Drsný, avšak velmi lidský příběh současného varšavského podsvětí, kde vládne zákon ulice a nejsilnějšího gangu. I takto jednoduše by se film režiséra Marcina Wrony dal popsat, pokud bychom měli k dispozici jen několik slov. Ani zdaleka to však nevystihuje pravou podstatu snímku
Jde v něm totiž o mnohem víc, než jen o mafiánské bossy, temné prostředí nebo okázalé násilí. Jde hlavně a především o přátelství. To je téma, které dalo celému filmu podobu, které se postaralo o napětí od začátku až do konce.
Dlouholetí přátelé, které pojí společná minulost z prostředí podsvětí, se opět po dlouhé době setkávají. Zatímco z Janka (Tomasz Schuchardt) je mladý voják, Michal (Wojciech Zieliński) se od základu změnil – má velkou prosperující společnost, manželku (Natalie Rybicka), novorozené dítě. I když se minulosti snaží uniknout, ta ho stejně dostihne. Svůj život si musí den po dni vykoupit, ale konec se nezadržitelně blíží. A Janek mu nemůže nijak pomoct, ačkoli by pro přítele udělal cokoli. Michal chce stihnout jediné – křtiny svého dítěte, jehož kmotrem se má stát právě jeho nejlepší přítel.
Lži, přetvářka, strach, láska, bezmoc. I když se může zdát, že tolik zdánlivě nesourodých pocitů nemůže jeden film obsahovat, Křtiny jsou tím vším doslova prosyceny. A navíc spolu úzce souvisí. Láska, strach o své blízké, to vše nutí hlavního hrdinu lhát vlastní rodině.
Janek musí řešit dilema mezi vlastním bezpečím a přátelstvím. Má se snažit pomoct kamarádovi, i když ví, že by to mohlo stát život i jeho? Nebo dbát hlavně na své bezpečí?
Zpočátku možná někdo může mít pocit, že Tomasz Schuchardt v roli Janka trochu přehrává a nepůsobí věrohodně, opak je ale pravdou. Jde o kontroverzní postavu, nejdříve poněkud nesympatickou, ale v závěru snad i obdivovanou. A jako k takovému se k Jankovi přesně toto chování hodí. Divák má tedy možnost si ho oblíbit a začít s ním soucítit až v průběhu filmu.
Nezanedbatelná je i práce kamery, která se postarala o autentičnost a rozhodně přispěla k dramatičnosti celého filmu. Například mírně zpomalené záběry scény, v níž Michal mlátí bývalého kumpána, vyhrocenost okamžiku jen podtrhují (i když úprava není nijak markantní).
Film ve svém průběhu nabírá rychlý spád, který vyvrcholí v samém závěru. Divák prožívá peklo s dvojicí přátel až do konce, který je stejně náhlý, jako překvapivý. Na své si přijdou i příznivci otevřených konců, které nutí diváka k dalšímu přemýšlení.

Jedná se o psychologické drama, které nikoho nenechá na pochybách, že režisér Marcin Wrona své profesi rozumí. Po Mojí krvi jsou Křtiny jeho druhým režisérským celovečerním snímkem. Film získal několik ocenění nejen v Polsku, ale i na mezinárodním poli. Mimo jiné se stal i vítězem Febiofestu 2011.
S představitelem Michala, Wojciechem Zielińskim, spolupracoval Wrona už na svém debutu Moja krew. Student herectví Tomasz Schuchardt si díky němu naopak po účinkování v divadle zahrál první velkou filmovou roli. V roli Michalovy manželky Magdy se představila Natalie Rybicka, která tu zosobňuje lásku a rodinnou soudržnost.
Režie: Marcin Wrona
Scénář: Dariusz Glazer, Grzegorz Jankowski, Grazyna Trela
Kamera: Pawel Flis
Hudba: Marcin Macuk
Střih: Piotr Kmiecik
Hrají: Wojciech Zieliński, Tomasz Schuchardt, Natalia Rybicka
Zdroj foto: filmeurope.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|





Březen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům...
Asociace českých filmových klubů přichystala na podzim 2013 kolekci krátkých filmů, které František Vláčil vytvořil v rozmezí let 1953-1958 během svého nasazení v Československém armádním filmu. Ať Vláčil zpracovával jakékoli téma, snažil se je ozvláštni...
Slavná básnická adaptace románu Antoina Françoise Prévosta o milencích s nešťastným osudem byla v roce 1945 první inscenací nově vzniklého Svobodného divadla. To se vyvinulo v dnešní Městské divadlo Brno, které 80. výročí své existenc...
Film Náhradníci (2009) byl ve své době důkazem, že Bruce Willis jako herec ještě nepatří do starého železa. Akční žánr má své mouchy, protože kdo z nás si může jen tak vzít bouchačku a tím i spravedlnost do vlastních rukou? Naštěstí nikdo.