Robotická figurka sjednává pořádek
Banner

Robotická figurka sjednává pořádek

Tisk

altRobocop je člověk, který byl po těžkém zranění voperován do úplně nového mechanického těla. Při té příležitosti z něj udělali kulkámvzdorného, disciplinovaného… perfektního policistu, který jezdí ulicemi a zajišťuje zákon a pořádek.

 

Tento příběh ale není jenom romantickým dobrodružstvím jednoho robočlověka. Aby bylo možné něco takového sestrojit, musí lidé umět spoustu věcí, které se dají samozřejmě i zneužít. Druhé pokračování Robocopa (1990) tím podobný společenský problém dokáže nastínit.

Hned na začátku filmu vidíme reklamu na vylepšené bezpečnostní vybavení moderních aut budoucnosti. Místo otravného poplašného zařízení a volání policie, je zloděj rovnou zlikvidován silným elektrickým šokem.
“A ani vám to nevybije vaší baterii.” říká reklama.
Na ulicích se lidé běžně okrádají, na pořádek dohlíží policie a všechno tak nějak vypadá, jako by se problémy tehdejší doby řešily výhradně restrikcemi, zákazy nebo násilím. Možná proto je ve značné oblibě droga “Nuke”, hodně se kouká na televizi a na ulici se prohání děvky.

alt

Vedle toho všeho působí policista Robocop nejen svými pohyby, ale i povahou značně synteticky. Nehledí doleva doprava, na důvod proč lidé fetují nebo se střílí. Robocopa zajímá jen jeho služba a možná ještě, kam by mohl večer strčit svou nabíječku.

Na druhou stranu má i přes své programování v sobě stále něco lidského. Dostává flashbacky z dětství, když po něm střílí malý kluk. Navíc jezdí každý den kolem domu své bývalé ženy. Ještě jako policista Murphy vedl Robocop podle všeho normální život.

Udělat z člověka dalšího takového robota je však vcelku problém. Není snadné najít někoho se smyslem pro povinnost, jako má Alex Murphy. Přitom systém, na kterém je tamní svět vybudován, nepočítá s ničím jiným, než se smyslem pro povinnost. Dělají se čachry se smlouvami, lidé si umí jenom stěžovat na druhé, je obtížné najít ve své práci uspokojení a tak podobně.

alt


Přitom se příběh silně opírá o privatizační manýry korporací a zločinecké choutky mafiánských bossů. Jakoby si autoři filmu nedokázali ujasnit, co vlastně chtějí říct. Že by šlo o další sci-fi reality show bez pointy? Anebo je to celé trošku jinak.

V druhé polovině filmu se hrdina silným elektrickým šokem zbavuje naprogramovaných direktiv a začíná dělat věci “sám za sebe”, tedy výhradně svým biologickým mozkem, nikoli programem. Problém je v tom, že se mění pouze jeho priority, ale jeho osobnost v podstatě ne.Takže porušuje pravidla pouze v rámci své služby, ale zákon a pořádek je stále to hlavní. Na druhou stranu místo poučování malých děcek na ulici jde chytat aspoň velké mafiánské ryby.

Robocop ve své době znázorňoval jakýsi dobrý ideál, a zároveň sílu, která se dostane přes jakoukoliv překážku. Emocionální tenze hlavní postavy se v příběhu příliš dobře nevystihuje a není na ni kladený důraz. Patrně z toho důvodu, že cokoliv “dobrého” je lepší než to, co se ve světě právě děje.

Z druhého pokračování Robocopa tedy plyne jedno základní ponaučení. Ačkoli není obecně vůbec dobré skončit jako jednoduše manipulovatelná robotická figurka, měla by se takto chovat naprostá většina lidí, aby nebyl ve městě nepořádek.

alt

RoboCop 2  (blu-ray)
Akční / Krimi / Sci-Fi / Thriller
USA, 1990, 110 min
Režie: Irvin Kershner
Hrají: Peter Weller, John Glover, Belinda Bauer, Nancy Allen, Mario Machado, Dan O'Herlihy, a další
Dabing: česky
Titulky. Anglické a české

Zdroj foto: Bontonfilm


 

Přihlášení



Anketa

Který kulturní trend vás v poslední době nejvíce zaujal?
 

Špína: temná krimi z východního Slovenska

V únoru vydalo nakladatelství Metafora velmi zajímavý detektivní počin slovenské autorky Barbory Bernátové s lakonickým názvem Špína. Druhý případ svérázného kapitána Davida Meiznera se s ničím nemaže. Vražda mladého profesora přináší spoustu otazníků i mnoho podezřelých…

Lištičky, klasické drama s nápaditou režií Michala Dočekala

Písní, jejímž textem je část Písně písní ze Starého zákona poklidně začíná drama Lištičky, uvedené Městskými divadly pražskými na scéně divadla ABC. Text verše je prostým konstatováním toho, že když lišky škodí ve vinici, je třeba je z ní bez milosti vyhnat. Smysl tohoto verše, jenž se stal v průběhu staletí předmětem mnoha teologických výkladů, hledajících v něm mnohá podobenství a jinotaje, je ale jasný – dávejte si pozor na to, co vypadá lákavě a skvěle, ale časem vás to může zničit.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Teď už jen sklízíme z bohaté úrody celoživotní inspirace

houser200Mám ráda české autory, ostatně, tohle už jsem říkala několikrát. Nejen proto, že domácí produkci tak nějak nejlépe rozumím, ale v neposlední řadě i proto, že jsem sama autorka. Ráda se nechávám inspirovat a obohacovat názory zkušenějších a úspěšných sp...

Chinaski ohlašují největší koncert kariéry. V červnu zahrají open-air pod „lízátky“ v Hradci Králové a na brněnském Velodromu

V prosinci letošního roku uběhne přesně 30 let od chvíle, kdy vyšlo první album skupiny Chinaski. Oslavu 30 let Chinaski oficiálně odstartují prosincovými koncerty v pražské O2 areně. Souběžně s nimi se fanoušci dočkají také speciální narozeni-nové desky nahrané v Rockfieldu. Oslavy tímto ale teprve začnou! Vše totiž vyvr-cholí v roce 2025, kdy se uskuteční vůbec největší koncert v historii kapely.

Čtěte také...

Karel Schinzel Člověk, který obarvil svět. Podpořte výrobu dokumentu na Startovači

schnitzel perexV sítnici lidského oka je zhruba 7 000 000 čípků umožňujících vnímat člověku 10 milionů barev kolem sebe. Pro běžného člověka je to samozřejmost a nevnímá tak složitý mechanismus, ale s nástupem éry černobíle fotografie vzniká logická o...


Divadlo

Kateřina Tučková připomíná osud Vítězslavy Kaprálové

vitka200Od románové tvorby si Kateřina Tučková „odskočila" k divadlu a brněnský Host nedávno vydal knižně její scénář ke hře Vitka, uvedenou brněnským Divadlem Husa na provázku. Které  jiné město u nás by také mělo inscenovat osud brněnské rodačky Vítězslavy Kaprálové, jejíž hudebn...

Film

Příběh kmotra se netýká jen jednoho konkrétního případu

200filmUž dříve čeští filmaři, inspirováni skutečnými událostmi, učinili protagonistou svých filmů zločince (připomenu aspoň Sametové vrahy a Kajínka), a přitom se zjevně pokoušeli čerpat z poetiky amerických thrillerů. Takže leckdy převáží výrazová expresivi...