Karel Čapek napsal Věc Makropulos v roce 1922 – utopickou komedii o třech dějstvích s proměnou dopisoval při svém prázdninovém pobytu v Tatranské Lomnici v červenci. Premiéra se odbyla v listopadu téhož roku v Městském divadle na Královských Vinohradech. Téma nesmrtelnosti a práva na umělé prodlužování života chtěl Čapek zprvu zpracovat jako román. Nakonec zvolil formu divadelní hry. Hry, která je uváděna v divadlech dodnes, hry, která se stala předlohou pro operu Leoše Janáčka, hry, která dostala i podobu rozhlasového zpracování.
Divadelní hru Věc Makropulos natočil pro rozhlas v roce 1975 režisér Jiří Horčička. Rolí v rozhlasové hře se ujali Karel Höger (Jaroslav Prus), Viktor Preiss (jeho syn Janek), Jiřina Švorcová (Emilia Marty), Jiří Klem (Albert Gregor), Eduard Kohout (Hauk-Šendorf), Miloš Nedbal (advokát dr. Kolenatý), Martin Růžek (solicitátor Vítek), Gabriela Vránová (jeho dcera)… Pan režisér měl v obsazení dramatu opravdu šťastnou ruku. Rozhlasové úpravy se ujal Vladimír Procházka.
Známá divadelní hra, která zpracovává problém nesmrtelnosti, jejímž hledáním byli, jsou a asi i budou posedlí lidé odnepaměti, dodnes nám má co říci. Tímto tématem se zabývá nejeden dramatik či spisovatel. Karel Čapek se na rozdíl od mnohých domníval – a asi měl pravdu – že ani zásadním prodloužením délky života se lidstvo nemůže zásadně změnit. Že tento krok je šťastnějším neudělá. Tuto jeho myšlenku v sobě nese zpěvačka Emilia Marty, která žije už několik století a nudí se. Má pocit, že už všechno zažila, že ji nic nemůže překvapit. Nedokáže se radovat a je zkázou pro lidi, kteří ji obklopují. Neváhá mařit lidské životy, neváhá ničit své blízké. Je unavená životem, ale přesto se bojí smrti …
K samotné nahrávce není moc co dodávat. Jedinečné herecké výkony pod taktovkou výtečného režiséra vytvořily rozhlasovou hru, jež patří k zlatému fondu rozhlasu. Jde o naprosto klasické zpracování, vlastně ničím nepřekvapuje, vše je na svém místě, vše je takové, jak má být. Protože nemusím některá moderní zpracování dramatických děl, tento klasický přístup mi vyhovuje a líbí se mi. Mohu ho vřele doporučit. Ptáte se, zda nechybí pódium – naprosto ne. Stačí, když přivřete oči a všichni se najednou objeví ve vaší blízkosti. Máte pocit, že jste součástí děje, že hrajete s nimi.
Ukázka: http://www.radioservis-as.cz/katalog/mp3/vec_makro.mp3
Věc Makropulos
Autor: Karel Čapek
Rozhlasová úprava: Vladimír Procházka
Dramaturg: Josef Hlavnička
Režie: Jiří Horčička
Hrají: Jiřina Švorcová, Karel Höger, Viktor Preiss, Jiří Klem, Eduard Kohout, Miloš Nedbal, Martin Růžek, Gabriela Vránová, Drahomíra Fialková, Oldřich Janovský
Žánr: rozhlasová adaptace divadelní hry
Vydavatelství: Jazz Music, s. r. o. ve spolupráci s Radioservisem
Hodnocení: 99 %
Zdroj foto: Radioservis, karelcapek.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Březen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům p...
O vytříbený projev Lízy Doolittlové se postaral profesor Higgins. Perfektní zvuk zajistila Audioteka. Jedna z největších audioknižních platforem u nás uvádí Pygmalion v superprodukčním zpracování s Pavlou Gajdošíkovou, Sašou Rašilovem, Jaromírem...
Henrik Ibsen a jeho Nora (původně Domeček pro panenky) patří k divadelní klasice. Hra byla napsaná před více než sto lety, ale její téma – postavení žen ve společnosti - je živé dodnes. Inscenace brněnské Reduty (Národní divadlo Brno) přijela v p...
Tak až v únoru jsem konečně viděl český film Přišla v noci! Neskutečný a přitom uvěřitelný horor! Nebo jde o černou komedii? Každopádně se hned v úvodu článku přimlouvám o jeho pokračování! Dvojka by „bodla“! Protože Simona Peková, pře...