Film - náš pomocník

Film - náš pomocník

Tisk

film200V posledních letech byly několikrát zveřejněny soubory filmů, sjednocených autory (cestopisy Hanzelky a Zikmunda), případně výrobcem (zlínské reklamy). Nyní Národní filmový ústav ve spolupráci s Filmexportem vydal záslužný komplet krátkých filmů z 50. let, nazvaný FILM - NÁŠ POMOCNÍK. Skládá se převážně z (pseudo)dokumentů, přiznaně i nepřiznaně inscenovaných. Na čtyřech DVD je uloženo celkem 42 titulů, většinou černobílých, které pokrývají celkem osm tematických okruhů: průmysl, zemědělství, brannost, sport, zdravotnictví a zdravou výživu, umění, životní styl.

 

 

Autorkou koncepce je Lucie Česálková, jež se dlouhodobě zabývá tuzemskou dokumentární tvorbou. Zveřejnila již knihu Atomy věčnosti (recenze ZDE), shrnující trendy i poměry v této oblasti během 30. a 40. let. Soubor DVD bohužel jen provází stručná brožurka, která obsahuje toliko stručné popisky k jednotlivým položkám. Příslušná kniha, rovněž nazvaná Film - náš pomocník, by teprve měla vyjít. Škoda, že vydavatelé nezajistili souběžnost.

Avšak i z několikavěté předmluvy vyplývá, že krátkometrážní tvorba 50. let plnila hlavně mimoestetické funkce. Nezáleželo na uměleckém ztvárnění, na osobité výpovědi, nýbrž očekávalo se, že bude informovat, vzdělávat, a to tak, aby přesvědčila o správnosti zpodobněných postojů, aby agitovala. Stejně jako hraná tvorba také dokumentární byla první řadě podřízena propagační funkci, šířila mýty o budování i obraně šťastných zítřků. Česálková píše, že tyto filmy apelují, přesvědčují a vychovávají občany v souladu s prioritami dobové politiky v dílčích oblastech - od práce v průmyslu a zemědělství k praxi zdravého životního stylu.

Co soubor obsahuje? Seznámíme se s dnes dokonale neznámými díly, která celá desetiletí nikdo nespatřil a málokdo věděl, že existují. Mezi jmény autorů nalezneme i později proslavené osobnosti. Například František Vláčil nastínil, jaké pracovní úrazy hrozí při neopatrném zacházení s elektřinou. Jiří Menzel (ještě na FAMU) oslavil panelovou výstavbu jako záruku vhodného bydlení pro moderní socialistickou rodinu. Avšak v těchto málo inspirativních časech začínali i další tvůrci, ať již se uplatnili v hraném filmu (Jaroslav Balík, Pavel Blumenfeld, Petr Schulhoff, Josef Pinkava, Ladislav Rychman) nebo jako dokumentaristé (František Papoušek, Vladimír Sís, Jaroslav Šikl).

film4

 

Zařazené snímky nelze šmahem odsoudit jen jako špatné, dnes směšné, naivní, lživé, stěží stravitelné (což ve většině případů skutečně jsou), protože ještě větší hodnotu mají doklad o době vzniku - zprostředkovávají lepší pochopení mentality oněch let, ukazují, jak se komunistický režim opájel vizí všestranně úspěšného budování a rozvoje, jak hlásal svou nepřemožitelnost, jak si přisvojoval "spřízněné" duše z minulosti (Jirásek, Aleš, Lada) i současnosti (Zátopek – na snímku). Dochované filmy vyčnívají ze stěží pochopitelné minulosti, jakkoli nedávné, jako její pomníčky, jako emblematické připomínky jejích ideálů, ustavičně a každému vnucovaných.

Přesto nalezneme i dílka, která nezestárla, která jsou i tvarově pozoruhodná navzdory svému agitačnímu podloží - mám na mysli třeba Blumenfeldův docela nápaditý fejeton Lidé a párky (1948), Rychmanovu folklórně zaměřenou výpověď Hrály dudy... (1953) a zejména jediného animovaného zástupce v celé kolekci, Pojarův loutkový snímek O skleničku víc (1954), každopádně nejpozoruhodnější výtvor z celého souboru.

V zásadě se jedná o animovanou agitku, varující před opíjením řidičů. Pojar svého motocyklistu líčí jako svědomitého: jede ohleduplně a opatrně, vyhne se páru hlemýžďů, nechá předjet rychle se pohybující automobil. Když zastaví u hospody, aby se tam občerstvil, láskyplně doplní dětskou kresbu na chodníku. I když zprvu pije jen limonádu, rozjaření svatebčané jej přimějí, aby si s nimi připil.

Když podnapilý za soumraku odjede, budoucí hrozbu symbolizuje již rozdrcení křídy u dětského obrázku. U motorkáře zprvu pozorujeme ztrátu zábran a nekorigované sebevědomí - zvyšuje rychlost a snaží se závodit třeba s projíždějícím vlakem, dokonce stíhá letadlo, vzápětí ovšem nastupuje posunuté vnímání, cesta kolem něho se začíná pohupovat, rovné linie se klikatí, řidičův pohled se rozostřuje a neopatrná jízda vede k finální havárii, završené posmutnělým poletováním fotografie, na níž se skví hrdinova dívka. O skleničku víc považuji v rámci nejen Pojarovy tvorby za dílo mimořádně dynamické, evokace jízdy je stejně působivá a vizuálně výmluvná jako různé jezdcovy stavy při jejím vnímání.

film8

 

Je jasné, že z mnoha set krátkých filmů, které v 50. letech vznikly, musely být nakonec vybrány tituly svým zaměřením zastupující další obdobně pojednané (a pak nezáleží na konkrétním výběru). Avšak už nezjistíme, že leckterá témata i způsoby uchopení - třeba účelnou pracovitost, boj s alkoholismem nebo nábory do hornictví či průmyslu - mají své kořeny v dřívější době, stačí připomenout Krejčíkovy protektorátní i raně poválečné pracovní agitky, případně Zemanovy loutkové příhody pana Prokouka.

Co mi ve výběru témat chybělo, je (sebe)reflexe dobové současnosti, přesahující úzce branné vymezení. Mám na mysli obrazy manifestačního, ba karnevalového nadšení pracujících i bezmezné víry v nové politické zřízení, jak je prezentují dokumenty jako Láska, Radostné dny, Vítězný pochod, Pomník přátelství a lásky, Bez obav. A konečně nejsou podchyceny ani snahy vtisknout dokumentu svébytný umělecký rozměr, jak to dokládá třeba snímek Motýli už tady nežijí. Každopádně musím upozornit na to, že dokumenty z nejbrutálnějšího stalinistického období se přece jen liší od těch, které vznikaly v druhé půli téhož desetiletí, ačkoli je nadále spojuje agitační zacílení, jen pozvolna zcivilňované.


Film – náš pomocník. České krátké filmy 50. let.
Vydal Národní filmový archiv a Filmexport, Praha 2015
4 DVD + informační brožurka

Hodnocení: 80%

Foto: Krátký film, Filmexport, NFA


 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Těším se na návštěvu Noir Film Festivalu říká patronka Daniela Kolářová

DanielaK01„Zase nestihnu všechno, co jsem si naplánovala", říká stále aktivní herečka Daniela Kolářová, která se chystá i letos navštívit Noir Film Festival, na kterém se jako jeho patronka objeví už potřetí. Jak momentálně tráví léto, čemu se kromě festivalu v...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Čtěte také...

Jak vypadá láska mezi regály?


laska medzi regalmi perexChristian je rváč a muž s pochybnou minulostí. Tuhle životní etapu už má ale za sebou a jako svůj nový začátek si zvolil práci doplňovače zboží v supermarket. Nečeká ho tam žádná zářivá kariéra, jeho nejlepší pers...


Literatura

Horor pro dospívající se dočkal pokračování

sanct200Další část strašidelné série Asylum od Madeleine Roux je konečně tady. Tentokrát kniha nese název Sanctum a opět vychází u nakladatelství Jota.

...

Divadlo

Rozpustilé jeptišky z východočeské autodílny

jeptisky perexVětšina katolíků a především nekatolíků má ve svém povědomí pevně zafixováno, že jeptišky jsou vzorem serióznosti a kvůli dodržování přísné řehole ani nemají šanci zažít nějakou legraci. Dramatik Dan Goggin stejně jako staré...

Film

Zelinář a nejen jeho televize

200filmO období normalizace, o dusném bezčasí 70. a 80. let minulého století, kdy lidé, pokud se hlasitě nestavěli proti režimu a spokojili se s málem v oblasti hmotné i duchovní, mohli vcelku pohodlně žít, pojednává kniha Pauliny Bren Zelinář a jeho televize. ...