Kultura21.cz

Letní literární soutěž Kultury21 Všechny vůně a chutě světa dospěla do další fáze. O Ceně poroty je již rozhodnuto a nyní je řada na vás, čtenářích, kterou z povídek vyberete jako vítěznou. Ta pak bude taktéž oceněna. Navíc všichni hlasující budou zařazení do slosování o knihu plnou dobrodružství a zážitků z cest "Narozena pod toulavou hvězdou".

Ve čtyřech po sobě následujících dnech zde, v rubrice Ostatní, zveřejníme příspěvky, které vybrala porota. Hlasy pro autora, jehož příspěvek vás nejvíce osloví, nám posílejte na mail Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript a připojte své jméno a adresu. Do předmětu mailu napište Literárka2014.

Uzávěrka hlasování: 16.11.2014

Hlasy rozdělíme, sečteme a zveřejníme jméno autora s názvem vítězného příspěvku. Z hlasujících vylosujeme jednoho výherce, kterému poté zašleme knihu Narozena pod toulavou hvězdou, jméno zveřejníme na FB. Neúplné a duplicitní odpovědi budou ze soutěže vyřazeny.

JAKPAK JE TAM U VÁS DOMA...?
/fejeton/

E - mail, mail, mejlík, ale také familiárně Emil. Elektronická pošta, kterou jsme zařadili do běžného užívání. Bez přípravy, ze dne na den, a jaksi samozřejmě. Doposud nevím, jak „To“ funguje, co je toho příčinou, ale vím, že „To“ je rychlé, prý bez hranic, ale také bez emoce: Ozvalo se pípnutí jiné vymoženosti - mobilního telefonu - (přenosný kapesní zcizitelný útratný neodbytný návykový), a bylo mi smluveným obrázkem oznámeno „doručení zprávy pro uživatelskou adresu“. Přivítal bych raději barevnou pohlednici z cizích vzdálených krajů, jsou ještě „cizí vzdálené kraje“…?, velbloudy, pyramidy a krasavice v sárí i bez. Těším se na velkou poštovní známku s razítkem Post Office úřadu odněkud ažaž z velmi daleka, ale na skleněné desce monitoru mého papučového Pící trčelo jadrné, byť gramaticky nedokonalé oznámení: - Su tady v Singapúru na letišti, kolem je lidí jak na prvního máje, nikoho ale neznám, nikomu nerozumím. Musím vám napsat, abych se tolik nebál, že se ztratím. Ahoj naši - A podpis.

Odesláno z letištní haly, z volně přístupného Internetu. Za malou chvilinku „To“ přeskákalo půl světa, jak prozradila hodina, minuta a vteřina odeslání. A mohl jsem obratem odpovědět odesílateli. Ale jak jsem se tak zasnil nad zánikem poštovních panáčků se zlatou trumpetkou, koněspřežkou s tolik žádaným kobylincem, telegrafem slečny poštmistrové a jejím služebním bakelitovým trabantíkem, atd. Jak jsem si v duchu kreslil mapu světa, kde všude jsem doposud nebyl a již nebudu, jak jsem tak staromilsky mudroval, letadlo odletělo i s panem inženýrem matematických věd, co se na letišti v Singapore rozpomněl na sladkost naslouchání mateřskému jazyku. Dosud mám od pana inženýra zapsánu a uloženu definici Jednotky sladkosti mateřského jazyka: Kolika lidem rozumíš při vstupu do lokálu restauračního zařízení, takovým číslem lze označit Jednotku sladkosti mateřského jazyka. Při vstupu do hospody u nás doma, (rozuměj, bez vyznačení české, moravské či valašské národnosti), slyším všechny hosty a rozumím i těm, kteří si v koutě lokálu špitají u svého kafe. Absolutní známka! Ve Světě vnímám v restauraci jen anonymní šumrování, někdy jen stěží rozumím otázce personálu. Záporná známka hodnocení, pocit odcizení, frustrace.

A hle: E - mail, mail, mejlík, ale také familiárně Emil, nabízí možnost zeptat se v reálném čase, v tutéž chvíli otázky i odpovědi, od stolu restaurace v daleké cizině: Jakpak je tam u vás doma…?

Kdyby jen pro tuto dětinskost – vítej mezi námi, elektronická pošto!

// Pět hodin cesty letadlem / je to dnes daleko, anebo blízko? / Právě tak daleko ve své zvědavosti / pozoruji z okna na hotelu / ženu / v domě přes ulici / - promiňte, jsem nezvaný host - / jak smaží cibulku na oleji… / Pět hodin cesty letadlem / v hotelu Urarta v Jerevanu / a já čekám na zvolání své mámy / - umýt si ruce a ke stolu, darebníci - // (BK - Pět hodin -)

PS. Dopsáno. Chci odeslat elektronickou poštou. Odmítnuto. Zřejmě jsem někde chyboval. Vrátím se k poštovním holubům.

Břetislav Kotyza
narozen 1942