Anita Blakeová, slavná lovkyně upírů, Popravčí, nekromantka, oživovatelka a federální šerif v jedné osobě v knize Micah svádí boj s nezvyklým nepřítelem – svými city.
Americká autorka Laurell K. Hamiltonová (*1963) nám skrze nakladatelství Epocha přináší již 13. knihu o Anitě Blakeové, lovkyni upírů. Kniha Micah vyšla v angličtině v roce 2006, do češtiny ji letos přeložila Dominika Moulíková.
Nakladatelství Epocha nám ve své edici Fantastická Epocha nabízí reedici série o Anitě Blakeové v pevné vazbě se stylovými obálkami. Doufám, že když převzali štafetu po nakladatelství Triton, tak budou svižně pokračovat a přeloží všech 22 románů této série.
Kniha má 184 stran, ale samotný příběh pouhých 128. Další část je věnovaná upoutávce na 14. díl, který vyjde ještě tento rok a ponese název Danse Macabre. Micah je tedy svým rozsahem i jednoduchým, ale zhuštěným dějem spíše novelou, nežli románem. Žánrově spadá někde na pomezí paranormální romance či urban fantasy. Jde vlastně o subžánr fantasy a jak název napovídá, to znamená mix nadpřirozena, hororu a romantiky. V podstatě červená knihovna s příměsí tajemna. Mně tento žánr vyhovuje, i když zrovna u Hamiltonové je důraz na romantickou část a popisné erotické pasáže až příliš silný.

Co se týká děje, ten je v této knize odsunut do pozadí. Anita musí rychle zaskočit za kolegu a letět do Filadelfie oživit svědka kvůli vyšetřování FBI. Letí s Micahem Callahanem, vůdcem leopardodlaků v St. Louis a nimir-rajem – leopardím králem. Anita, jeho leopardí královna, s ním a dalším kožoměncem, Nathanielem, sdílí domácnost již šest měsíců. Avšak za tu dobu spolu nebyli o samotě víc, než pár hodin. Ale to se změní při této dobrodružné pracovní cestě.
Tématem knihy je láska a všechny city a děje, které jsou s ní spojené. Tedy poznávání člověka, jeho minulosti, povahy a také pochybnosti o sobě samém a o vztahu, ve kterém se nacházejí hlavní hrdinové.
Autorka zřejmě cítila potřebu napsat tuto knihu za účelem vykreslení tohoto sexy leopardodlaka se žluto-zelenýma očima, který se ve světě Anity Blakeové objevil až v 10. díle, tedy v knize Narcis v řetězech. Zaujalo mě nenásilné nahlédnutí do minulosti Micaha a výborné vystihnutí pochybností obou hrdinů o jejich vztahu. Přišlo mi to velmi reálné. Na druhou stranu, popisování sexuálních hrátek se mi zdálo až moc okaté a jednoúčelové.
Upřímně, já nepatřím k fanouškům postavy Micaha a jeho dokonalou povahu považuji za iritující. Tato kniha je oslavou jeho charakteru; pro mě je však napsán až příliš kladně – vždy udělá dobrou věc, je nekonfliktní a až příliš tolerantní.
Knihu doporučuju samozřejmě všem fanouškům autorky, potažmo nadšencům do série o Anitě Blakeové. Ti tuhle uzoučkou knížku jistě zhltli na jedno posezení. Dále by se mohla líbit těm, co holdují světu fantasy, nadpřirozených stvoření, kožoměnců, upírů, zombií. A třeba i těm, co se nebojí červené knihovny s kapkou akce a tajemna.
Název: Micah
Autor: Laurell K. Hamiltonová
Žánr: paranormální romance, urban fantasy
Nakladatelství: Epocha, edice Fantastická Epocha
Rok vydání: 2013
Počet stran: 184
Hodnocení: 70%
| < Předchozí | Další > |
|---|







„Skládání hudby je nejen mou profesí, ale i náplní mého života, je to to, co mě nejvíc baví a vnitřně naplňuje. Těžko si už umím představit svůj život bez něj,“ přiznává hudební skladatelka Iris Szeghy.
Ne každý se o prázdninách plně věnuje nicnedělání. Někteří využívají dva měsíce volna pro splnění svých snů. A přesně takovou strategii zvolila hrdinka knihy Léto ve městě.
“jen tak…” Takový název nese výstava fotografií tří kamarádů, kteří fotí pro radost. Asi do půlky května ji lze vidět v kavárně U Krbu v pražských Holešovicích, poté se přestěhuje o kousek dál, do kavárny Kafi.
Vršovické divadlo MANA přináší na své jeviště slavnou americkou hru Dva na houpačce Williama Gibsona – příběh dvou osamělých lidí, kteří se náhodou potkají uprostřed rušného New Yorku. Režie se ujala Viktorie Čermáková, premiéra se us...
Jakmile Dánsko nabídlo našim kinematografickým chtíčům otevřený pohled do mysli jednoho z jejích podivuhodných režisérů, s příchozí Melancholií či Antikristem se naše pocity vesměs různily. Možná a nejspíš právě proto, že na emoce dokáže hrát souvisl...