Kočkožrout kašle na zažitá pravidla... a to se neodpouští
Banner

Kočkožrout kašle na zažitá pravidla... a to se neodpouští

Tisk

Kockozrout 2Lidé v malém bavorském městečku žijí svůj obyčejný život. Ze všeho nejradši se setkávají v místní hospodě, kde probírají nejnovější drby a popíjí pivo. Jejich dalšími zálibami jsou sex a věčné snění o novém začátku a lepším životě. Jejich životní koloběh je však narušen příchodem mladého cizince – nájemního dělníka s horkou jižanskou krví a dobře stavěnou postavou.

 


Ten zvládá nejen svou práci. Je dobrý také v získávání ženské pozornosti. Není proto divu, že se do něj zamilovala spousta místních žen – což je fakt, který místní muži odmítají tolerovat. Jisté je jen jedno – ten drzý cizinec, který si dovoluje nerespektovat časem ověřená pravidla, musí pryč! Zpátky tam, odkud přišel! A nejlíp hned!

Provokativní pohled na společnost
Hru Kočkožrout, kterou napsal Němec Rainer Werner Fassbinder, uvádí pražské Švandovo divadlo. Je to příběh, jaký většina z nás zná ze svého života – příběh o společnosti, která odmítá akceptovat jakékoliv změny. Ukazuje, jak vypadá život v zajetí stereotypů a odhaluje potlačovanou agresi, nenávist a xenofobii.

Kockozrout

Naše místo – naše pravidla
A tak je cizinec opovrhovaný a nenáviděný. Nic špatného neudělal, nikomu neublížil. Jediné, čím se provinil, je jeho jinakost. Jiný vzhled, jiné chování, jiná povaha, jiné názory. I to však stačí na to, aby se z něj stal nepřítel společnosti. Zájem žen jeho situaci ještě zhoršil, protože nejen jinakost se neodpouští. Stejné je to i s úspěchem. Proto se místní lidé rozhodli, že cizinec musí zmizet z jejich městečka. Protože oni jsou ti, co určují pravidla a pokud někdo nezapadá do jejich představ dokonalého člověka, má smůlu. Prostě musí pryč!

Nádherné kulisy, přesvědčiví herci, aktuální poselství
Příběh se oehrává v nádherných kulisách s bavorskými motivy, které jen umocňují atmosféru německého maloměsta. Herci jsou velmi přesvědčiví a je na nich vidět, že si své role doopravdy užívají. Nejvíc na celé hře však zaujme její poselství, které je nadčasové – svět se vyvíjí a ani ty změny, které se nám zpočátku zdají jako velmi, velmi špatné, nemusí být zas až taková pohroma. Právě naopak – mohou nám prospět. Kromě toho inscenace nastavuje zrcadlo a nutí diváky zodpovědět si důležitou otázku – dokážu se povznést nad to, že je někdo jiný, a respektovat ho, nebo se nechám strhnout zbytečnou nenávistí?

Kočkožrout
Předloha: Rainer Werner Fassbinder - Kočkožrout
Překlad předlohy: Petr Štědroň
Žánr: komediální drama
Režie: Jan Holec
Dramaturgie: Martina Kinská
Scéna: Jan Štěpánek
Kostýmy: Paulína Bočková
Hudba: David Hlaváč

Hrají: Andrea Buršová, Anna Stropnická, Bohdana Pavlíková, David Punčochář, Jan Grundman, Miroslav Hruška, Robert Jašków, Sára Venclovská

Uvádí: Švandovo divadlo, Praha
Premiéra: 24.1.2020
Délka představení: 1 hod 10 min bez přestávky

Hodnocení: 95%

www.svandovodivadlo.cz/inscenace/623/kockozrout/2995
Zdroj foto: svandovodivadlo.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Michal Vaněček odpočívá tak, že píše

200 rozhovor1Letošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí po...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Cenu Martina Porubjaka na festivalu Setkání Stretnutie získala Jana Oľhová

cena martina porubjaka200Městské divadlo Zlín ve středu 24. května slavnostně zahájilo 27. ročník česko-slovenského festivalu Setkání Stretnutie před představením Slovenského národného divadla Pohreb alebo svadba – Čo skôr? Při této příležitosti...


Výtvarné umění

Výstava Street Life v Napa galerii se toulá v uličkách feťáků
Image“Celek se skládá z detailů..” říká fotograf David Těšínský, který momentálně vystavuje v pražské Napa galerii, finišuje se závěrečnými přípravami na další samostatnou výstavu a plánuje spoustu dalších zajímavýc...

Divadlo

ImproEvents Prague - Daniel Lepkoff a Wendy Houstoun

altTřetí ročník mezinárodního festivalu taneční a divadelní improvizace ImproEvents Prague proběhne od 28. května – 8. června 2012 ve Studiu ALTA v Praze. Hosty letošního ročníku jsou americký tanečník, choreograf a improvi...

Film

Zákruty filmové kolektivizace

altKdyž se na televizní obrazovce izolovaně vynoří nějaký film, zpravidla bývá pro nezasvěceného diváka obtížné zařadit si ho do přiměřeného kontextu, vnímat jej jako určitý korálek umístěný na dlouhé vývojové škále. Týká se to rovněž kolektivizačního drama...