Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Přinášíme vám rozhovor s Ladislavem Frejem, interpretem jedné z audioknih z edice Mistři slova vycházející díky Audiotéce a Bookmedia – Stříbrného lipana od Ladislava Tomečka. Čím ho tato audiokniha učarovala a jak to má s knihami?

Dobrý den, vítám vás u našeho rozhovoru. Jak se vám daří a jak užíváte jara?

Jaro si zatím s námi hraje a laškuje kdo s koho, svetr nebo tričko? Nicméně jsem vděčný za každý slunečný den, který můžu trávit na zahradě, i za každý deštivý, to sedím na verandě, povídám si se svými zvířaty, kníračkou Julčou a žakem Maryškou (a ta je ,jako každá ženská, strašně ukecaná, tak si před ní musím dávat pozor na jazyk), věnuju se drobným domácím pracem, třeba včera jsem vyrobil stoleček na letní terásku, atp...Jak zpívají Chinaski, tedy Čínské lyže " e tecera." S úsměvem na tváři sleduju, jak se mi všechno zelená, zvlášť moje bonsay - lipky, které hýčkám.

Tento rozhovor se týká audioknih a projektu Mistři slova. Myslíte si, že se lidé rádi vrací ke klasice? A jak to máte vy?

Jestli se lidé vrací ke klasice? Museli by se před tím od ní odvrátit. Tomu nevěřím. Spíš bych nechal na chuti a čtenářském vkusu výběr žánru na jenom každém. Obden procházím kolem Dobrovského a neopomenu se zastavit a zjišťovat, co je nového, vždy se špetkou vzrušení, objevím-li cos, co přitáhne můj čtenářský zájem v tom nejširším spektru, od klasiky po současnost, od Cervantese, Swifta, Newtona, po Hawkinga, Murakamiho,po fi- sci. (Já tomu tak říkám, omluvte mou pošetilost.)

Pojďme k dílu Stříbrný lipan, vybral jste si ji sám? Popište nám ji sám a prozraďte, čím vás toto dílo učarovalo?

Že jsem si vybral páně Tomečkova Stříbrného lipana, má počátek v klukovském věku, kdy jsem jej přečetl poprvé a zcela propadl příběhu krátkého, ale nadmíru vzrušujícího života ryby v nádherném živlu uprostřed panenské přírody. Mistrovsky podané prolnutí niterných pocitů, pudů ušlechtilé ryby, souznějící s vcítěním se čtenáře do děje a okamžitému propadnutí do „rybí duše“ mi přivodilo onen dodnes trvající, stále živý vztah. Horská říčka Zurčivý mi razí cestu, je plná vzpomínek horního toku a vede mě svým proudem," ploutev v ploutvi " spolu s Lipanem. (Kdo to kdy poznal, pochopí.)

Máte za sebou spousty audioknih, dokážete říct, která na vás udělala největší dojem? Nebo na jaké nahrávání vzpomínáte nejraději?

Z dříve načtených audioknih, spojených s „milostnými námluvami“ s autorem a jeho hrdinou, hrdiny, mám v paměti uloženu „Malou mořskou vílu“ Hanse Christiana Andersena, i Doylova „Psa baskervillského“, kterého se mnou absolvovala i oddaně mi ve studiu u nohou ležící Julča, zaujatá zcela příběhem ze svého rodu, Chrise Hadfielda „Astronautova průvodce životem na zemi“, které ještě připomenout a nezapomenout na jiné?

Jak to máte s knihami obecně?

Kniha byla mým přítelem od dětství. Uměl jsem číst dřív, než jsem šel do 1. třídy, naši mi kupovali Mateřídoušku. Ta mě zradila pouze jednou, a sice pod dojmem psaní měkkého " i ", nad nímž byla tečka - velký černý koláč s dodatkem, že : ..." Véna píše měkké i, nad ním tečky jako fůry. „, jsem do písanky při psaní "i" poctivě dělal TEČKY JAKO FŮRY. Cítil jsem se tou záplavou červeného inkoustu, škrtajícího mé pečlivé fůry, zrazen, podveden. Nevěř všemu, co píší noviny a časopisy jsem si aspoň, co poznání, odnesl do života.

Nezapomněl jsem dodnes na jednu z mých klukovských angín, léčených i Swiftovými Gulliverovými cestami, které mi přitom upadly do kyblíku - plivátka u postele a celá kniha byla pak do půli varhánkovaně uschlá, ale já ji přesto miloval. Co bych za to dal, mít tehdejší exemplář, kde je mu konec? (Měl krásné, tvrdé, modré desky.) Mám dnes dvě jiné.

A máte nějaký sen z hlediska audioknížek? Nějaké dílo, které byste moc chtěl namluvit?

Na prázdniny jsem jezdil do Lipan, které dnes nestojí, místo nich je atomová elektrárna Dukovany. Tam jsem poprvé vzal do ruky Cervantesova Quijota a četl a četl dlouho noci, do rána příhody důmyslného rytíře La Mancha. Kluk. Rytíř. Ty bych si nejspíš rád namlouval. Klasika? Vše sahá až do naší současnosti. Boj s větrnými mlýny i de facto fi - sci Gulliverových cest.

Nyní Vás už jen poprosím o vzkaz pro naše čtenáře.

Je dobré návraty do mládí spojovat se zralým věkem a připomínat si ony polozasuté, při oživení stejně jako tehdy vzrušivé, krásné okamžiky prožité nad četbou krásných knih.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj foto: Audiotéka