Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Capoeira… už jste to slovíčko někdy slyšeli že? Ale co to jen mohlo být… hora v Asii? Mexický dezert? Nebo možná španělská vesnice…kdepak, samá voda. Capoeira je brazilské bojové umění. A kdo by vám o něm mohl říct více, než graduado Girafa, olomoucký trenér, který capoeirou žije tělem i duší?

Capoeira zatím patří mezi méně známá bojová umění. Jak bys ji jako trenér představil těm, kteří ji neznají?

Nejjednodušeji lze capoeiru definovat jako spojení bojového umění s prvky akrobacie, hudby a tance, kdy se používají převážně bojové techniky nohou, ale v posledních letech začíná obsahovat i techniky rukou.

Na druhou stranu spousta těch, kteří ji znají, tvrdí, že jde jen o taneček. Jak daleko jsou pravdě?

Hodně záleží na tom, jak to každý člověk bere. Tím, že je capoeira tak komplexní a skrývá v sobě jak boj, tak i tanec, akrobacii a hudbu a záleží na každém, co si v ní oblíbí, potom může u někoho mylně nastat dojem, že capoeira je hlavně tanec, ale jde hlavně o bojové umění! Principem capoeiry je však zvládnout alespoň na základní úrovni všechno. Samozřejmě ten, kterému se líbí na capoeiře právě tanec ji poté může prezentovat mylně jako tanec. V poslední době se však ve světě MMA a zápasů v kleci objevuje spousta capoeiristů a patří většinou k těm lepším!

Co je podle tebe na capoeiře to nejlepší? Co je ta věc, kvůli které věnuješ právě jí téměř veškerý svůj čas?

Dle mého názoru je na capoeiře nejlepší právě ten fakt, že je v ní obsaženo prakticky všechno a tím pádem, i když je člověk zraněný nebo nemá sílu či chuť zrovna trénovat boj či akrobacii, může se odreagovat a učit se písničky, či hrát na tradiční hudební nástroje.

Co považuješ v capoeiře za svůj největší úspěch?

Člověk by si asi řekl, že je to druhé místo na Mistrovství Evropy, ale není tomu tak. Za svůj největší úspěch považuji, že jsem v Olomouci vybudoval od „píky“ jeden z největších klubů v ČR, který ve svých řadách čítá asi 110 členů, převážně děti.  A jak se zpívá v jedné capoeiristické písni, děti jsou naše budoucnost a jsem rád, že jim mohu předat, co jsem se naučil, svým způsobem je i trochu vychovat a vštípit jim určitá pravidla a řád.

To určitě není jednoduché. Čeho bys chtěl v budoucnu dosáhnout?

Chtěl bych vybudovat kvalitní klub, kde by všichni chodili rádi, spolupracovali a dělali to, co mají a ne jen to co chtějí, aby byli dobří.

Capoeira má pevné kořeny v Brazílii. Je tam i dnes natolik populární?

Z vyprávění i z toho, co jsem na své jediné návštěvě Brazílie zažil a viděl, si myslím, že stále oblíbená je.  A říká se, že je tam druhým nejpopulárnějším sportem hned po fotbale.

Čím se podle tebe Capoeira nejvíce liší od ostatních bojových umění? Jednoduše něco, co jinde prostě nemají?

Určitě hudbou a zpěvem. Pokud vím, tak tohle v žádném jiném bojovém umění není.

Mimo hudbu je nedílnou součástí tanec, např. Samba nebo Maculele, že? Můžeš o nich našim čtenářům něco říct?

Samozřejmě můžu. Co se týká hudby, tak hlavním nástrojem capoeiry je strunný nástroj berimbau, který udává hlavní rytmus všem hrám – „soubojům“ ve dvojících. Dalším nástrojem je atabaque, neboli velký buben. Poté pandeiro, v ČR známé jako tamburína a agogo, které se dá nejjednodušeji popsat jako dvojitý plechový zvonek.

Samba neboli Samba de roda je trošičku odlišná od samby, kterou známe, a probíhá v kruhu, jako i všechny ostatní hry a tance v capoeiře. Obvykle tančí muž se ženou, ale je i samba, kdy „tančí“ muž s mužem a snaží se toho druhé podkopnout a dostat na zem. Maculele je bojový tanec s tyčemi, který se v Brazílii i na některých vystoupeních praktikuje s mačetami.

O čem se vůbec zpívá v capoeiristické hudbě?

To je různé, ale je to taková lidová tvořivost a ve slovech písní se předávají z generace na generaci různé příběhy, legendy a zkušenosti mistrů. Také se zpívá i o aktivitách v rodě (kruh, ve kterém se v capoeiře vše odehrává).

Je ještě něco, co by měl o capoeiře každý vědět?

Jediné, co mě ještě napadá je to, že v capoeiře se pořádají jak páskování, tak také závody. Ale jak to pořád říkám i svým studentům, pásek je od toho aby držel kalhoty a když ho hodí do rody, tak za ně nezahraje.  Nejdůležitější je dělat cokoliv, nejen capoeiru srdcem a protože nás to baví a naplňuje a ne pro vnější motivaci, která se časem třeba vytratí. Proto se zkusme řídit vždy tím, že “cesta je cíl”!

Na vystoupení klubu Vem Camará Capoeira Olomouc se můžete přijít podívat na festival Culturea, který proběhne 28. a 29. dubna na zámku ve Zlíně a nabídne svým návštěvníkům pořádný kulturní nášup v podobě nejrůznějších hudebních i uměleckých vystoupení, promítání nebo brazilského průvodu. Více se můžete dozvědět na www.culturea.cz nebo facebookové stránce festivalu na www.facebook.com/culturea.

A něco víc o bojovém umění capoeira zase najdete na www.olomouc.vemcamara.com a nebo tradičně na www.facebook.com/capoeiraolomouc.