Febiofest letos již po devatenácté

Febiofest letos již po devatenácté

ImageStěží bychom u nás našli ryze fanouškovskou akci (v posledních letech "soutěžně" zaštítěnou), která by se stejně jako Febiofest rozvinula z veleskromných počátků v akci srovnatelnou na jedné straně s rádoby prestižním karlovarským festivalem a na straně druhé se "školní" přehlídkou v Uherském Hradišti. Podívejme se proto podrobněji na letošní ročník Febiofestu, pořádaného v pražském multiplexu CineStar (a návazně i v dalších městech), s důrazem na českou, případně československou účast.

 


Febiofest - stačí zavítat na jeho stránky www.febiofest.cz - nabízí ve spoustě sekcí nahlédnutí do bezmála celého světa, od našich nejbližších sousedů až po exotické konce světa, od hollywoodských stálic k nezávislé a experimentální tvorbě. Připomínka tuzemských položek přitom není druhořadá. Českého zástupce nalezneme v soutěžní sekci - i když si myslím, že minimalisticky laděná Příliš mladá noc nevyužila všechny příležitosti, protože své dětské hrdiny, ne zcela patřičně se ocitnuvší v cizím bytě při silvestrovských oslavách, odsunula zbytečně do pozadí, neučinila je oním pověstným lakmusovým papírkem, skrze který by se ozřejmilo pravé zbarvení dospělých.

Za daleko zajímavější považuji retrospektivní přehlídky, ať už jsou zasvěceny herečce Zuzaně Kronerové nebo režiséru Jiřímu Krejčíkovi. Kronerová se zařadila mezi vzhledově i výrazově nenápadné, přesto oduševnělé osobnosti, schopné rázem si osvojit ztvárňovanou postavu - což potvrzuje již v raném televizním dílku Brehy nehy z první půle 80. let. Fero Fenič tu vypráví melancholicky laděný příběh mladé učitelky, která na chvíli uvěří v opravdovost lásky, avšak zpodobnění pramálo laskavé všední reality záhy vedlo k zákazu. Česku se tento snímek prozatím vyhýbal, takže se až nyní naskytla jedinečná příležitost seznámit se s ním.

Image


Rozsáhlejší je přehlídka uváděná jako pocta českému režisérskému patriarchovi - vždyť Jiří Krejčík, letos již čtyřiadevadesátiletý, je nyní nejstarším českým filmovým režisérem, navíc stále činným. Krejčíkovy filmy, mapující důležité milníky jeho tvorby, promítá pražské archivní kino Ponrepo - a nedosti tomu. Zájemci mohou dokonce zavítat na besedu (27.3.2012) věnovanou skandálu kolem dodnes dobře známé historické (dvoj)komedie Císařův pekař a Pekařův císař. Původně měl tento prestižní projekt stalinistické éry, do něhož se prolnul také odkaz Osvobozeného divadla, režírovat právě Krejčík. Jenže pro neshody s Werichem byl odvolán a nahrazen smířlivějším Martinem Fričem. Zdá se, že dva hašteřiví kohouti se ocitli na jednom smetišti: cholerický režisér a umanutě sebestředná herecká hvězda. Ale třeba to bylo všechno jinak.

Od Krejčíka spatříme špičkové, dodnes živé tituly, dramata s pozoruhodně vystiženými stíny v lidské psychice (Svědomí, Probuzení), nebo později mistrně rozehrané komedie (Svatba jako řemen, Pension pro svobodné pány). Ať Krejčík natáčel jakékoli téma a zvolil jakýkoli žánr, vždy dokázal propojit privátní osudy se širším, různě pokrouceným a deformovaným společenským klimatem, na který museli jeho hrdinové reagovat. A není důležité, zda se tak dělo ve válečných podmínkách (Vyšší princip, Půlnoční mše, Božská Ema) nebo v éře "rozvinutého socialismu" (Prodavač humoru). Se svými filmy mnohdy narážel na nepřízeň mocných tohoto světa, vyčítali mu zejména, že se míjí s aktuálními společenskými potřebami - a on jim odplácel tím, že je temperamentně označoval za zločince beztrestně ničící kinematografii i stát.

Image


Ale přesto: pohled na Krejčíkovo celoživotní dílo deformuje rozhodnutí některé sporné položky, ať již je natáčel za protektorátu nebo v první půli padesátých let, jednoduše utajit. Je sice hezké, že vděčný divák si opět může, navíc z plátna, připomenout Krejčíkovy filmy nejslavnější, nejuctívanější, a tudíž i nejznámější. Jenže ty spornější z protilehlého hodnotového spektra, buď úplně neznámé či málokdy vídatelné, zůstávají utajeny. Režisérovu velikost by rozhodně neumenšily, spíše polidštily, neboť dokládají, že i jakkoli zásadový umělec chce-li tvořit, musí hledat nějakou koexistenci s vládnoucím režimem...

Image


Co mám na mysli? Nejen úlitby budovatelským tlakům první půle 50. let, kdy natáčí komunisticky vzorovou agitku z hornického prostředí Nad námi svítá a vesnický kolektivizační thriller Frona, ale zejména krátkometrážní protektorátní dokumenty, shodou okolností rovněž z hornictví - o učních. Velebí těžkou fyzickou práci jako záruku řádného osobnostního vyzrání (vždyť kdo by bral vážně nějaké blouznění o dráze básníka!) a předjímá tak stejnou dikci, která se záhy rozduní i ve znárodněné kinematografii. Ale abychom si rozuměli: zpochybňuji jejich demagogický patos, nikoli tematické zacílení. V každé době - i dnes - se lidé nějak musili živit, včetně těch, na které zbyla namáhavá a stěží povznášející práce, ale takové sotva spatříme na filmovém plátně.


Febiofest 2012 (blíže www.febiofest.cz)
Akce se pořádá ve dnech 22.-30. března 2012 v Praze, následně během první poloviny dubna 2012 v Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Českých Budějovicích, Brně a Ostravě. Febiofest má rovněž svou programově nezávislou slovenskou odnož, která začíná 29. března 2012 v Bratislavě - blíže www.febiofest.sk

Zdroj foto: Febiofest


 

Přihlášení



Soutěže

Hana Zagorová dokázala oživovat písničky, byla v nich krása, oduševnělost a poetika

I kdyby nazpívala třeba jen třetinu toho, co ve své kariéře Hana Zagorová skutečně natočila, tak by byla pořád tou milovanou zpěvačkou. I když nevyzpívala tři oktávy, uměla chytit za srdce, zaujmout. Už od svých uměleckých začátků dokázala oživovat písničky. Textem, výrazem, atmosférou a pak ještě čímsi, co v sobě nemá každý zpěvák.

Bouřlivé ticho po pobřežní cestě

Po tisícikilometrové Jihozápadní pobřežní cestě se manželé Raynor a Moth snaží vrátit k normálnímu životu a zase žít mezi čtyřmi zdmi. Jenže to pro ně není vůbec jednoduché. Raynor bojuje se strachem z lidí i z budoucnosti a Moth vzdoruje postupující nemoci. Ale postačí neuvěřitelné gesto někoho, kdo si přečetl o jejich putování a ztrátě domova, a znovu se v nich probudí síla a odhodlání.
Kazda
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Plážové tempo Stanislav Rudolf nezná

200 rudolfLetošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod...

Hledat

Odvážná rebelka, která jako jediná může zachránit království

Malá Mia je sirotek žijící ve středověkém městě, v němž zná každý kout. Je samostatná a velmi vynalézavá, a tak se jí a jejím třem lasičkám daří přežít na ulici, a to zejména díky krádežím jídla. Jednoho dne Mia prchá před strážemi a narychlo se převlékne do princeznovských šatů.
Kazda

Z archivu...

Čtěte také...

Robotická figurka sjednává pořádek

altRobocop je člověk, který byl po těžkém zranění voperován do úplně nového mechanického těla. Při té příležitosti z něj udělali kulkámvzdorného, disciplinovaného… perfektního policistu, který jezdí ulicemi a zajišťuje zákon a pořádek.


Literatura

Jsi tam?

jsi tam200V květnu vyšla v nakladatelství Cosmopolis kniha o hledání lásky Jsi tam? od autorky Dolly Alderton. Sledujeme rok v životě dvaatřicetileté Niny, nejen hledání lásky, ale i kolotoče ostatních vztahů.

...

Divadlo

Celebrity

Celebrity 200Představení Celebrity je spíše než hrou hořkou výpovědí o stavu dnešní doby, a to nejen života celebrit, chcete-li slavných osobností, ale i našich životů a toho, co vše jsme schopni obětovat v zájmu naší důležitosti.

Film

Pohádka o Popelce se nekonala

altSekce Noční horizonty zlínského filmového festivalu přináší filmy “nedětské a nemládežnické”. Pokud se považujete za náročnějšího diváka, tak vězte, že stojí za to zůstat vzhůru, odolat ostatním filmovým svodům a zamířit do kina. Zaváhat se nevypla...