Kultura21.cz

Kniha Slepé skvrny: o chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti od sociologa Daniela Prokopa přináší přehledné a čtivé eseje, podepřené množstvím dat z výzkumů a studií. Slepé skvrny jsou jednou z těch mála knih, u nichž si člověk s politováním říká, že tohle je přesně ta publikace, která by měla být povinnou četbou pro každého, kdo usedá do křesel poslanecké sněmovny či senátu.

Minimálně by to byl pěkný základ pro politicky činné lidi. Daniel Prokop v sedmi kapitolách reflektuje současné, dlouhodobé a prohlubující se problémy české společnosti. Ke každému problému nabízí také řešení, jak se s ním vyrovnat.

Naše společnost je rozdělena svobodou

Již ve výzkumu Rozděleni svobodou pro Český rozhlas byl Daniel Prokop jedním z autorů popisujících strukturu naší společnosti po přelomovém roce 1989. Z výsledné analýzy vyšlo, že česká společnost není polarizovaná, jak se mnohdy zmiňuje, ale že je překvapivě fragmentarizovaná. Tato fragmentarizace nám brání mít společné cíle a budovat silnou demokratickou společnost. Ba co víc, často nejsme schopni o slepých místech ani vést diskuzi. Prokop se tak snaží v knize popsat jednotlivé problémy a vypomáhá si společenskými třídami – každá třída má totiž naprosto odlišnou zkušenost se sociálními problémy.

Stávající problémy a neschopnost porozumět chudším třídám vede k radikalizaci těch částí společnosti, které strádají. Nemalá část úspěšnějších a tedy bohatších tříd má problém se vůbec vcítit do pozice méně úspěšných spoluobčanů a svalují vinu na jednotlivce, nikoliv na špatný systém. Prokop proto také dekonstruuje mýty jako je rovnostářství české společnosti či funkce finanční gramotnosti. Vysvětluje z čeho plyne xenofobie a rasismus u Čechů, zároveň poznatky porovnává s jinými státy.

„Naučit se spíše radit, než trestat“

Napříč kapitolami Prokop dokládá, jak se mění víra v demokracii, jestliže dotyčný zažil sociální či finanční problémy. Nakonec z této teze dochází k tvrzení, že důvěra v právní stát v Česku je úzce závislá na důvěře v demokracii. Tato důvěra samozřejmě záleží na mnoha rozličných faktorech, nicméně čím více se lidé propadají v sociální nejistotu a finanční tíseň, tím více roste nespokojenost se státními zárukami. Podle Daniela Prokopa se tyto problémy spíše prohlubují, než aby se řešily.

Jakmile v Česku někdo upadne do chudoby, nebo se do ní rovnou narodí, je následně obtížné a často i nemožné se z ní dostat. Po selhání včasné pomoci přichází strmý pád do exekuční chudoby. Dostatečně tu nefunguje oddlužování, sociální systém by potřeboval reformu, daňový systém nesmyslně zatěžuje práci a zároveň tratí na danění majetku. A tak bychom mohli pokračovat dál.

Některé zákony mají zkrátka tolik byrokracie nebo jsou natolik neúplné, že se mnoho lidí a rodin musí pohybovat v šedé či černé zóně, aby vůbec měli na živobytí. Tento stav je pro český stát neuvěřitelně drahý a politici bohužel sklouzávají ke krátkodobým a neefektivním řešením. Tratíme na tom samozřejmě všichni bez výjimky. Navíc se část populace vzdaluje od demokratických postojů a tíhnou k populistickým slibům. Prvním krokem k nápravě od státu může být takový přístup, který bude spíše radit, než trestat.

Nahlédnutí do tektoniky české společnosti

Na Danielu Prokopovi lze ocenit, že vystupuje ze své sociální bubliny (liberálně-demokratické) a neargumentuje pouze tradičními narativy, jenž využívají především morální argumenty k tomu, aby vyléčily „nevzdělanou“ a neliberálně smýšlející část populace. Prokop totiž ukazuje, že navzdory mediálnímu prostoru, který informuje o problémech právě z oné „osvícené“ perspektivy bohatších, problémy české společnosti nespočívají v nějakém morálním východisku, nýbrž ve vážných strukturálních problémech, v níž musí necelá polovina populace žít.

Prokop usiluje o nastínění problémů, které buď jako společnost nechceme vidět, nebo si myslíme, že z dostupných informací, které jsou nám známy, již známe celý kontext. I z tohoto důvodu se kniha jmenuje „Slepé skvrny“, neboť odkazuje, jak sám Prokop píše, na „společenské problémy, které uvízly v našich slepých skvrnách, protože jsou specifické a mozek selhává, když je chce doplnit ze zjednodušujících, často falešných mytologií, které si rádi vyprávíme“.

Popularizační text pro všechny, co se zajímají o své sousedy

Slepé skvrny jsou zpracovány přehlednou a čtivou formou. Celkově se jedná o text popularizační, nikoli odborný. Pro čtenáře, který si chce ujasnit sociální a finanční problémy české společnosti – s úzkou vazbou na politické preference jednotlivých skupin voličů a proč se rozhodují, jak se rozhodují – bude skvělou volbou. Zběhlejší sociology neurazí, ale ani nenadchne. Ale troufám si tvrdit, že jim kniha není primárně ani určena.

O autorovi:

Daniel Prokop je sociolog, který několik let působil v agentuře Median, v současné době vede vlastní výzkumnou organizaci zaměřenou na sociální nerovnosti v české společnosti a vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy

Název: Slepé skvrny
Podtitul: O chudobě, vzdělávání,populismu a dalších výzvách české společnosti
Autor: Daniel Prokop
Počet stran: 286
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2022, třetí vydání

https://www.hostbrno.cz/slepe-skvrny-2/