Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Obec Homole u Panny leží 15 km od Ústí nad Labem. Původně se jmenovala Hřibojedy a patřila postupně liběšickému klášteru, litoměřické kapitule, řádu německých rytířů, rodu Vartenberků, Karlu z Dubé a Jaroslavu z Vřesovic. Od roku 1630 až do 20 století patřila litoměřickému řádu dominikánů. Tato nevelká horská obec ležící uprostřed krásné přírody s klasicistním kostelem z roku 1787 sv. Pia V. stojí za návštěvu. Hlavní oltář z roku 1895 se sv. Barborou a Dorotou a s kamennou křtitelnicí z 18 století patří mezi chráněné kulturní památky.

Uprostřed obce je patrová barokní stavba fary s mansardovou střechou. Koncem 19 století žilo v obci 187 obyvatel německé národnosti (obec se tehdy jmenovala „Humel“, měla školu (1785), poštu (1877) i poštovní spořitelnu (1883). V roce 1852 se zde narodil Josef Emanuel Hibsch, význačný geolog, jeden z nejvýznamnějších vulkanologů. Specializoval se zejména na oblast Českého středohoří, které kompletně geologicky zmapoval a teprve nejmodernější technika 20 století jeho mapy překonala. Celých čtyřicet let sbíral vzorky hornin a působil jako profesor na děčínské Zemědělské akademii. Stal se i průkopníkem ochrany přírody a odvrátil zničení řady nádherných přírodních útvarů nejen v Českém středohoří jako je Panská skála (čedičové varhany) v Kamenickém Šenově, Vrkoč u Ústí n. L- Vaňov., Komorní hůrka (nejmladší česká sopka na chebsku), které patří dodnes mezi obdivované národní přírodní památky.

U příležitosti 125. výročí jeho narození byl v obci vztyčen pamětní kámen Společností pro geologii a mineralogií. Jeho rodná obec na něho také nezapomněla a v bývalé škole vzniklo v roce 2002 (k výročí jeho 150 narozenin) malé a zajímavé muzeum s velkým množstvím minerálů a hornin Českého středohoří, které dokumentují geologickou stavbu a zajímavosti Českého středohoří.
  V ústeckém muzeu je minerál ze znělce z Mariánské skály (tu najdete ve středu města Ústí n.L.) nazvaný jeho jménem Hibschit. Také v západních Čechách u Nového Sedla je jeho jménem nazván znělcový příkrov objevený vrty v roce 1962.

Své důstojné místo našel i v knize „Šedesát ústeckých nej“ z pera ústeckých historiků. „Nejprve zkoumal Vesuv a lezl do kráteru Etny, aby co nejlépe pochopil své sopky – sopky Českého středohoří“ uvádí historik Martin Krsek. Do smrti údajně psal husím brkem ze statku svého bratra v Homoli, rád si občas zahrál na harmonium nebo varhany a Beethoven i Goethe jej provázeli, až do posledních dnů života," uvádí v časopise Vesmír Jaromír Ulrych.

Ve svých sedmdesáti letech svůj vědecký život shrnul do několika vět. „Z těch hor jsem téměř před 60 lety přišel a nic o nich nevěděl. Tehdy i později mě trápily nesčetné otázky, na které znám dnes odpověď“.

http://ceskestredohori.cz/mista/mineralogicke-muzeum-homole.htm
foto: Česká geologická služba, Wikipedie