Milovníci Járy Cimrmana zbystřete! Nakladatelství Prostor vydalo životopisnou knihu o známém a oblíbeném herci Petru Bruknerovi. Kniha je formou rozhovoru, který vede novinář Vladimír Kroc a nechybí spousta fotografií – také z umělcovy tvorby.
Kdo je Petr Brukner?
Není to ten, co neumí ve Slavnostech sněženek jezdit na kole, ale kance ve škole složí? A není taky Jáchymem, který hodí údaje Františka Koudelky do stroje? Petra Bruknera (1943) zkrátka znáte nejen z filmů dua Smoljak a Svěrák i z Divadla Járy Cimrmana, kde jako neherec úspěšně hraje již desítky let. Především je to ale písecký rodák, jenž naplňuje svůj život rozličnými zájmy, vedle těch sportovních, jako je tenis, cyklistika či golf, k nim dále patří poslech jazzové hudby, kouření dýmek, fotografování či vytváření „fóráží“. A snad u tohoto všetečného muže usazeného s rodinou v Brandýse nad Labem ještě stojí za zmínku, že je též desítky let ženatý, přičemž nikdy nebyl ani v nejmenším rozvedený. Tento krásný výsledek rozhodně nijak nekalí skutečnost, že s právničkou, jíž jeho manželka je, by se rozváděl pouze sebevrah…
Knižní rozhovor s všestranným umělcem vede novinář a rozhlasový moderátor Vladimír Kroc, autor úspěšného rozhlasového seriálu Zvuková kronika Divadla Járy Cimrmana.
O Petru Bruknerovi v kostce
Petr Brukner (*1943), osobitý herec a všestranný umělec, působí v Divadle Járy Cimrmana od roku 1967, začínal zde jako oponář a kulisák. Přes roli studenta cimrmanologie v semináři hry Hospoda Na Mýtince se vypracoval v kmenového herce souboru. Pro jeho herectví je typický komicky nesmělý, naivní projev podpořený vysoko položeným hlasem. Režisér Jaroslav Papoušek označil Petra Bruknera za „největšího českého žijícího naivního herce“. Od sedmdesátých let se Petr Brukner objevoval ve filmu, nejprve ve snímcích z pera dvojice Smoljak–Svěrák, později i v jiných. Jeho svérázné herectví využil Zdeněk Svěrák též v několika televizních skečích. Celoživotní vášní Petra Bruknera je fotografování, kterému se věnuje od dětství, mj. vlastní rozsáhlý archiv snímků ze zákulisí Divadla Járy Cimrmana a sbírku starých fotoaparátů. Vytváří rovněž tzv. „fóráže“, vtipné koláže vytvořené z obrazů starých mistrů.
O autorovi
Vladimír Kroc (*1966) je novinář a rozhlasový moderátor. Vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pracuje v Českém rozhlase, spolupracuje s Českou televizí, TV3 a Z1. Je spoluautorem mnoha knih o známých muzikantech, připravoval také cestopisné pořady Postřehy odjinud a napsal knihu rozhovorů s Eliškou Krausovou Letenka do Neznáma.
Hodnocení knihy
Kniha je skvost. Je plná fotografií, černobílých i barevných, ze života herce, ale také jeho vlastních fotografií úchvatných foráží. Dozvíte se ledacos o jeho dětství, knížka je plná vzpomínek na osobní život i práci, úsměvných historek, hudby, snů, dýmek a umělecké tvorby. Rozhodně se máte na co těšit!
Název: Petr Brukner: Jen tak jsem šel kolem
Autor: Vladimír Kroc
Žánr: rozhovor, životopis
Počet stran: 288
Nakladatelství: Prostor
Rok vydání: 2021
Hodnocení: 95 %
http://www.eprostor.com/cz/katalog-titulu/petr-brukner.aspx
| < Předchozí | Další > |
|---|
Adélka Jonášová je skvělá holka a složila písničku pro mého hyperaktivního psa Jonáše. Má novou desku a pěje ve třech s mámou Pavlínou Jíšovou a partnerem Reném Součkem, autorem frýdecko-místecké hymny Fajne-Mjesto.
Přírodní amfiteátr Loket nad Ohří se už od páteční noci na sobotu 26. července připravoval na hudební smršť, kterou plánovala způsobit kapela Kryštof. Již páteční večer byl vybalen stany kryštofkempských nadšenců, kteří se rozhodli využít možnosti nocov...
Druhý díl s oblíbenou dvojicí Lucií Henebellovou a Franckem Sharkem vás opět zavede do Paříže, do doby odehrávající se rok po vyřešení prvního případu. Kniha je ale určena i pro ty, pro které je Smrtící DNA autorovou prvotinou.
Juraj Jánošík je pro někoho národním hrdinou, který bohatým bral a chudým dával, někdo ho považuje pouze za zbojníka, který loupil, aby se sám obohatil. V brněnském divadle Radost můžete zhlédnout h...
Už dříve čeští filmaři, inspirováni skutečnými událostmi, učinili protagonistou svých filmů zločince (připomenu aspoň Sametové vrahy a Kajínka), a přitom se zjevně pokoušeli čerpat z poetiky amerických thrillerů. Takže leckdy převáží výrazová expresivi...