Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Vítězem 3. ročníku soutěže o Cenu Hanzelky a Zikmunda v kategorii cestopis roku se stala Lenka Linhartová a její titul Císař ve světě. Hlavní cenu za nejlepší cestovatelskou fotografii získal snímek Petra Kleinera s názvem Mobilní Indie. Slavnostní vyhlášení se konalo v Zrcadlovém sále na zámku v Dobříši 22. dubna. Právě tam, po návratu z cesty do Afriky a Jižní a střední Ameriky, psali Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund své knihy.

V hlavní kategorii cestopis roku získala letos Cenu Hanzelky a Zikmunda kniha Císař ve světě, v níž autorka popisuje cestu matky s tříletým synem, který má Aspergerův syndrom, do Thajska. “Jistě, nejde o dobrodružnou výpravu do zahraničí, o cizích zemích se nedozvíme skoro nic. Přesto tuhle knihu považuji za cestopis v nejhlubším smyslu slova. Je to totiž oslava cesty jako fenoménu. Příběh sbližování dvou lidí legitimizuje její mimořádně ozdravnou funkci. Kniha jaksi mimochodem upozorňuje na hlubší smysl cestování a tím celou cestopisnou literaturu dostává do vyšší úrovně než cestopisy, které – ve vší úctě k výkonům – popisují jen pocity jednotlivce při překonávání překážek. Navíc je kniha napsaná svižně, čtivě, s působivou směsí humoru a zoufalství,” vysvětluje verdikt poroty a hlavní myšlenku knihy její předsedkyně Milena Holcová.

Za pozornost podle ní stojí i jednoduchá grafická úprava s autorčinými obrázky, namalovanými fixem. “Mám-li to vyjádřit pregnantně: Tahle kniha je prostě užitečná. I když je na hranici žánru, působila na většinu porotců nejsympatičtěji,” dodává.

Za rok 2020 přihlásili vydavatelé nebo samotní autoři celkem 21 knih, z nichž porota nominovala těchto pět titulů (řazeno abecedně): Císař ve světě: terapie cestou do Asie aneb Táta zůstal doma (Lenka Linhartová), Hory a nekonečno (Viktorka Hlaváčková), Na kole přes Afriku (Tadeáš Šíma), Na vlnách s Petrem Voldánem – Očima, ušima i srdcem kolem světa (Petr Voldán), Stopy bílého muže – Voda včera, dnes a zítra (Zbyněk Hrkal).

Porotci letošního ročníku v kategorii cestopis roku byli: Milena Holcová, scenáristka a spisovatelka, Miloň Čepelka, prozaik a herec, Ina Píšová, literární historička, Ladislav Zibura, cestovatel a spisovatel, Jan Rybář, novinář a fotograf.

Porotu překvapilo množství fotografií i témata

Vítězem fotografické části cestovatelské soutěže o Cenu Hanzelky a Zikmunda se stal snímek s názvem Mobilní Indie od Petra Kleinera. „Výjev s jednoduchou kompozicí na první pohled připomíná středověký obraz postav se zbožnými výrazy. Další pohled odhalí množství detailů, rozdílný styl oblečení jednotlivých aktérů a hlavně mobilní telefony, které vládnou současnému světu napříč všemi kulturami. Máte nutkání se k fotografii stále vracet a přemýšlet o jejím významu,“ přibližuje, proč porota vybrala právě tuto fotografii, její předsedkyně Veronika Souralová.

O cenu nejlepší cestovatelská fotografie roku soutěžilo na pět set zaslaných fotografií: „Letošní ročník soutěže byl ovlivněn pandemií koronaviru a tudíž jsme předpokládali, že budou převažovat snímky z domácího cestování po Česku. Byli jsme však mile překvapeni množstvím zahraničních témat. Prostě když cestovatel chce, tak to jde… Vybírat ocenění ze stovek fotografií není nikdy snadné a všechny nominované snímky by bylo možné považovat za vítěze,” doplňuje Veronika Souralová.

Mezi nominovanými dále byly snímky: Zdeněk Dvořák a jeho Ze Země na Měsíc, Jana Kupčáková se snímkem Ohnivý muž z Ugandy, Skákači pochází z Bangladéše od Josefa Bosáka a Lucie Mojžíšová za snímek Pes a siamská dvojčata.

Porotci letošního ročníku v kategorii cestovatelská fotografie roku byli: Veronika Souralová, ředitelka Czech Photo, Petr Brukner, fotograf a herec, Pavel Schreiber, ředitel společnosti CeWe Color, Tomáš Tureček, šéfredaktor National Geographic Česko a Jan Rybář, šéfredaktor webu Fotoguru.cz. 

Slavnostní ceremoniál v minimalistické verzi, ale s velkým přáním

Během přímého přenosu na stanici Radiožurnál byly vyhlášeny i další kategorie: Ocenění za mimořádný rozhlasový počin převzal zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín za reportáže z Náhorního Karabachu. Nejpůjčovanějším cestopisem v knihovnách byla kniha Ladislava Zibury Prázdniny v Evropě.

Všichni vítězové si odnesli cenu vyvedenou ze slitiny a bronzu, kterou navrhla designérka Karin Borovcová: „Mojí inspirací byla zadní ploutev na kapotě Tatry T87, která neodmyslitelně patří k dvojici Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka. Ikonicky prohnutý tvar jsem odlila z bronzu, ozdobila iniciálami nerozlučné dvojice a nechala pozlatit. Soška se skládá ze dvou částí – ze dvou elementů, které představují vlastnosti nepostradatelné pro každého cestovatele. Nespoutanou živelnost vyjadřuje tmavá litinová část a pragmatickou přímočarost znázorňuje rovná pozlacená linie. Dvě časti, které k sobě patří, jsou si navzájem oporou, stejně tak, jako si byli oporou cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka,“ dodává autorka ceny, kterou ve slévárně ve Staré Huti u Dobříše odlil umělecký kovolitec Aleš Svojitka.

Předávání se uskutečnilo na zámku Dobříš, kde cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund v 50. letech psali svoje první knížky. Původně se měla akce uskutečnit 14. 2., v den 102. narozenin Miroslava Zikmunda, kvůli epidemické situaci ji ale organizátoři přesunuli na 22. 4., což je datum, kdy cestovatelé vyráželi na svoje velké cesty do světa v roce 1947 a 1959. „Slavnostní ceremoniál se letos odehrál za přísných protiepidemických opatření a v minimalistické verzi, ale s myšlenkou, že snad už i my budeme moct brzy vyrazit do světa, objevovat jeho krásy,” uzavírá jeden z pořadatelů Ceny Hanzelky a Zikmunda, Vladimír Kroc.

O ceně Hanzelky a Zikmunda

Ke stému výročí narození legendárního spisovatele, fotografa a cestovatele Miroslava Zikmunda se organizátoři této ceny v roce 2018 rozhodli založit novou tradici: každoročně v den jeho narozenin vyhlašovat Cenu Hanzelky a Zikmunda – cestopis roku. Poprvé to bylo 14. 2. 2019 v Zrcadlovém sále zámku Dobříš. Právě tam, po návratu z cesty do Afriky a Jižní a Střední Ameriky, psali svoje knihy. Miroslav Zikmund (*14. 2. 1919) s Jiřím Hanzelkou podnikli dvě velké cesty – nejprve Tatrou 87 do Afriky a Jižní Ameriky (1947–1950) a pak Tatrami 805 (1959–1964) do Asie, Austrálie a Oceánie. Celkem projeli 83 zemí světa. Jejich 18 knih bylo přeloženo do 11 jazyků a vyšly nákladem cca 6,5 milionu výtisků. Po roce 1970 nesměli publikovat. V roce 1993 získali za své celoživotní dílo Cenu E. E. Kische, v roce 1999 převzali z rukou prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy II. stupně.

Více informací najdete na www.cestopisroku.cz