Haruki Murakami: Norské dřevo
Banner

Haruki Murakami: Norské dřevo

Tisk

norske drevo 200Haruki Murakami má západní kulturu rád. Ve svých románech často pracuje s nejaponskými motivy nebo odkazy na hudbu či literaturu, dokonce snad cíleně upozaďuje jakékoliv tradiční vlivy, i když dokonale zbavit se jich nedokáže. Západ se mu odměňuje miliony prodaných překladových výtisků a literárními cenami. Ani čtenáři v České republice nezůstávají v obdivu k Murakamimu nikterak stranou, vždyť už od roku 2002, kdy vyšel překlad jeho Norského dřeva, patří také u nás k nejúspěšnějším zahraničním autorům. V roce 2006 ostatně přidal ke svým světovým literárním oceněním také českou Cenu Franze Kafky a to nejen za svou Kafku na pobřeží.


Román, kterým se Murakami před více než deseti lety poprvé představil českým čtenářům, tedy Norské dřevo, vychází nyní díky vydavatelství OneHotBook jako audiokniha. A s klidným svědomím zopakujme DÍKY vydavatelství OneHotBook! V produkci Martina Pilaře totiž dodal režisér Michal Bureš Murakamiho románu nepřeslechnutelnou přidanou hodnotu a ukázal, co vše může znamenat, řekne-li se audiokniha. V době, kdy si čeští posluchači zvykají na sice výborné, ale přece jen jednohlasé interpretace literárních děl a audioknihu vnímají spíše jako náhradu klasické četby, přichází Bureš se svými zkušenostmi rozhlasového režiséra a v rozsahu desíti hodin je aplikuje na překlad Tomáše Jurkoviče.

Samozřejmě není Burešova audioknižní adaptace Norského dřeva první svého druhu - dramatizované četby tu byly už několikrát, nikdo ale dosud v takovém rozsahu a zejména s takovou přirozeností podobnou látku nezpracoval. Filipa Čapku, coby vypravěče příběhu, nechává režisér mluvit hovorovým jazykem, nechtěná přeřeknutí či zakoktání zůstávají v záznamu, což jen přidává jeho projevu na uvěřitelnosti. Dialogy, zejména rozhovory Tórua s Midori, jsou z tohoto pohledu jedinečné a pokud máte možnost při poslechu porovnávat nahrávku s textem předlohy, budete moci posoudit, kolik toho audiokniha může posluchači nabídnout.

Když už ale budete mít v roce Murakamiho knihu, jistě si povšimnete nejenom že se interpreti nedrží přesně textu, ale že některá slova, části vět a dokonce i celé pasáže v audioknižní adaptaci chybí. Nebudete jistě nic namítat, pokud se tak stane právě z důvodu přirozenosti dialogů, ovšem jakmile zjistíte, že někde mezi 15. a 16. kapitolou audioknihy úplně chybí část, v níž Naoko mluví o své sestře a Reiko dokončuje svůj příběh o tom, proč se ocitla v sanatoriu, začnete být přinejmenším udivení. Nebudete chtít věřit, že by režisér takto podstatnou část textu vyloučil záměrně a zadoufáte, že vypadla jen nějakým nedopatřením při závěrečných úpravách nahrávky. Třeba se ještě někde objeví.

Skvělé obsazení a režijní vedení ale přebije i tento nedostatek - svěřit interpretaci Norského dřeva trojici Čapka, Issová, Stryková byl opravdu výborný nápad. Možná by se ale neztratila ještě čtvrtá do party - interpretka, která by dala hlas postavě Reiko. Tu totiž Filip Čapka pojal možná zbytečně moc expresivně a zejména v závěru knihy mu její výraz utíká kamsi k parodování Karla Högera v Povídání o pejskovi a kočičce (konkrétně O pyšné noční košilce).

Jestliže se od recenze audioknihy očekává i krátký popis děje, zde je: příběh devatenáctiletého Tórua, který po sebevraždě svého kamaráda “zdědí” jeho přítelkyni Naoko, se odehrává v Japonsku na přelomu let 1969 a 1970. Naoko se z citového otřesu nikdy nedokázala vzpamatovat a je sužována psychickými problémy. Tóru je přesvědčen, že je k ní vázán poutem lásky, jde ale spíš o pocit zodpovědnosti. Kvůli němu nemůže přijmout vztah s dívkou Midori, alespoň do doby, kdy už ho Naoko nemůže potřebovat.

Nemít postavy japonská jména (českému posluchači může znít Naoko, zejména z počátku a s výslovností, která je v audioknize použita, docela komicky), mohl by se děj Murakamiho Norského dřeva odehrávat docela dobře například ve Francii nebo někde v severských zemích. Jak již bylo napsáno, japonské reálie se v knize vyskytují jen tam, kde je to nezbytně nutné a pokud je budeme chtít nevnímat, nic se vlastně nestane. Studentský život byl a je všude na světě stejný, proces zrání je u každého jedince nezbytný a tragédie a psychické problémy si podle národností nevybírají.

První českou audioknihu podle předlohy Haruki Murakamiho v interpretaci Filipa Čapky, Kláry Issové a Jany Strykové je možno zakoupit buď na CD nebo on-line například v obchodě audioteka.cz. Tamtéž je možno si před nákupem poslechnout krátkou ukázku nebo stáhnout kapitolu zdarma.

norske drevo

Recenze je převzata z webových stránek projektu Audiokniha roku http://www.audiokniharoku.cz/2013/06/haruki-murakami-norske-drevo.html


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jakub Urban se po letech vrací na parník Tyrš a slibuje návrat do zlatých časů taneční muziky

Urban perexUž v sobotu 4. července znovu vypluje parník Tyrš, tentokrát bude jeho kapitánem DJ Jakub Urban. Vystudovaný právník a pravidelný florbalista je hlasem radia City a tuzemské diskotéky brázdí už osm let.  Jelikož se netají velkým žánrovým rozptyle...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Nenechte si ujít další audioknihu s Joonou Linnou

Lovec kraliku 200Vydání další knihy Larse Keplera, tedy manželů Alexandry Coelho Ahndorilové a Alexandera Ahndorile, se stalo senzací začátku tohoto roku. Tentokrát se příběh točí kolem Lovce králíků a vydavatelství OneHotBook neponechalo nic náhodně ...


Výtvarné umění

Světoznámý fotograf Jindřich Štreit vystavuje v Galerii města Přerov

jindrich  streit200Unikátní sérii, dokumentující život ve městě objektivem uměleckého fotografa Jindřicha Štreita, nabízí výstava v Galerii města Přerova na Horním náměstí. Soubor čtyř desítek velkoformátových fotografií autor nazval Lidé Přerova. Ver...

Divadlo

Švandovo divadlo pořádá Den otevřených dveří: nabídne prohlídky, pátrání po ukradeném předmětu i večerní show před budovou

svandovo divadlo 200Oblíbený Den otevřených dveří s prohlídkami pro veřejnost chystá v úterý 8. září pražské Švandovo divadlo. Divadlem a jeho zákulisím provedou zájemce například herečky Bohdana Pavlíková, Natálie Řehořová, Marie Štípková, herec O...

Film

Bresson o Bressonovi aneb režisér sám o sobě
Bresson perO francouzském režiséru Robertu Bressonovi dlouho kolovalo mylné datum narození: nepřišel na svět v roce 1907, jak lecjaké příručky tvrdily, nýbrž o šest let dříve – a dožil se bezmála stovky. Většinu z jeho celkem 13 celovečerních filmů jsme mo...