Veronika Boráková alias NIKA: Zpěv je pro mě přirozený vyjadřovací nástroj

NIKA - foto Petra Hájská Jako herečka hraje v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Působí také jako písničkářka a věnuje se autorské tvorbě. Vydala dvě alba. A ve zpěvu se Veronika Boráková alias NIKA našla a jak sama přiznává: „Můžu v něm říct věci, na které bych si v běžném mluveném slově třeba netroufla.“

Od malička jste poslouchala různou hudbu. Ve čtyřech letech jste začala hrát na klavír a první skladbu jste složila již v šesti letech. Pamatujete si, o čem byla? A co vás ještě bavilo?

Ano, moje první skladbička (skladba se tomu říct nedá) byla taková najazzlá klavírní miniatura – jmenovala se „Hádavé vrány“. Pamatuju si, že se všem mým blízkým líbila, a to byl asi takový průlomový moment, kdy jsem se rozhodla kompozici věnovat intenzivněji. Od útlého věku jsem prakticky neměla volný čas a spíše jsem se po škole aktivně věnovala kroužkům v ZUŠ, jako klavír, sólový zpěv, tanec, pak i ta skladba…ale nevadilo mi to – přesně tak jsem to chtěla. Ačkoliv zpětně se na to dívám trošku jinak a mám pocit, že jsem se tak sama připravila o dětství… ale mělo to svůj smysl a jsem ráda, že mne rodina podporovala.

Pocházíte z Ostravy, kde jste v roce 2023 ukončila studia na Janáčkově konzervatoři v oboru skladba. Proč jste si vybrala tento obor, nelákalo vás studovat zpěv nebo hru na klavír či herectví?

Rozhodovala jsem se mezi kompozicí, zpěvem a klavírem – nakonec vyhrála ta skladba, protože jsem měla pocit, že to bude nejvíc kreativní obor z těchto tří. A to rozhodně byl, ačkoliv sebou nesl spoustu škatulek a směrů, které mi zas až tak blízké nebyly. Nicméně jsem vděčná za tuto volbu – jako hudebnici mne určitě nesmírně posunul (víc, než by mne posunuly zbylé dva). A herectví? To mne v té době ani nenapadlo…

Foto: Olga Staňková

V roce 2023 jste debutovala v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě v muzikálu Interview. Pak přišel muzikál Elisabeth. V roce 2025 drama Agatha volá S.O.S. A letos muzikál Tak se nám stalo. Jak se cítíte na scéně?

Můj příchod do divadla byl velmi nečekaný a rychlý. Herectví jsem se nikdy předtím nevěnovala a najednou jsem měla před sebou možnost hlavní role v komorním muzikálu. Bylo to nesmírně náročné období, ale měla jsem kolem sebe úžasnou skupinu lidí, kteří mne podrželi nad vodou. Elisabeth byla další výzva, jelikož už nešlo o komorní scénu, ale obrovskou inscenaci, takže to byla zase zcela jiná zkušenost. Po muzikálech přišla nabídka na činohru, kde jsem tedy přišla o svou „hudební berličku“ z muzikálů, a stálo to čistě na herectví, což byl další krok do neznáma. Ale klepu, že jsem zatím opravdu měla velké štěstí na kolegy a všechny mé dosavadní inscenace mi dělají obrovskou radost. Jsem za ty možnosti moc vděčná a divadlo mne baví – obzvláště v kombinaci s tím, že se vedle toho můžu věnovat také vlastní tvorbě.

Působíte také jako písničkářka. Texty písní si píšete a zpíváte v angličtině. Proč právě anglicky? Napsala jste si také něco i česky?

Anglické texty ke mně už téměř 10 let přichází naprosto spontánně a přirozeně – nešlo o žádné prvoplánové rozhodnutí. Čeština je krásná řeč a mám ji ráda, třeba v literatuře, poezii. Ale v písňových textech se mi s angličtinou pracuje mnohem lépe – je jemnější, slova se jednodušeji rozdělují pro podvokály… nicméně jsem českým textům otevřená, jen nechci tlačit na pilu.

V roce 2022 jste vydala své debutové album Flesh & Soul, které vám vyneslo ostravskou uměleckou Cenu Jantar. A vaše druhé album Elsewhere (2025) bylo nominováno na Cenu Anděl a opět na Cenu Jantar. Také jste vítězkou v kategorii junior v soutěži JazzFruit. Co to pro vás znamená? Je to radost a velký závazek zároveň?

Ocenění v jakékoliv podobě (ať už jde o sošky, nebo psanou zpětnou vazbu od fanouška) je vždycky radost a čest. Přijímám je s tou největší vděčností – protože to znamená, že někdo vaší tvorbě opravdu věnoval čas a pozornost. A dotkla se ho na duševní úrovni – co je víc? Zároveň se ale snažím na cenách vědomě nelpět – přece jen o tom tvorba není. A není to pro umělce zdravý stav mysli, vytvářet produkt, hlavně aby získal ocenění.

Vystupovala jste na prestižních festivalech jako Colours of Ostrava, Prague Sounds, Smetanova Litomyšl. Také v zahraničí např. v pařížském jazzovém klubu Paris-Prague. Jste zpěvačkou kapely Stratopilot. Co vás baví na zpěvu?

Zpěv je pro mě přirozený vyjadřovací nástroj. Můžu v něm říct věci, na které bych si v běžném mluveném slově třeba netroufla, a hezky s vervou.

Foto: Martin Straka

Hrajete v divadle, skládáte, píšete texty písní, zpíváte. Je vám z toho něco bližší nebo v každém je kus vás samotné? A jedno bez druhého nemůže být, protože je to propletené?

Líbí se mi ta rozmanitost. Určitě se moje dušička prosazuje nejvíce v autořinách. V divadle je to o emocích daného charakteru – ve kterých se samozřejmě také může člověk najít. Ale je to jiné. A to mne na tom baví nejvíc.

Čím je pro vás hudba? Co na ní stále fascinuje? Co ráda posloucháte v soukromí?

Je to klišé – ale já si opravdu nevybavuji den, kdy bych se hudbě nevěnovala. Začínala jsem jako úplné prtě, které ale už tehdy dobře vědělo, že tohle je její směr. To je velký dar.

V soukromí se snažím poslouchat úplně všechno, ale nejčastěji se vracím k umělcům, jako třeba Esperanza Spalding, Jacob Collier, Erykah Badu, Dan Bárta (hlavně s Illustratosphere!), Vltava… ale někdy mám ráda i prvoplánový pop, třeba Arianu Grande! Miluju klasiku, hlavně Chopina. Zbožňuju tvorbu Chicka Corey. Je to prostě velký mišmaš a tak to, myslím, má být… ve všem se dá najít něco „svého“.

Foto: Adam Živnůstka

O sobě přiznáváte, že máte ráda aromaterapii. A sama vyrábíte přírodní sójové svíčky. Co vás k tomu přivedlo? A jak ráda trávíte volný čas?

Mám v oblibě všechny tyto ezo-krásy a věřím, že aromaterapie je tichý pomocník, kterého by si měli začít všímat všichni. Obzvláště třeba ve formě vykuřovadel (bílá šalvěj, palo santo), nebo esenciálních olejů (vyrábím vedle svíček také krystalové aroma rollery – všechno v souvislosti s mou druhou deskou). V dnešní hektické době je fajn mít tyhle pomocníky po ruce, pomáhají mi vrátit se zpátky ke kořenům.

Info na: www.nikasongwriter.com