Král utopenců – avantgardní prózy pro snící čtenáře

Král utopenců – avantgardní prózy pro snící čtenáře

Tisk

Kral utopencu (2)„I Král měl samozřejmě svůj sen. Když zavřel oči, viděl vlny: jak se valí a jedna se rodí z druhé.“ Král utopenců od tajemného ruského spisovatele Alexeje Cvetkova je knihou drobných i delších próz, které se valí jedna přes druhou, stále větší a větší – a čtenář je musí číst především zavřenýma očima. Nejsou to totiž tak úplně tradiční povídky, jako spíše sny o povídkách. Pokud se je odvážíte číst, počítejte s plnou účastí obrazotvorných sil vaší mysli.

Cvetkov vás zve ke spolutvorbě

Alexej Cvetkov se odmítá spolupodílet na konzumní roli literatury. Již ke své předchozí knize řekl, že „román jako forma zastaral spolu s industriální společností a způsobem výroby, a plní proto reakční, inertní roli.“ Než o obyčejnou prózu jde i nyní o reaktivní povídky v esejistickém formátu s notnou dávkou metaforického smýšlení a s až dystopistickou myšlenkou nového světa. Nenechte se tím však odradit. Anebo nechte… záleží na vás. Už svým stylem psaní Cvetkov přitáhne spíše ty čtenáře, kteří nechtějí mít k dílu vyšlapanou cestu, ale musí si ji přímo sami vytvořit.

Co to znamená? Pro znalce politického pozadí to celé bude nabývat rovinu neomarxistické filosofie. Pro literárního gurmeta by to mohla být parafráze na barthesovskou hru s textem a životem. Pro malíře to bude kubistická mozaika, kde slova budou zastupovat barvy. Pro zastánce alternativního způsobu života to bude parodie na konzum. Pro hledače antiutopií bude kniha připomínkou, že orwellovský 1984 nemá jen jednu tvář.

Všechnu moc imaginaci

„Klidně sněží huňaté vločky, přidávají se k oceánu. Jako by to byly hračky. Místo horizontu bledě zelená zeď-prázdnota jako v hodně velkém pokoji. I strop, přesněji nebe je závěsné jako v kanceláři – nízké pórovité mraky.“

Avantgardní čtenáře potěší žánrová proměnlivost. Občas máte pocit, že se utápíte v moři metafor a řetězových asociací, které Cvetkov následujícím proudem slov sotva vysvětlí a ani závěr pak není významovým rozuzlením. Sám autor totiž říká, že na knize je pro něj zásadní to, jakým jazykem je napsaná – obsah není až tolik důležitý, nýbrž forma. Forma, která čtenáře probudí.

Neznamená to však, že by byl snad obsah bezvýznamný. Spíše to berme tak, že jazyková struktura je natolik bohatá, že si hraje s obsahem. Při čtení musíte přistoupit na autorovu hru s rovinami, které si navíc musíte odhalit sami. Texty jsou nasyceny vždy hned několika výklady a záleží pouze na čtenáři, zda se nechá v táhnout do hry metafor natolik, že buď podnikne výlet do nového světa surrealismu, nebo bude povídkám přikládat politickou rovinu, nebo bude číst z radosti dadaistického potěšení, nebo… záleží jen na vás. V tomto smyslu je kniha určená pro širší spektrum čtenářů, jen se nesmí zaleknout neprůhlednosti a mnohovrstevnatosti.

Hra s jazykem – hra s ohněm

„Ledovce. Taková hora protrhne dvojité obložení paluby jako nic. Plovoucí pomníky těch, koho jsme nikdy neviděli, a proto je nepoznáváme. Sotva slyšitelný praskot probouzí chuť k jídlu.“

Celou knihou se nese všudypřítomná zneklidňující linka, kdy jazyk – kterým běžně mluvíme a který používáme – má nejednu tvář a za těmi mnoha tvářemi se vždycky skrývá organický pohyb ideologií. Cvetkov nám neustále připomíná, že jazyk je metaforou pro existující i neexistující věci, k nimž nás pojí smluvní společenský vztah a proto těmto metaforám rozumíme – co se však stane, když změníme významy a ponecháme si stejné metafory? Přestaneme tomuto jazyku rozumět? Nebo se jen změní ideologický jazyk…?

Podivuhodný autor Alexej Cvetkov (*1975)

Čím texty může také napovědět Cvetkovův „aktivistický postoj ne-aktivisty“ v mnoha aspektech jeho života. Je absolventem Literárního institutu Maxima Gorkého v Moskvě, za knihu Král utopenců (2014) získal dvě ceny, o jednu z nich přitom soupeřil se slavným Sorokinem (Telurie). Byl součástí anti-sovětské mládeže a vydával samizdatové periodikum. Připojoval se k akcím anarchistické skupiny a založil skupinu Výbor kulturní revoluce. Vyučoval na univerzitě cyklus přednášek nazvaných „Umělecká avantgarda a socialistický projekt“. Vystavoval jako situacionistický umělec na téma Anti-Antifašismus. Aktuálně pracuje v jednom malém, ale zato legendárním knihkupectví.

Všechna čest paní překladatelce a díky nakladatelství Fra za tak skvostný výběr knihy k překladu!

Kral utopencu

Název: Král utopenců
Autor: Alexej Cvetkov
Originální název: Korol utoplennikov (2014)
Přeložila: Alena Machoninová
Nakladatelství: Fra
Rok vydání: 2021
Počet stran: 292

https://www.academia.cz/kral-utopencu--cvetkov-alexej--fra--2021


 

Přihlášení



Banner

Vznešená vyrovnanost hvězdné kariéry Dagmar Peckové pokračuje i po 43 sezónách

Vypadá to, jako by dosáhla met, přetěžko posunutelných dál. Ve svém žánru si udržovala několik desítek let pozici, u níž jsme nikdy zcela jasně neodhadli, není-li právě tou první – podle čeho se určuje nejtalentovanější a nejúspěšnější česká pěvkyně v zahraničí. Přitom vznešená vyrovnanost umělecké úrovně Dagmar Pecková pokračuje i v době, kdy „sestoupila“ z mezinárodních jevišť a pódií, ale přitom je stále hvězdou.

Otřesné svědectví o morálce dnešní doby

Možná vám to bude znít nadneseně, ale takový dojem ve mně zanechalo čtení knížky „Férová práce“ Kim Scottové. Sice píše o Americe, nemyslím si však, že u nás to bude o mnoho lepší. Nevím, jak je to v Česku s platy, zda je mzda mužů tolik odlišná od mzdy žen jako tam, avšak sexuální morálka, podle zjištění poslední doby (případy Feri, Cimický nebo šetření na vysokých školách), je přinejmenším stejná.


Jan Melvil Publishing
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Rozhovor

Blanka Kovaříková: „Těžko odpouštím těm, kteří se dopouštějí křivd a podvodů…“

blanka kovarikova foto zdenek kovarikŘečeno s mírnou nadsázkou - novinářka a spisovatelka Blanka Kovaříková ráda zkoumá životy lidí z černobílých fotografií a filmů. Literatura faktu v jejím podání rozhodně není „suchá“, sa...

Videorecenze knih

Anketa

Květen, měsíc lásky. Co vám láska připomíná?
 
Banner

Co se stane, když naše vnitřní dítě mrzne?

Mít nějaký životní plán. To je to, co starší generace očekává od svých potomků. Jasnou vizi, do detailů promyšlenou cestu, po které by šli. Potomkové však nic takového nemají. Ano, vědí, co nechtějí, ale není jim jasné, jak by vlastně se svým životem měli naložit. Důležité je ale pro ně pořádně se vůči rodičům vymezit. Tyto rozdíly v očekávání pak způsobují střet generací, ve kterém není ani vítězů, ani poražených. A někde v tom všem zmatku mrzne naše vnitřní dítě…


divadlodisk.cz

Z archivu...

Čtěte také...

Lizucha – poetický příběh před spaním

lizu200Na pultech knihkupectví se objevila úplně nenápadná, nevelká kniha, s podivným názvem – Lizucha. Co nebo kdo to je? Takové slovo hned tak neuslyšíš. Je to nějaká osoba, zvíře nebo věc, nebo je to něco úplně jiného? Nějaká přezdívka? Probudí se v tobě z...


Literatura

Připomeňte si seriál Hra o trůny

Hra o truny-Mytologie 200V nakladatelství Jota vyšla kniha francouzského spisovatele Gwendala Fossoise s názvem Hra o trůny. Mytologie.

 

...

Divadlo

Nebezpečné hry irského tance

Lord perex1. listopadu jsme měli možnost zhlédnout další unikátní taneční show Lord of the Dance, tentokrát s názvem "Dangerous games". Představení proslulého Michaela Flatleyho opět nezklamalo.

...

Film

Vysvlečená zpověď Johany Rubínové

altŽila, byla jednou jedna Johana Rubínová, která se rozhodla, že si bude psát deník. Psala o sobě, přátelích, problémech, průšvizích, trapasech, šlápnutích vedle, pokusech, omylech a tak vůbec o bouřlivém životě náctiletých. Psala, psala a co osud nec...