Křtiny aneb exkurze do polského podsvětí

Křtiny aneb exkurze do polského podsvětí

ImageDrsný, avšak velmi lidský příběh současného varšavského podsvětí, kde vládne zákon ulice a nejsilnějšího gangu. I takto jednoduše by se film režiséra Marcina Wrony dal popsat, pokud bychom měli k dispozici jen několik slov. Ani zdaleka to však nevystihuje pravou podstatu snímku

 




Jde v něm totiž o mnohem víc, než jen o mafiánské bossy, temné prostředí nebo okázalé násilí. Jde hlavně a především o přátelství. To je téma, které dalo celému filmu podobu, které se postaralo o napětí od začátku až do konce.

Dlouholetí přátelé, které pojí společná minulost z prostředí podsvětí, se opět po dlouhé době setkávají. Zatímco z Janka (Tomasz Schuchardt) je mladý voják, Michal (Wojciech Zieliński) se od základu změnil – má velkou prosperující společnost, manželku (Natalie Rybicka), novorozené dítě. I když se minulosti snaží uniknout, ta ho stejně dostihne. Svůj život si musí den po dni vykoupit, ale konec se nezadržitelně blíží. A Janek mu nemůže nijak pomoct, ačkoli by pro přítele udělal cokoli. Michal chce stihnout jediné – křtiny svého dítěte, jehož kmotrem se má stát právě jeho nejlepší přítel.



Lži, přetvářka, strach, láska, bezmoc. I když se může zdát, že tolik zdánlivě nesourodých pocitů nemůže jeden film obsahovat, Křtiny jsou tím vším doslova prosyceny. A navíc spolu úzce souvisí. Láska, strach o své blízké, to vše nutí hlavního hrdinu lhát vlastní rodině.

Janek musí řešit dilema mezi vlastním bezpečím a přátelstvím. Má se snažit pomoct kamarádovi, i když ví, že by to mohlo stát život i jeho? Nebo dbát hlavně na své bezpečí? 

Zpočátku možná někdo může mít pocit, že Tomasz Schuchardt v roli Janka trochu přehrává a nepůsobí věrohodně, opak je ale pravdou. Jde o kontroverzní postavu, nejdříve poněkud nesympatickou, ale v závěru snad i obdivovanou. A jako k takovému se k Jankovi přesně toto chování hodí. Divák má tedy možnost si ho oblíbit a začít s ním soucítit až v průběhu filmu.

Nezanedbatelná je i práce kamery, která se postarala o autentičnost a rozhodně přispěla k dramatičnosti celého filmu. Například mírně zpomalené záběry scény, v níž Michal mlátí bývalého kumpána, vyhrocenost okamžiku jen podtrhují (i když úprava není nijak markantní).

Film ve svém průběhu nabírá rychlý spád, který vyvrcholí v samém závěru. Divák prožívá peklo s dvojicí přátel až do konce, který je stejně náhlý, jako překvapivý. Na své si přijdou i příznivci otevřených konců, které nutí diváka k dalšímu přemýšlení.

Image

Jedná se o psychologické drama, které nikoho nenechá na pochybách, že režisér Marcin Wrona své profesi rozumí. Po Mojí krvi jsou Křtiny jeho druhým režisérským celovečerním snímkem. Film získal několik ocenění nejen v Polsku, ale i na mezinárodním poli. Mimo jiné se stal i vítězem Febiofestu 2011.

S představitelem Michala, Wojciechem Zielińskim, spolupracoval Wrona už na svém debutu Moja krew. Student herectví Tomasz Schuchardt si díky němu naopak po účinkování v divadle zahrál první velkou filmovou roli. V roli Michalovy manželky Magdy se představila Natalie Rybicka, která tu zosobňuje lásku a rodinnou soudržnost.

Režie: Marcin Wrona
Scénář: Dariusz Glazer, Grzegorz Jankowski, Grazyna Trela
Kamera: Pawel Flis
Hudba: Marcin Macuk
Střih: Piotr Kmiecik
Hrají: Wojciech Zieliński, Tomasz Schuchardt, Natalia Rybicka


Zdroj foto: filmeurope.cz

 

Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Tvoření s Pipasikem

Pipasik perexZuzana Šuleková a Jitka Musilová jsou kamarádky, povoláním architektky, které se zároveň starají o své malé děti. Společně založily značku Pipasik. Pod touto značkou vymýšlejí pro děti smysluplné činnosti spojené s tvořením a dávají dětem ...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Čtěte také...

Febiofest zakončilo dojemné drama Pořád jsem to já

febio plakat 200V pátek 17. dubna byly slavnostně ukončeny Regionální ozvěny mezinárodního filmového festivalu Praha – Febiofest a tím i celý 22. ročník této oslavy filmu. U této příležitosti byl promítán také Oscarem ověnčený film s názvem Pořád jsem j...


Literatura

Temná vize budoucnosti po rusku, toť Metro 2035

metro2035 200Knižní klub v dubnu vydal završení dnes již kultovní série Metro, příběhů mladého Arťoma, tentokráte tedy Metro 2035. Do třetice všeho dobrého i zlého se setkáváme s tímto hrdinou, řešíme jeho dilemata i život v organismu tak složitém, komple...

Divadlo

Kdo natropí nejvíce hloupostí?

Eva perexDivadlo Na Fidlovačce frčí letošní sezonu na „prvorepublikové“ vlně, a tak není divu, že přidalo na svůj repertoár vedle britské konverzačky z 20. let i oblíbenou českou retro komedii Fan Vavřincové Eva tropí hlouposti

Film

Průvodce nekonečným seriálem

ulice pruvodce serialem 200Na televizních obrazovkách se s ním setkáváme večer co večer po dobu 8 let. A o čem že je řeč? Přeci o seriálu Ulice, který odstartoval své vysílání 5. září 2005 a nadále se těší divácké přízni.