Já rád hraju všude, ale všechna ta místa, kde vystupujeme, mají něco do sebe, říká bubeník Libor Školný

Já rád hraju všude, ale všechna ta místa, kde vystupujeme, mají něco do sebe, říká bubeník Libor Školný

Tisk

libor perexV otrokovické rockové kapele GAIA je její bubeník Libor Školný největším srandistou. Jeho smysl pro humor je pověstný a nakažlivý. Civilním povoláním je zlínský rodák svářeč - zámečník, ale k muzice má blízko už odmalička. Prošel několika skupinami, ale řadu let je členem kapely GAIA, kde se navíc uplatnil i jako zpěvák. "Buší" a zpívá nejen na koncertech, ale i na aktuálním albu Druhá múza, jehož slavnostní křest proběhne v otrokovické restauraci Dolly 27. září v 19 hodin...

Jak jsi dlouho v kapele GAIA? Už od prvopočátku? A už na začátku jsi kromě bicích nástrojů i zpíval?

V kapele GAIA jsem od začátku, to je asi od roku 1990. Ale ta dlouhá doba naší existence je trochu zavádějící, měli jsme totiž období, kdy jsme nehráli a občas se sešli na pivo jen jako kamarádi. Toto nehrající období mohlo trvat možná i deset let. Kromě bicích jsem trošku i zpíval, ale sólově asi jen tři písničky. Jedna z nich „Večery při svíčkách“ dokonce vyhrála hitparádu Rádia Zlín. Dál jsem jen tak pěvecky paběrkoval a většinu věcí zpíval náš tehdejší zpěvák Drahoš Kvasnička. Mně to vlastně ani nevadilo, moje neambicióznost a pohodlnost zvítězila nad tím ostatním a aspoň jsem se nemusel učit texty (smích). Ale dnes bych si rád ještě něco pěkného zazpíval, protože si myslím, že Vladan Vavruša má schopnost napsat pěkné a vkusné skladby. Navíc si říkám, že už taky nejsem nejmladší, tak ať ještě něco udělám.

Jaké byly tvoje hudební začátky? Kdy si s muzikou začal?

Hudbu jsem měl rád už odmalička a rodiče říkají, že jsem neuměl pořádně ani mluvit a jen jsem pořád opakoval: „Já budu Laufru“. Tím jsem myslel, že chci být zpěvákem jako Josef Laufer. Rád jsem si neustále zpíval a poslouchal muziku a asi ve čtrnácti letech jsem si koupil paličky na bicí a začal jsem doma při magnetofonu „bouchat“, nebo chcete-li bubnovat do polštářů a židlí. Na venkovní „hraní“ jsem měl sudy potažené igelitem, to byla moje taková provizorní souprava. Schovaní v lese, jako partyzáni, jsem tímto doprovázel kamaráda, který hrál na klasickou „španělku“.
Asi v šestnácti letech mi rodiče koupili starší bicí a už se to začalo rozjíždět. Na učilišti ZPS Gottwaldow jsme měli dvě kapely a asi nebylo bubeníků, tak jsem hrál v obou. Jedna byla vedená Standou Bartošíkem (současný houslista a zpěvák skupiny Fleret), kde jsme hráli výhradně vlastní věci, a druhá kapela pod vedením Milana Katolického hrála převzaté písničky. Potom jsem hrál nějakou dobu s panem Březinou a jeho syny Mirkem a Pavlem. Pavel to dotáhl až na současné angažmá v Olympicu, což je neuvěřitelné a klobouk dolů před jeho talentem a pílí.

libor foto1

Málem bych zapomněl – ještě předtím skoro celé dva roky hraní na vojně! To bylo nádherné období -vypadnout z kasáren, zahrát si a ještě u toho požívat alkoholické nápoje. Co se týče vyloženě rockové muziky na zábavách, tak jsem hrál s Fotonem (před tím Fontána) a Krakenem (projekt Miry „Koberce“ Koňárka). Potom následovala už jen GAIA, kterou jsem v době jejího „zimního spánku“, kdy jsme několik let nehráli, dvakrát opustil v krátkodobých projektech se skupinami Diemonion a Devět měsíců poté.

Jednu kapelu jsem si záměrně nechal až na konec mého výčtu, a to je kapela Hermes. To bylo někdy po mém příchodu z vojny a první muzikantské setkání s naším současným kapelníkem a kytaristou Vladanem Vavrušou. Už v Hermesu byl tím, kdo psal texty a skládal muziku. Byl to takový rock-metal a mělo to svoji kvalitu, ale před lidmi jsme nikdy nehráli. Zůstalo jen pár nahrávek a v této kapele jsem byl jen zpěvákem, na bubny jsem nehrál. Ne z důvodu, abych se soustředil jen na zpěv, ale byl tam prostě lepší bubeník Rosťa Koplík.

Jakou jsi měl rád hudbu jako kluk a co rád posloucháš dnes?

Jako kluk jsem poslouchal Beatles, Abbu, Uriah Heep, Nazareth, Iron Maiden, Deep Purple, AC/DC, Led Zeppelin, Kiss, Blondie a jiné. Záhy se na to začaly nabalovat art-rockové a progres-rockové kapely Rush, Pink Floyd, Yes, Marillion nebo Emerson, Lake, Palmer, Jethro Tull apod. Časem se pro mě stala největší láskou (kromě Beatles) kanadská skupina Rush. Dnes si pustím většinou jen ty art a progres rockové kapely, které jsem už jmenoval - Yes, Pink Floyd apod. Z naší české scény jsem měl vždycky nejradši Progres 2, ještě mám rád Futurum, Vladimíru Mišíka, Luboše Pospíšila, Bratry Ebeny, Vlastu Redla a harmonikářku Radůzu.

libor foto2

Co všechno jsi prožil s kapelou GAIA? Předpokládám, že tě to baví dodnes…

Když si tak promítám v hlavě i působení v jiných kapelách, tak musím říct, že jsem měl štěstí na lidi. Všude byla dobrá atmosféra a sranda. Sudičky asi nadělují lidem hudební nadání, dobrou povahu a smysl pro humor v jednom balíčku dohromady, prostě tři v jednom. Ale o naší kapele GAIA to platí dvojnásob. Tady jsem se sešel s opravdu povahově krásnými lidmi. To platí i o těch, co kapelou prošli v minulosti. U Báry je to ještě s bonusem, protože je nejen povahově krásná, ale i vizuálně krásná.

Zažili jsme několik nahrávání ve studiích, hodně zkoušek, které nebyly tak časté, ale za ty roky se to nahromadilo, stejně jako dost vystoupeních před lidmi. Na zkouškách zažíváme i srandu, vždycky se to něčím odlehčí a zasmějeme se.

Možná jediný problém máme s alkoholem (smích). I když máme rádi pivo nebo i nějakou tu štamprli, nemůžu se zbavit dojmu, že na rockovou kapelu jsme v jeho spotřebě velmi průměrní. Já jsem ochoten do toho jít víc naplno a ten průměr trochu zvýšit, ale záleží i na ostatních, jestli do toho půjdou (smích). Samozřejmě mě hraní baví, pro peníze to nedělám, protože hrát vlastní věci je z hlediska prodejnosti trošku nevděčné, ale tak to prostě je.

libor foto3

Současný repertoár je autorský, dá se říct, že ti Vladan píše na tělo?

Vladan zhruba ví, jaký mám hlasový rozsah, takže když má nějaký nápad, řekne: „To by ti mohlo sedět“. Ale důležitý je ten nápad. Pak se klidně domluvíme, že by to mohla zpívat Bára, pokud by mi to nesedělo, a Bára by to zazpívala pěkně.

Které písničky a vůbec styl ti vyhovují?

Je mi jedno, jestli je to rychlá nebo pomalá písnička, hlavně aby měla pěknou melodii. I když ty hezké melodie vyniknou asi lépe v pomalejších skladbách. Nějaké tvrdé věci už moc nemusím, asi stárnu.


Jak se ti zpívá se zpěvačkou Bárou? Těžko si asi lezete do zelí…

S Bárou se mi zpívá úžasně a doufám, že nám nějaké duety (klidně i milostné) Vladan napíše. Myslím, že když v kapele zpívají žena a muž, je to asi nejlepší varianta. S Bárou se máme rádi (teda doufám, že je to oboustranné). V legraci se špičkujeme. Bára třeba nádherně ve studiu nazpívá „LeukoCity“, nebo „Na vlnách“ a já jí na to řeknu: “Tobě to tak stačí? Ty jsi s tím spokojená? Tobě to netrhá uši? No dobře, jak myslíš“.

libor foto4

Kde se ti v poslední době obvykle nejlíp hraje? Máš oblíbená místa či prostory?

Já rád hraju všude. Ať je to hospoda Dolly, náměstí, klub, prostě všechna místa mají tak říkajíc „něco do sebe“.

Co tvoje další záliby či vášně kromě hudby?

Určitě to není posilovna ani zalévání libečku na zahrádce, anebo, že bych doma lepil Eiffelovku ze špejlí. No, moc toho nemám. Vždycky jsem se zajímal o hokej a fotbal, ale čím jsem starší, tím jsem vlažnější. Moje záliba je tak trošku zvláštní - zajímám se o české a částečně i slovenské herce, jejich osudy, povahy a životy. A to nejen o známé herce, ale i ty méně známé. A ještě se zajímám (možná je to případ pro psychiatra) o dabování. Dívám se v televizi na zahraniční filmy a poslouchám, který český herec toho zahraničního dabuje. Dřív jsem to měl v malíčku a většinu jsem jich znal. Ale v posledních letech se těch dabérů vyrojilo tolik, navíc závěrečné titulky někdy běží tak rychle, že prostě začínám ztrácet přehled… Také si rád na nějakém večírku zazpívám Moravanku nebo nějaké lidovky, ale to už zase souvisí s muzikou.

Jak jsi prožíval letošní léto a užíváš si kulturní rozvolnění?

Na dovolené jsme byli v Čechách a na žádném koncertu jsem letos ještě nebyl. Jediné kulturní rozvolnění si užívám na zahrádkách - u piva.

https://www.gaiaotrokovice.cz/home/


Foto Bára Havelková


 

Přihlášení



Román Všechny naše životy je skvělé čtení na léto. Je snazší žít životy druhých, než ten vlastní

Jako závan letního vánku, který nese chvíle pohody, přátelské atmosféry a příslibu blížících se prázdnin. Takový je román „Všechny naše životy“ od francouzské spisovatelky Sophie Astrabie. Pohladí vás po duši a zahřeje u srdce. Nemusíte nad ním hlouběji přemýšlet, stačí se jen nechat unášet jeho jemným kouzlem. Co si více přát, když si potřebujete prostě jen odpočinout a uvítáte společnost nenáročné a milé knihy.

Setkání s C. G. Jungem poskytlo nakladatelství Portál. Schůzka je to parádní!

Pokud patříte mezi příznivce C. G. Junga, nová knížka z nakladatelství Portál bude pro vás opravdovou lahůdkou, která vám rozzáří oči. Publikace přináší výběr z Jungovy tvorby i pozůstalosti, ale i vzpomínky jeho blízkých či dalších osob, které se s ním setkaly a spolupracovaly. Knížka je velmi pestrá a zajímavá, můžete se k ní opakovaně vracet. Já jsem neskutečně nadšená, protože patřím mezi velkou obdivovatelku Junga a takovou knihu jsem si nemohla nechat ujít.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Pop-rocková skupina GAIA vystoupí ve zlínské Šopě s plejádou hudebních hostů

gaia200Zlínská kapela GAIA má v poslední době jeden zajímavý koncert za druhým. Zatímco v Přerově zahrála v neúplné sestavě skladby v tzv. unplugged verzi, v Kroměříži to už bylo v plné sestavě, kde si i zahrál saxofonista Radek Fufal Bednařík a hostující zpěvačk...

Výchova štěněte – ideální příručka nejen pro nováčky!

Nakladatelství Kazda vydalo v únoru úžasnou praktickou příručku Výchovu štěněte od trenérky psů Kathariny Schlegl-Koflerové. Pokud si plánujete pořídit malé chlupaté štěstí nebo vás zajímají aktuální trendy ve výchově štěňátek, tato kniha je pro vás nutnost!

Čtěte také...

Dům na samotě Michaely Klevisové míří na obrazovky České televize

Klevisova200Jedna z nejprodávanějších spisovatelek současnosti Michaela Klevisová obdržela v roce 2012 za román Dům na samotě Cenu Jiřího Marka za nejlepší českou detektivku. A právě touto knihou se Česká televize nechala inspirovat a natočila stejnojmenný fil...


Literatura

Stoletý Sherlock Holmes a jeho nové případy
ImageJméno slavného detektiva Sherlocka Holmese je notoricky známé. Čtenáři se rádi vracejí k jeho případům, filmaři točí nová a nová zpracování těch nejzajímavějších. A k tomu všemu přibyla knížka Ru...

Divadlo

Rok 2084? Vše pod kontrolou, i sex

DRPWinstona Smitha byste na ulici snadno přehlédli. Jak by taky ne, když je to jenom obyčejný pracovník na ministerstvu, co si svědomitě plní své povinnosti. Prostě normální nezajímavý muž, řekli byste si, ale neměli byste pravdu. Winston totiž žije v roce 2084 a je...

Film

Marie Královna Skotská: Tohle království je pro dvě královny malé

Stuartovna perexMarie Stuartovna se stala nejmladší královnou vůbec, když byla korunována šest dní po narození, poté co její otec zemřel. Jako šestiletá byla zaslíbena králi Francie, a poté se i se svým skotským doprovodem přestěhovala do Francie. Ovš...