Petr Jedinák si říká dekadentní fotograf. Z tak znásilněného slova jako „dekadence“ se člověku otevře kudla v kapse. Když se ještě k tomu dozvíte, že tenhle „dekadent“ fotí dámská přirození… Řekli byste, že je na tuctovost zaděláno. Jenže ono to tak jednoduché není…
Jedno celoživotní téma – dámské přirození
Fotil pro Reflex a jiná média. „Cvaknul“ mnoho významných lidí. Pak si řekl, že půjde na volnou nohu, že se naplno začne věnovat svému celoživotnímu tématu: dámskému přirození. Za zmínku stojí například projekt Orgasmické portréty, kdy ženy zaznamenával v okamžiku orgasmu. Činil tak starou metodou zvanou ambrotypie.
Fetiš nezpochybnitelné autentické krásy
„Mokrý kolodiový proces, pro který je specifické, že vzniká jeden jediný a v podstatě nereprodukovatelný originál a nic jiného, je natolik jiný, že jaksi sám generuje v mé mysli náměty fotografií…Fotím mimořádný okamžik ženského orgasmu jedinečným způsobem, kdy sklo s citlivou vrstvou a obrazem je stejné v momentě focení i okamžiku prezentace ve výstavní síni, například. Vlastně vytvářím fetiš nezpochybnitelné autentické krásy,“ napsal tehdy o své výstavě.
Odjinud?
Nyní to vzal Petr Jedinák odjinud. Tedy… Jak se to vezme. Objektem jeho fotografií je opět ženský genitál. Tentokrát však takový, který sex nedovoluje. Petr Jedinák tu navázal na spolupráci s tetovacím a piercingovým studiem Hell.cz. Objektem jsou dámská přirození upravená (uzavřená) rukama piercera. Musí se nechat, že fotograf chce nechat nahlédnout předmět svého zájmu ze všech možných „úhlů“.
Estetická rovina
Nad tím, co Petr Jedinák fotí se můžete bouřit, ale musí se nechat, že fotit umí. A estetická rovina ve fotografiích naštěstí vítězí i tady. Fotky působí spíše jako kresby, jako krásné kresby. Ano, díla jsou prostě krásná, estetická. Tak estetická, že člověk zapomene na obsah. A i v něm pro mě tentokrát Jedinák šel dál.
„A je to fakt vono, jo?“
Můžete to brát jako důkaz výše napsaného, nebo mého zhoršujícího se zraku: Na výstavu jsem vyrazil s kamarádem, to má člověk větší tendenci komentovat své dojmy nahlas. Ze mě takhle při pohledu na první fotografii vypadlo: „A je to fakt vono, jo?“
Petr Jedinák: Hidden Pleasures
23. říjen–23. listopad 2017
Paralelní Polis na Praze 7, Dělnická 43 v prostoru nad schody
23. říjen–23. listopad 2017
Paralelní Polis na Praze 7, Dělnická 43 v prostoru nad schody
| < Předchozí | Další > |
|---|
Ellaboration je název nového alba zpěvačky Dashy a smyčcového Epoque Quartetu, který vydali u Supraphonu před koncem minulého roku. Jeho základ tvoří písně z repertoáru americké jazzové zpěvačky Elly Fitzgerald, které protagonisté rozvedli, tedy elaborova...
Kurátor výstavy Ladislav Kesner připravil v pražské galerii Rudolfinu výstavu Tváře. Prostřednictvím sedmnácti experimentálních filmů a děl videoartu z posledních čtyřiceti let zkoumá tvář jako obrazové médium, kdy sama t...
Pražský hrad se mění. Správa Pražského hradu se očividně snaží, aby výstavy na Hradě představovaly ty nejlepší autory a aby otevíraly budoucím návštěvníkům i divákům dveře i prostory Hradu.
Není nad to, když se ocitnete na české hře ze současnosti, která měla premiéru docela nedávno a když se vám inscenace líbí. To se mně podařilo před několika dny na velké scéně v Moravském divadle Olomouc. Hra se jmenuje „Konečně ...
