Dům kultury v Kroměříži představuje noviny Afriky pod jednou střechou
Banner

Dům kultury v Kroměříži představuje noviny Afriky pod jednou střechou

Miroslav karasek perexSběratel Miroslav Karásek vystavuje od 3. ledna do 15. února ve foyer Domu kultury v Kroměříži část svojí ojedinělé sbírky novin z celého světa. Po úspěšné prezentaci asijských periodik se tentokrát věnuje periodickému tisku na africkém kontinentu. Hodně titulů ještě dnes není k vidění na internetu, takže si na výstavě v Domě kultury můžeme udělat představu, jak přistupují ke grafickému zpracování novinových stran v afrických zemích.

 

Co všechno můžou vidět návštěvníci na vaší výstavě?
Pro letošní výstavu zahraničních novin z mé rozsáhlé kolekce jsem zvolil přehlídku tisku afrického kontinentu. Je tu zastoupeno na šedesát zemí a velkých ostrovů. Z jazyků návštěvník uvidí ryzí a neznámou berberštinu, jazyk Hausa, afrikánštinu, Zulu, arabštinu nebo amharštinu. Například ze Středoafrické republiky je vystaveno více výtisků, jeden z nich nese titul, který by u nás zněl dost nelibě, a sice Confident.

Jako tyto tiskoviny získáváte? Jaké jsou reakce a dotazy návštěvníků?
Při shromažďování afrických novin jsem měl mimořádné štěstí. Pomohli mi velvyslanci několika států, kteří projevili nečekaný zájem o nevšední sběratelský obor, a kromě zemí, jež zastupují, přispěli novinami z okolních zemí. Asi bych jinak velmi obtížně získal tisk Leshota, Konga, Eritrey, Burkiny Faso nebo Gambie. Do těchto a řady dalších turisté nezajíždějí, do Somálska se pošta nedoručuje, čímž jsem naznačil, že zbytek mi přivezli kamarádi cestovatelé rovněž s pochopením pro tvorbu sbírky. Potěšilo mě, že informaci o pořádání výstavy afrických novin v Domě kultury v Kroměříži přinesl web Velvyslanectví České republiky v Addis Abebě. Reakce návštěvníků byly na všech výstavách pozitivní, plné uznání a obdivu. A také je zajímá, co mi ještě chybí.

Miroslav karasek 1

Miroslav Karásek

Kolikátá je to vaše výstavy v Kroměříži a kolikátá celkově?
V Kroměříži jsem se se sbírkou pochlubil už pětkrát, jednou v Galerii města Holešova a jedenkrát v Krajské knihovně Fr. Bartoše ve Zlíně. Příprava výstavy je náročná, obvykle si všechno chystám sám, a stejné je to i s likvidací. Ale na co by mi celá ojedinělá kolekce byla, kdybych ji nepředstavil veřejnosti. Hodně titulů ještě dnes není k vidění na internetu, takže si na výstavě v Domě kultury můžeme udělat představu, jak přistupují ke grafickému zpracování novinových stran v afrických zemích.

Jak dlouho trvá tento váš koníček a co všechno obnáší vaše sbírka?
Sbírání zahraničních novin se věnuji už přibližně 27 roků. Za tu dobu jsem získal ze 193 zemí registrovaných OSN zástupce ze 189 států. Ale protože sbírka zahrnuje i noviny z nezávislých států s omezeným uznáním, závislých území s vysokým stupněm autonomie, svrchovaných nestátních subjektů (např. území, kde působí řád Maltézských rytířů), zaniklých států a velkých ostrovů, součet se k dnešnímu dni zastavuje na čísle 278. Věřím a vím, že ani to není číslo konečné. Stále se o to snažím. Celá sbírka je aktivní a vedle sběratelského hlediska má smysl dokumentačně – historický.

Miroslav karasek DKwww.dk-kromeriz.cz 

Kdy a kde budete vystavovat příště?
Zatím jsem nesměle programovému oddělení Domu kultury v Kroměříži naznačil, že by se pod jeho střechou mohly za rok shromáždit noviny z amerického kontinentu, Austrálie a Polynésie a nakonec Evropy, odkud mám rovněž překvapivé exponáty (Karelská republika nebo Podněsterská moldavská republika). Vzhledem k rozsahu sbírky a její výjimečnosti minimálně v Evropě si myslím, že kdyby se pro ni našel vhodný prostor a odpovídající instalace, mohla by se stát vděčným lákadlem pro vzdálenější turisty. Vzpomínám si, jak na výstavu v Muzeu Kroměřížska zavítali návštěvníci z Japonska a byli nadšeni, protože tam nalezli a četli svoje noviny. Ale to je jen moje neskromná představa.

Foto: archiv autora


 

Přihlášení



Soutěže

Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo

Rozhovor

Pale&coy a její městské lišky

PaleAndCoy perex.jpgPísničkářka Eliška Míkovcová, vystupující pod pseudonymem pale&coy, oslovila svou hudbou příznivce melancholické hudby, spojené s výraznými melodiemi a promyšlenými texty. Spolu s hudebníkem a moderátorem Radia 1 Zdeňkem Lichnovs...

Hledat

Videorecenze knih

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Čtěte také...

Brazilská capoeira v sobě skrývá boj, tanec, akrobacii i hudbu

capoeira 200Capoeira… už jste to slovíčko někdy slyšeli že? Ale co to jen mohlo být… hora v Asii? Mexický dezert? Nebo možná španělská vesnice…kdepak, samá voda. Capoeira je brazilské bojové umění. A kdo by vám o něm mohl říct více, než graduado Girafa, olo...


Literatura

Kuchařka z lesů a luk velmi mile překvapila

kucharka-z-lesu-a-luk 200V nakladatelství Esence na jaře vyšla nádherná Kuchařka z lesů a luk s podtitulem Dobroty s divokými bylinkami, bobulemi a houbami. Pojďte do ní s námi nahlédnout!

 

Divadlo

Městská strašidla: Cyklus tří minioper pro dětského diváka

mestska strasidla 200Městská strašidla jsou cyklem tří minioper v režii Lukáše Kopeckého, který je určený převážně dětským divákům. V humoristicky laděných libretech Martina Kyšperského se setkáváme se strašidly, která žijí v dopravních prostředc...

Film

Zelinář a nejen jeho televize

200filmO období normalizace, o dusném bezčasí 70. a 80. let minulého století, kdy lidé, pokud se hlasitě nestavěli proti režimu a spokojili se s málem v oblasti hmotné i duchovní, mohli vcelku pohodlně žít, pojednává kniha Pauliny Bren Zelinář a jeho televize. ...