Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Lucie Hrochová je herečka, dabérka a spisovatelka s vášní pro pohyb a environmentální smýšlení. V novém projektu Knihy budoucnosti se snaží vytvořit nový koncept, který eliminuje zátěžovou knižní nadprodukci a přesto neošidí čtenáře o zážitek z příběhů.

 Máte docela široké rozpětí, věnujete se herectví, psaní i dabingu, ale navštěvujete i školy. Co je vaším motorem, co byste chtěla světu předat?

V posledních letech se zaměřuji na to, aby moje autorská tvorba odrážela současná palčivá témata, protože věřím v umění, které společnost nejen reflektuje, ale nabízí také nějakou vizi, jak by nám na tomhle světě mohlo být společně lépe. Poslední dobou mě baví čtenáře, posluchače nebo diváky posilovat. Když se tohle povede, když například diváci odchází z představení rozzáření a odhodlaní, tak to mě motivuje v tvorbě pokračovat.

Kolik knih jste již napsala a o čem jsou?

Se psaním jsem začala velmi brzy, své první knihy Přátelství z nebes a Poznání z nebes jsem napsala a publikovala jako náctiletá. Šlo o fantasy příběh o andělech. Po letech jsem se ke psaní vrátila s románem Rozplétání, ve kterém jsem vytvořila svět, kde se vše děje doslova. Byla to tedy kniha plná oživlých metafor a jazykových hříček, ve které se ovšem ukrýval příběh o ranné dospělosti, kdy se hrdinka snaží nechat za sebou bolesti dětství a sebevědomě tvořit svůj vlastní život. Poslední knihou je Patronka dušeplných věcí, ve které se tentokrát obracím především na dětské čtenáře.

O čem je nová kniha Patronka dušeplných věcí?

Patronka neboli ochránkyně Nora se od počátku věků stará o věci, které mají duši. To jsou například předměty, které někdo s radostí vytvořil, nebo o které se jejich majitel dobře staral nebo které zažily nějaké dobrodružství. Poslední dobou je však věcí s duší i bez duše na světě příliš mnoho a Patronka se o ně již nezvládá starat sama. A bez lidské pozornosti a péče duše z věcí pomalu vyprchávají. Patronka přichází na to, že potřebuje pro ochranu věcí nadchnout také lidi. A to vůbec není lehký úkol, protože člověk, to je takový zvláštní tvor...

V čem je projekt speciální?

Jelikož příběh pojednává o přemíře věcí, rozhodla jsem se být důsledná a nevypouštět do tohoto světa přemíru výtisků. Je to zatím takové tabu, ale autoři či nakladatelé často počty výtisků správně neodhadnou, což pak vede k tomu, že se třetina výtisků zlikviduje, aniž by se vůbec kdy dostala do rukou čtenářů. Proto jsem s přítelem Lubošem Tomsou založila platformu Knihy budoucnosti, kde nabízíme udržitelnější alternativu k šíření příběhů současných autorů. Na webu knihybudoucnosti.cz je příběh momentálně k dispozici v podobě audioknihy, která je ze své podstaty téměř bezodpadová a bezemisní. Ve druhé fázi vydáme malý počet výtisků, který nebude k zakoupení, nýbrž pouze k zapůjčení. Mapa zájemcům ukáže, kde přibližně se právě nacházejí jednotlivé výtisky, umožní čtenářům se vzájemně propojit a knihu si předat. Těším se na to, že každý jednotlivý výtisk bude žít svůj vlastní život na cestě od čtenáře ke čtenáři a nabídne dětem i dospělým aktivity, které lze při předání výtisků podniknout. Na závěr přistoupíme ještě ke třetí fázi, kdy naši platformu nabídneme i dalším autorům, kteří by rádi svůj příběh šířili udržitelně. V tomto projektu se zaobíráme i udržitelností tvorby, kdy autor a celý knižní tým potřebuje nějaké základní zabezpečení, díky kterému může tvořit. V současné době obrovská část tržby v knižním průmyslu připadne obchodníkům, velkoobchodníkům, distributorům a vydavatelům. Tomu se náš projekt záměrně vyhýbá, o to víc ale potřebuje podporu v podobě pozitivní šuškandy od čtenářstva a posluchačstva.

Myslíte, že tudy vede cesta k motivaci lidí k environmentálně zodpovědnějšímu chování?

Ačkoliv si myslím, že mnohem důležitější je proměna systému, který lidi všemi prostředky doslova tlačí k environmentální nezodpovědnosti, tak stále věřím ve vliv každého jednotlivce. Existuje celá škála pozitivních návyků, které můžeme vetkat do našeho všedního života a ulehčit tak sami sobě i naší planetě. Skvělá zpráva je, že mnohé tyto návyky jsou zábavné. Věřím, že sdílení knih je právě ta zábavná aktivita, která nám může přinést obohacující rozhovory o společně čteném díle nebo prohloubit přátelství.

Jaké máte vlastní tipy a návyky k životu s menší ekologickou stopou?

Již několik let nedávám a nepřijímám dárky, čímž přicházím o předvánoční shon a také o starosti, co s věcmi, které již mám nebo které bych si bývala ráda vybrala sama. Moji blízcí mi tedy nyní darují respekt a toho si vážím ze všeho nejvíce.

Doma se snažím neplýtvat potravinami. Když něco zbyde z oběda, přimíchám k tomu něco dalšího nebo to s něčím zapeču a putuje to na večeři. Můj přítel si libuje, že je každé jídlo originál, a pak marně prosí, ať některý recept zopakuji. Bohužel, tyto mišmaše se replikují těžko.
Dále se s přítelem snažíme objednávat si v restauraci jen jedno jídlo nebo hlavní chod a polévku, abychom pak každý třetinu porce nevyhodili. Takhle sníme porci do poslední brambory, většinou jsme sytí a ještě ušetříme.

Stejně tak jako moje knižní postava se snažím pro každou věc najít správné místo: swapuji, přepoužívám obalové materiály, odkládám nákupy nových věcí a užívám si to, co už mám.

Co byste ráda uskutečnila v budoucnu?

Kromě toho, že teď napnu sílu do uskutečnění všech tří fází Knihy budoucnosti, tak mám v hlavě námět na fantazijní příběh ze světa stromů. Moc se těším, až se do něj ponořím. Zatím jsem ve fázi rešerší.

Co vás baví ve volném čase?

Miluju pletení. Při něm vzniká opravdu intenzivní a láskyplný vztah s kouskem oblečení, který očko po očku vyrábím. No a pak si užívám procházky, ideálně v přírodě, ale baví mě i stará sídliště a jakékoliv neprobádané kouty měst i vesnic. Nepotřebuji do zahraničí ani do turistických rezortů, abych byla nadšená z nových vjemů. Stačí mi potkat na ulici kočku, vzrostlý pokroucený strom nebo zajímavou předzahrádku. A pokud se k nám někdo stavíte na návštěvu, je velmi pravděpodobné, že vám připravím bábovku, ty mě totiž taky nesmírně baví.

Lucie Hrochová

Autorka, herečka, dabérka a spisovatelka na volné noze, absolventka Ateliéru fyzického divadla na JAMU (2019).

Spolupracuje s uměleckými soubory bazmek entertainment, divadlo DIP, Mikro-teatro a PROART Company. V minulosti hostovala
v divadlech BuranTeatr, v Janáčkově divadle a v Divadle Feste. 

Je autorkou knih Rozplétání (2021), Poznání z nebes (2011)
a Přátelství z nebes (2009), lektorka zážitkového tvůrčího psaní, propagátorka zodpovědného vztahu k životnímu prostředí
a nadšená chodkyně snažící se pěšky obejít Českou republiku.

Fotografie: Terezie Fojtová