Radost duši hladí, Honzák s Vostrou radí

Středa, 22 Listopad 2023 05:00 Radka Mothejzíková

Voda na radost perex V téhle knížce žije humor a její autoři se pokoušejí o jeho analýzu. Dokládají nezbytnost smíchu pro „přepínání“ organismu v rámci antistresové očisty a poskytují rady, jak krmit a dojit krávu radosti. Výhodou publikace je, že není nutné ji číst od začátku do konce – lze si vybrat nějakou tu stránku třeba jen namátkou a slupnout pouze pár nabízených jednohubek obložených humorem a okořeněných smíchem.

Radkin Honzák a Denisa Vostrá zvou čtenáře prostřednictvím stránek na cestu k navození radosti. Přitom se snaží vyhnout způsobu „neříct nic a říct to pokud možno vesele“ a jejich hlavním cílem je dosáhnout jedné z nejvzácnějších a nejprospěšnějších emocí – radosti, a to pokud možno společně prožívané.

- Tak jsem založil kvarteto.
- Kolik vás je?
- Tři, brácha a já.
- Ty máš bratra?
- Ne, proč?

Voda na radost je kombinací populárně vědeckého výkladu o principech radosti s příhodnými citáty, vtipy, historkami a básničkami. Čtenář se dozví například o zdrojích emocí a vlivu smíchu, o důležitosti doteků a hlazení, prospěšnosti sportu či jiných aktivit a dostane šanci využít četných tipů na zlepšení nálady. Ne vše je takzvaně „k popukání“, ale vyloudit úsměv na tváři určité pasáže rozhodně dokáží, obzvlášť když autoři mysleli na to, že přístup k humoru může být u čtenářů různý. Někdo má raději vtipy židovské, jiný o lordech, další o doktorech anebo ty poněkud peprnější. To vše je zde obsaženo - a ještě mnohem víc.

Jednohubky radosti si můžeme připravovat sami

Důležitým přínosem této publikace oslavující radost ve všech jejích podobách je citlivé usměrňování úhlu pohledu na události, které nás obklopují a ne vždy jsou příjemné. Autoři se snaží ukázat, že nic není tak černobílé, jak by se mohlo na první pohled zdát – protože co je pro někoho dobré, může být pro jiného špatné, a naopak.

Když nám řidič tramvaje zavře dveře před nosem, nemusí to být nutně zlomyslnost. Snad jen neměl takový výhled, aby si nás všiml. A pokud to udělal schválně, tak nejspíš jen potřeboval vybít svou negativní energii, což bychom mu rozhodně měli dopřát. Holt nám to není příjemné, ale on se tím možná uklidnil a poveze teď ostatní cestující s větším klidem, což prospěje přinejmenším bezpečnosti provozu. Než se v takové situaci hned naštvat, je o dost lepší si vybavit, kolikrát na nás nějaký tramvaják počkal, když jsme v poslední chvíli dobíhali na refýž. Určitě to bylo víckrát, než kolikrát nám ujel – to máme jen tendenci tyhle milé zážitky rychle zapomenout, protože je považujeme za samozřejmé. Ony ale samozřejmé nejsou!

Než jsem se do knihy začetla, chvíli mi to trvalo. Bylo to asi hlavně tím, že se nejedná o kompaktní celek, ale spíš o takové puzzle z mnoha různobarevných dílků, ke kterému se člověk musí posadit, uklidnit se, a teprve potom se systematicky pustí do skládání kompletního obrazu. Při troše dobré vůle potom může najít radost v každém kousku.

Voda na radost