Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Stefano della Bella – jméno, které řekne mnohé: známý italský grafik, jeden z nejlepších umělců své generace, je až do 13. srpna zastoupen několika svými významnými díly v Grafickém kabinetu Schwarzenberského paláce. A že se jedná o neordinární podívanou, snad ani není třeba dodávat. Nemusíte být zrovna oborníkem přes tento žánr výtvarného umění, abyste della Bellův smysl pro detail ocenili. Grafiky jsou specifické perfektním propracováním každé maličkosti, v případě tohoto významného umělce to platí dvojnásob.

Stefano della Bella, rodák z Florencie, už ve svých čtrnácti letech vybral grafiku jako styl, kterému se chtěl věnovat po celý život. Jméno tohoto italského talentu je často spojováno s rodem Medicejských, konkrétně Lorenzem de Medici, kterému jsou ostatně věnovány mnohé grafiky della Belly. Mládí strávil Stefano v Římě broušením uměleckého umu při drobných nákresech města a přírody. Teprve později se najde v tom, co ho proslaví – zobrazení bitev, velkoformátové grafiky, monstrózní díla oslavující moc a velikost. Na nich se vyprofiloval během pařížského pobytu v letech 1639 až 1650, a právě většinu děl z tohoto období uvidíte ve Schwarzenberském paláci. Ani ve Francii se nepřestal della Bella ”kamarádit” s vlivnými lidmi – jeho největšími objednavateli byli kardinál Mazarin a Anna Rakouská, vdova po Ludvíku XIII.

Spřízněnost s královským rodem je v dílech della Belly znát na první pohled – mnohé práce byly zakázkami v souvislosti s nějakou velkou historickou událostí nebo vítězstvím. Jednou z nejvýznamnějších a nejranějších grafik della Belly je i ”Vstup polského velvyslance do Říma v roce 1633”. Pompézní a grandiózní – tak uměl vykreslit umělec kterýkoli milník v dějinách. Ohromující je již samotná délka výjevu, který se svými 2,6 metry patří mezi největší grafiky vůbec. Lept vytvořil na objednávku a jako výraz poděkování Lorenzovi de Medici. Mezi další kompozičně dokonalé práce patří i válečná tažení v buchtě (jedná se o trojici grafik sjednocených pod názvem ”Marina”) nebo ”Obležení La Rochelle” a ”Plán obležení Arrasu” z roku 1641. Velice originálně pojal della Bella válečné události, když své grafiky rozdělil na dvě části – bezprostřední válčení a mapu bitevního místa jako podklad. ”Plán obležení Arrasu” rozhodně můžeme zařadit mezi nejdůležitější práce della Belly, protože ještě v 18. století tato grafika byla považována za jednu z nejvlivnějších a posloužila jako inspirace pro mnohé následovníky.

Della Bella však nebyl klasickým ”umělcem na objednávku”, protože (i když tvořil pro významné královské osoby) se nikdy nenechával unést slepým diktátem. Mezi jeho nejoblíbenější motivy, které se snažil zakomponovat do většiny grafik, patří třeba smrt (která se s černou barvou tuše velice snadno dorozumí), kostlivci nebo jezdci. Tato témata jsou přítomna i v knižních ilustracích, kterými se della Bella také se zájmem zabýval. V naší době by možná byl považován za workoholika, ale v 17. století se pokládal za zvídavého člověka, jenž by rád vyzkoušel všechno – proto si nenechával ujít žádnou zajímavou příležitost, ať už se jednalo o frontispis pro básně, či rytiny svatebních oslav.

Nemůžeme ale vnímat della Bellu jednostranně jako temného až utopického tvůrce: i přes svou zálibu v motivech smrti či nadpozemských bytostech se věnoval i tvorům pozemským. Například ve Schwarzenberském paláci uvidíte poklidné až roztomilé grafiky zvířat nebo zátiší. Sbírku uzavírá několik leptů zobrazující della Bellovo oblíbené Pratolino, nádherný park, jenž v 17. století patřil mezi jedny z nejvyhledávanějších destinací vznešenějších vrstev. Klidný a mírumilovný – i takový je Stefano della Bella.

Unikátní sbírku 40 grafických listů italského umělce můžete navštívit v Grafickém kabinetu Schwarzenberského paláce do 13. srpna. Stefano della Bella zkrátka vždycky měl co říci, vždy uměl přenést emoce na plátno svým vlastním, ryze specifickým způsobem, vždy dokázal v jemných odstínech černé a šedé zobrazit celou paletu barev a události současnosti.

Zdroj foto: Národní galerie v Praze