Marie Stuartovna v Brně

Marie Stuartovna v Brně

Tisk

Stuartovna perexSlavný titul Fridricha Schillera se po Černínově režii v Městském divadle v Brně z roku 2006 objevuje v novém nastudování v repertoáru Mahenova divadle NDB v režii Martina Čičváka. Není se co divit. Je to titul, který zaručuje divácký úspěch už od své první premiéry v roce 1800 dodnes. Básník, dramatik, filozof Schiller bohužel své slavné drama přežil jenom o pět let. Umřel ve věku 45 let na tuberkulózu.

 


Schiller byl členem hnutí, které se samo nazývalo Sturm und Drank, (Bouře a vzdor). Vzniklo jako reakce na éru osvícenství. Na rozdíl od tehdejších trendů, které vyzdvihovaly rozum, přišlo hnutí s návratem k emocím, k rozvoji osobnosti. Ve svých dílech autoři (Schiller, Goethe, Klinger, Lessing, Herder a další) kladli důraz na cit a fantazii, na tvůrčí a osobní svobodu, její nadřazenost nad pravidly, nad autoritami. Všechny tyto atributy má i pozdní Schilerovi dílo o sporu katolicismu a protestantismu, o osobní zášti a strachu z politických důsledků hrdelního trestu. Zápas skotské královny Marie Stuartovny s anglickou královnou Alžbětou je vlastně zápasem postojů.  Smrt Stuartovny byla dlouho chápána ve svém historickém výkladu jako oběť, Alžběta byla naproti tomu chápána jako ta, která zneužila svou moc. V Schillerově hře dojde poprvé k vyrovnání těchto dvou postojů.


Pokud v antických tragédiích bylo jednání postav předem osudově určené a bohové je řídí, není tam úniku a hrdinové musí jednat i proti své vůli až dojdou k vlastní zkáze. Schiller otevírá nové polohy dramatična. Postavy stojí před volbou a není v božích rukách, jak se rozhodnou. Musí jednat sami a na vlastní odpovědnost. Když k tomu přičteme brilantní dramatickou stavbu a hluboký ponor do konání protagonistů, není pochyb o tom, že už jenom fakt výběru titulu je pro divadlo téměř zaručený úspěch.

Téměř prázdná scéna (Tom Ciller) se šedivým pozadím a s funkčním kubusem, který se zvedá a spouští uprostřed jeviště jako vězení,  je dostatečně vypovídající stejně tak, jako kostýmy (Georges Vafias) v dámském provedení blížící se k renesanci, v mužském oděvu  je to móda spíše o dvě stě let mladší, ale napodiv, vůbec to nepřekáží. Režisér inscenace (Martin Čičvák) správně usoudil, že v jeho civilním pojetí herectví by muž v oděvu jako Rudolf II. vypadal trochu směšně.


Inscenace je vedena výrazně civilní hereckou výpovědí, tak jak se současné divadlo hraje. Žádná deklamace a veliká gesta, žádné vyplňování mizanscény přebytečnými přesuny postav. Tu civilnost je dokonce zdůrazňují i rekvizity, které do renesance opravdu nepatří, ale v této jevištní výpovědi nepřekáží. Třeba oprava podpatku královny lepící páskou a též připoutání Marie Stuartovny lepící páskou ke klekátku. Také bicí nástroje v pozadí i na forbíně, do kterých někteří protagonisté občas tlučou, patří do inscenačního výrazu podněcujícího v divácích emoce.


Nemá smysl jmenovat jednotlivé herce a jejich výkony. Jsou brilantní. Největší prostor má samozřejmě Marie Stuartovna Hany Tomáš Brešťanské a Alžběta Evy Novotné. V některých scénách hrají své postavy tak důkladně, až diváka mrazí. Jde například o scénu, ve které se ty dvě královny poprvé setkávají tváří v tvář. Co na tom, že Schillerovi vytýkali, že pokroutil dějiny, protože se královny ve skutečnosti nikdy neviděly. Kdo zhlédl ten výstup v Mahenově divadle, musí dát velkému autorovi za pravdu. Je to licentia poetica. A parádně sugestivní.


Režisér na dvou místech inscenace umístil na scéně mikrofony na stojanech. V rámci civilního pojetí inscenace je to v pořádku stejně, jako použití třeba lepící pásky. Jde o odhalování technologií, které jsou dnes součástí například také v architektuře. Že nefungovaly na premiéře úplně podle představ inscenátorů to lze odpustit. Ozvučovací divadelní technika je dnes obrovská alchymie. Musí se vypořádat se směrováním mikrofonu, se zpětnou vazbou a mnoha dalšími záludnostmi. Ovšem v této inscenaci cítíme, že  ozvučování se stalo téměř nutností. Když například Marie podstupuje laickou zpověď před smrtí, mluví tiše, vlastně vnitřně téměř pláče, tak by ji bez zesílení mikrofonem nebylo v hledišti slyšet. Není však sama. Bohužel, ono civilní nepatetické herectví na jedné straně výrazně pomáhá výkladu inscenace, na druhé straně takové herecké vedení dostalo režii do situace, kde většině protagonistů dost často nebylo dobře rozumět. A to je Schiller přímo závislý na slově, jako hlavního nositele dramatiky. Výjimkou byl hrabě Talbot Vladimíra Krátkého, který jediný  brilantně zvládal „Bühnensprache“. Ono je opravdu velké umění propojit dnešní „civilismus“ na jevišti s kvalitní srozumitelností. Občas to dnes inscenátoři řeší mikroporty, které jsou už ve fundusu divadel běžné, ovšem více patří k muzikálové produkci než k činohře. Možná by bylo pro herce někdy prospěšnější, vrátit se k teorii jevištní řeči Jiřího Frejky, nebo nověji k práci: Hlas, řeč, sluch, Sováka a Hály.


Přes výhradu, kterou jsem zde naznačil, rád konstatuji, že inscenace Marie Stuartovna je v Mahenově divadle zdařilým dílem. Oslovuje tak, jak má oslovit a promlouvá k současníkovi asi stejně, jako k divákovi z roku 1800. Jak je totiž zřejmé, společenské, politické i lidské problémy jsou stále stejné a stojí za to se nad nimi zamýšlet.

Stuartovna



Friedrich Schiller
Marie Stuartovna
Premiéra: 15.6.2018. Překlad: Hanuš Karlach. Dramaturgie: Martin Kubran. Scéna: Tom Ciller. Kostýmy: Georges Vafias. Hudba: Ivan Acher. Režie: Martin Čičvák.

Hrají: Hana Tomáš Briešťanská, Eva Novotná, Petr Bláha, Martin Sláma, Vladimír Krátký, Tomáš David, Tereza Groszmannová, Jan Grygar, David Kaloč, Dušan Hřebíček, Vratislav Běčák.


 
Banner

Přihlášení



S toxickými vztahy je to jako s chřipkou – virus daleko snadněji napadne člověka s oslabenou imunitou

S velkou nadsázkou by se tenhle příběh dal nazvat „Jíst, meditovat a milovat po česku“. Jen to není taková selanka, i když se děj odehrává v romantickém přírodním prostředí Grand Canyonu. Hlavní hrdinka tam ani nemedituje, ani si neužívá místních kulinářských specialit, ale tvrdě maká a kručení v břiše už ani nevnímá. A milování? Počáteční elektrické výboje vzrušení brzy vystřídají bolest, paralýza ze strachu a živočišný odpor. Naštěstí zafunguje i pud sebezáchovy.

Pointa

Skřítci Houbáci opět zasahují

Děti, co mají pod kloboukem, už jistě znají skřítky Houbáky. Ti se nyní vracejí na scénu a s nimi spousta dalších lesních bytostí, bez nichž by to v lese nebylo tak úplně ono. Na světě je druhý díl Houbáčků, knížky, která by měla ležet na čestném místě všech knihkupectví. Čím je tak výjimečná? Je prostě jedinečná!

Pointa

Banner

Hledat

Rozhovor

Jan Smigmator: „Vydat album u Supraphonu je jeden z mých splněných snů.“

Jan Smigmator 200Jakoby tenhle zamotaný rok 2020, kdy se nám všem snaží rytmus i melodii vnutit koronavirus, vlil do žil Janu Smigmatorovi nějakou mimořádně dobrou transfuzi. Blýskavé pódium s reflektory a big bandem za zády, na jaké byl zvyklý ve ...

Videorecenze knih

Fotbal je magie, je to souboj umění, techniky a síly se soupeřem, který chce taky vyhrát

Na svém kontě má 130 fotbalových zápasů v nejvyšší československé soutěži, během nichž vystřelil 11 gólů. Kromě toho je dvakrát mistr Kostariky a jednou mistr střední Ameriky, z doby kdy působil v kostarickém klubu LD Alajuelense. Řadu let byl fotbalovým expertem a komentátorem fotbalových zápasů v České televizi. Spolu s manželkou, dcerou a synem pořádají každoročně pravidelně rodinný příměstský tábor pro děti Multi Art Camp, o který je obrovský zájem. Věnuje se také grafice a malování obrazů. Řeč je o Pavlu Karochovi.

Čtěte také...

Zábava, zážitky, emoce. Léto ve Švanďáku nabídne oblíbené komedie i čerstvou novinku, hrát se bude za každého počasí

svandak 200Úspěšné inscenace, které zaručeně pobaví, i jednu chytlavou novinku nabídne v létě divákům pražské Švandovo divadlo, kde se letos plánuje hrát i o prázdninách. „Léto ve Švanďáku“ potrvá 30 večerů a uskuteční se od 25. června do 10. července a pot...


Literatura

O manželském životě jedné introvertky

Kdyz se introvertka vda perexMysleli jste si, že vdané introvertky jsou stejný mýtus jako jednorožec nebo lochneská příšera? Pokud ano, mýlili jste se. Debbie Tung, absolutní introvertka, se totiž vdala!

...

Divadlo

O klucích aneb Jsem kuchta

jsem kuchta 3perexO klucích aneb Jsem kuchta se jmenuje komedie německého dramatika Davida Gieselmanna, kterou připravil pro podzimní sezónu režisér, někdy i autor, a vlastně spíš muž mnoha rolí, také třeba ředitel Domu dětí a mládeže v Praze 10, R...

Film

Vesmírná filmová poezie

gravity plakat 200Mexickému režisérovi Alfonsu Cuarónovi (Harry Potter a vězeň z Azkabanu) se ve filmové branži podařilo vše, na co sáhl. Ani jeho nejnovější film Gravitace není výjimkou. Filmovým...