Petr Jedinák a jeho Hidden Pleasures: „A je to fakt vono jo?“

Úterý, 14 Listopad 2017 19:38 Marek Blažíček

hidden perex Petr Jedinák si říká dekadentní fotograf. Z tak znásilněného slova jako „dekadence“ se člověku otevře kudla v kapse. Když se ještě k tomu dozvíte, že tenhle „dekadent“ fotí dámská přirození… Řekli byste, že je na tuctovost zaděláno. Jenže ono to tak jednoduché není…

Jedno celoživotní téma – dámské přirození

Fotil pro Reflex a jiná média. „Cvaknul“ mnoho významných lidí. Pak si řekl, že půjde na volnou nohu, že se naplno začne věnovat svému celoživotnímu tématu: dámskému přirození. Za zmínku stojí například projekt Orgasmické portréty, kdy ženy zaznamenával v okamžiku orgasmu. Činil tak starou metodou zvanou ambrotypie.

Fetiš nezpochybnitelné autentické krásy

„Mokrý kolodiový proces, pro který je specifické, že vzniká jeden jediný a v podstatě nereprodukovatelný originál a nic jiného, je natolik jiný, že jaksi sám generuje v mé mysli náměty fotografií…Fotím mimořádný okamžik ženského orgasmu jedinečným způsobem, kdy sklo s citlivou vrstvou a obrazem je stejné v momentě focení i okamžiku prezentace ve výstavní síni, například. Vlastně vytvářím fetiš nezpochybnitelné autentické krásy,“ napsal tehdy o své výstavě.

Odjinud?
Nyní to vzal Petr Jedinák odjinud. Tedy… Jak se to vezme. Objektem jeho fotografií je opět ženský genitál. Tentokrát však takový, který sex nedovoluje. Petr Jedinák tu navázal na spolupráci s tetovacím a piercingovým studiem Hell.cz. Objektem jsou dámská přirození upravená (uzavřená) rukama piercera. Musí se nechat, že fotograf chce nechat nahlédnout předmět svého zájmu ze všech možných „úhlů“.

Estetická rovina
Nad tím, co Petr Jedinák fotí se můžete bouřit, ale musí se nechat, že fotit umí. A estetická rovina ve fotografiích naštěstí vítězí i tady. Fotky působí spíše jako kresby, jako krásné kresby. Ano, díla jsou prostě krásná, estetická. Tak estetická, že člověk zapomene na obsah. A i v něm pro mě tentokrát Jedinák šel dál.

„A je to fakt vono, jo?“
Můžete to brát jako důkaz výše napsaného, nebo mého zhoršujícího se zraku: Na výstavu jsem vyrazil s kamarádem, to má člověk větší tendenci komentovat své dojmy nahlas. Ze mě takhle při pohledu na první fotografii vypadlo: „A je to fakt vono, jo?“

Petr Jedinák: Hidden Pleasures
23. říjen–23. listopad 2017
Paralelní Polis na Praze 7, Dělnická 43 v prostoru nad schody