumy Alexandra Michajloviče Pančenka (1937-2002), s nimiž se nyní máme možnost seznámit v českém překladu. Byl to slovutný filolog i medievelista (to není odborník přes média, nýbrž přes středověk) a výbor jeho nejdůležitějších statí Metamorfózy ruské kultury postihuje nejdůležitější etapy nejen středověkých, raně novověkých, ale dokonce také novodobých ruských dějin, spojených třeba s kultem zakladatele a vůdce bolševické revoluce V.I.Lenina.

 

Pančenko postihuje celé tisíciletí ruských dějin - od přijetí pravoslavného křesťanství přes bezohledně modernizační snahy některých carů (Ivan Hrozný, Petr Veliký) až k vytváření různých mýtů, které se v posledních stoletích spolupodílejí, a to i mezinárodním kontextu, na vytváření rozličných klišé o "ruské národní povaze". Opakovaně se vracel k některým specifickým rysům dávných ruských dějin, zvláště pak ve spojitosti s "jurodivými", jen zdánlivě výstředními jedinci často vřazenými mezi svaté mučedníky, jakkoli rozkolísanými mezi světem církevní kultury a jejím znesvěcujícím odrazem v pohoršujícím bláznovství. Pokoušeli se své posluchače vyvést z každodenní rutiny prostřednictvím různě provokující podívané, v lecčems připomínající divadelní produkce tehdejších potulných komediantů zvaných skomorochové.

V řadě studií se zabývá postavami carů (najmě Petra Velikého, viz připojený portrét), rázně vyhlazujících staré společenské i náboženské struktury - a bezohledně potlačujících jakýkoli odpor, byť by se týkal jen hájení dřívějších pořádků. Vylíčení dvou zasutých konfliktů se všemocným carem, jehož protivníkům zůstala jen síla přesvědčení, nasvětluje 17. století z nečekaných úhlů. Hladem umořená bojarka Morozovová i upálený protopop Avvakum se stávají jakýmisi zástupnými znaky pro pozdější koncepty "svědomí společnosti", jak je zosobňovali zejména umělci. Například Puškin, jak názorně rozvíjí Pančenko - nejen on bývá vnímán jako svého druhu světská svátost, ochotně převzatá i bolševickým režimem.

alt

Nesmírně zajímavé jsou stati, v nichž Pančenko osvětluje, jak vznikly, mohutněly a měnily se mýty provázející různé aspekty novodobých ruských dějin. Stačí se začít do studie o Potěmkinových vesnicích: carevna Kateřina Veliká prý při svých cestách po Rusi viděla v dálce jen makety obydlí, slávu provolávající poddaní i stáda dobytka prý byli přesouváni jen z místa na místo, aniž panovnice tušila, že přihlíží stále témuž opakujícímu se výjevu. A opět: stejně jako u jurodivých se Pančenko i leckdy později dotýká překvapivě blízkého stýkání (církevní i vladařské) vážnosti s (lidovým) veselím někdy až parodického rozměru.

alt

Vskutku netušené souvislosti Pančenko odkrývá ve dvou závěrečných kapitolách, kdy uvažuje o motivacích i dopadu rozhodnutí Lenina balzamovat. Ačkoli jeho režim usiloval vyvrátit náboženství i víru v neporušené ostatky svatých, Lenin coby posvátná persona nového režimu měl být i po své smrti na věky uchován – viz foto. Již několik měsíců před jeho skonem se sešla tehdejší mocenská elita (se Stalinem, Trockým a Bucharinem v čele), aby projednala případný pohřeb. Měl být nejen velkolepý, ale zejména mýtotvorný. Vůbec nepřidala v úvahu kremace, jakkoli bolševiky propagovaná jako rozchod s náboženstvím tmářstvím, neboť spálení mrtvého těla bylo určeno hlavně popraveným zločincům, děsivý posmrtný osud je totiž zbavoval šance na zmrtvýchvstání, jak o tom píše bible.

A Pančenko si všímá i toho, jak záhy po Leninově smrti začaly vznikat údajně spontánní lidové vyprávěnky o Leninovi, připomínající středověké legendy o světcích. Americký spisovatel Theodor Dreiser, jenž ve 20. letech navštívil Moskvu, zaznamenal, že s nabalzamovaným a vystaveným Leninovým tělem se pojí řada pověr: dokud zde těl neporušené leží, dokud nepráchniví, bude sovětský režim, v bezpečí, bude vzkvétat. Kruh víry se uzavřel...

alt

Snad zbývá ještě dopovědět, že Pančenko, jenž patřil do okruhu osobností přinášejících Leningradské univerzitě - a zvláště jejím humanitním oborům - mezinárodní ohlas, si vzdělání mimo jiné doplňoval i v Praze a svou první odbornou práci publikoval na téma česko-ruských literárních vztahů v 17. století. Ta bohužel do češtiny přeložena nebyla, avšak znát můžeme jiný důležitý spis, na němž se jako spoluautor podílel - Smích staré Rusi.


Metamorfózy ruské kultury
Autor: Alexandr M. Pančenko
Překlad: Jaroslav Kolár, Jitka Komendová, Michal Řoutil a Michal Téra
Vydalo: Nakladatelství Pavel Mervart v roce 2012.
Počet stran: 393
Hodnocení: 100%

Zdroj foto: kniha Metamorfózy ruské kultury (obálka);  tvnoviny.sk; emersonkent.com


 

Přihlášení



Soutěže

Zvířata nejsou bez citu

Nakladatelství Portál vydalo velmi zajímavou knihu. Zve nás do obrovského světa zvířecích smyslů. A je mi až hanba, jak člověk s těmito smyslově bohatými zvířaty zachází a je dojemné, když je někdo miluje a plně respektuje jejich potřeby.
Portál

Nevyhazujte dřevo a vyrobte si z něj jednoduše nějaký nábytek

Jednoduše ze dřeva s podtitulem Nábytek a předměty z nasbíraného dřeva je název knihy, která vyšla v nakladatelství Grada už v roce 2016 a loni se dočkala dotisku. Nadšení Antje Rittermannové je rozhodně nakažlivé!
Grada
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Rozhovor

Je třeba věřit, že události plynou tak, jak mají, říká herec Jiří Bartoň

barton perDesítky postav má na svém kontě herec Jiří Bartoň, který si zahrál jak v kamenných divadlech, tak na alternativních scénách. Přitom je zajímavé, že se uplatnil nejen v činoherních, ale třeba ve vyloženě muzikálových rolích a že má ve svém r...

Hledat

Když se v písních stmívá

Album Martina Hejnáka Chmýří, které vlastním nákladem vydal v roce 2021, obsahuje 14 (relativně) nových či zrevitalizovaných skladeb. Jednotlivé songy nejsou příliš dlouhé, takže i přes jejich celkový počet výsledná stopáž jen o fous přesahuje 30 minut.

Z archivu...

Čtěte také...

Poznejte nakladatelství: Monika Elšíková se představuje

200 bubuNa českém knižním trhu se čtenáři setkávají s celou řadou nakladatelských značek. Některé z nich vám nyní přiblížíme v seriálu o českých nakladatelstvích - takto se nám představují, takto vidí své profily, takový je jejich záměr. Myslíme si, že vám...


Literatura

Republika 1918–2018 různýma očima

moje-republika 200Středisko západočeských spisovatelů vydalo před pár dny u příležitosti stoletého výročí republiky almanach historicko-beletristických textů jejich členů nazvaný Moje republika 1918-2018. Co v něm najdete?

Divadlo

Balet Národního divadla on-line tréninky inspiruje a motivuje: „Protančíte tím s námi?“

BaletND Protancimetim 2Doba, kterou nyní všichni prožíváme, je v mnoha ohledech mimořádná. Plná omezení, ale také nových, nečekaných možností. Co třeba absolvovat hodinu baletu ve společnosti sólistů Baletu Národního divadla, pod vedením špičk...

Film

Jeden svět a pár dokumentárních střípků

JedenSvet20015. ročník dokumentárního filmového festivalu opět přinesl ohromné množství kvalitních, zajímavých i nepochopitelných snímků. Včera se naposledy zaplnily sály sedmi pražských kin diváky lačnícími po poznání. I my jsme se samozřejmě vydali na ně...