V jedinečném prostředí galerie Vrtbovské zahrady v historickém jádru Prahy na počátku července proběhla komorní Vernisáž obrazů výtvarnice Pavlíny Gardianové, která pojmenovala svou kolekci velmi výstižně – Dotyk nekonečna. Už samotný název napovídá, že nejde jen o vizuální zážitek, ale o hluboké setkání s něhou, tichem a duchovním přesahem. Propojením kouzelného prostředí se stejně naladěnou, romantickou tvorbou vzniká dokonalý soulad.
„Něžná surrealistka“, tak bývá označována Pavlína Gardianová, zrcadlí ve svých dílech svoji duši. Její cesta k umění byla pestrá a vrstevnatá, od studia sklářství v Jablonci nad Nisou, přes umělecko-řemeslnou školu v Praze, až po teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde získala magisterský titul. Tato kombinace řemeslné zručnosti a duchovního hledání se zrcadlí v každém jejím obraze.
„Celý život se pokouším dostat hlouběji pod povrch, do nitra sebe samé. Hledám rovnováhu a harmonii. K vyjádření svých pocitů používám barvy. Doteky, jimiž se vyjadřuji, vtiskávají a zanechávají myšlenky a odkazy v mé tvorbě. Nevnucuji názory, křik barev, ani dokonalost. Vnímám obrazy jako vyjadřovací prostředek. Jde mi o pocit nalezení i navození klidu, souznění, něhy a smíření,“ vysvětluje Pavlína Gardianová, jak přistupuje ke své tvorbě, kterou zásadně ovlivnilo setkání s akademickým malířem Vladimírem Komárkem, který o ní kdysi řekl: „Tvoří komorně, nechce oslňovat, ale chce mluvit k člověku. V každém případě však některé z nás oslní a rozhodně patří k hodnotám našeho výtvarného umění.“
Dotyk nekonečna vyvolává tichou komunikaci mezi malířkou a pozorovatelem díla
Pavlína Gardianová dnes patří mezi respektované osobnosti české výtvarné scény. Její obrazy nejsou pouhým vizuálním zážitkem – vnášejí klidný dialog mezi autorkou a divákem, který často zasahuje hluboko pod povrch vnímání. Jsou součástí četných soukromých sbírek nejen v České republice, ale i v zahraničí. Ve svém rodném domě ve Staré Pace založila již před lety galerii, kde se prolínají dějiny, umění a osobní příběh v citlivě vyvážené harmonii. Její srdce i umělecká tvorba zůstávají pevně spojeny s krajinou jejího dětství – s místem, kde se zrodil její „dotyk nekonečna“.
Barokní zahrada italského typu, navržená pražským rodákem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, byla vytvořena na přání Jana Josefa hraběte z Vrtby, nejvyššího purkrabího Pražského hradu. Na jejím vzniku se podíleli i významní umělci: sochař Matyáš Bernard Braun a malíř Václav Vavřinec Reiner. Tento architektonický skvost je přístupný z Karmelitské ulice na Malé Straně a patří k nejcennějším zahradním dílům českého baroka.
Výstava potrvá do konce měsíce července, otevřeno je denně od 10 do 19 hodin.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Mladou herečku Marii Doležalovou hodně proslavila role Saši v sitcomu televize Nova Comeback. Jak na něj vzpomíná? Kromě televizních rolí a moderování hraje také v divadle a skupině Olat...
Národní galerie v Praze (Sbírka moderního a současného umění) ve spolupráci s Museem Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových připravilo výjimečnou výstavu děl Františka Kupky „Cesta k Amorfě. Kupkovy salony 1899-1913“<...
Představení Fifty Dejvického divadla bylo vrcholem čtvrtého dne zlínského divadelního festivalu Setkání Stretnutie, jehož cílem je upozornit na aktivní vztahy českých a slovenských divadel a divadelníků a ukázat výsledky jejich spolupráce.
Národní filmový archiv (dále NFA), jemuž lze zazlívat jedině to, že dosud nenakutal dějiny národní kinematografie, což se pravidelně děje nejen u našich sousedů (a na Slovensku už v druhém rozšířeném pojednání), vedle přehledných katalogů filmové tvorby...